6 situací, kdy má smysl předpěstovat bylinky, a kdy ne

Přímý výsev je vhodný pro bylinky, které mají krátkou vegetační dobu nebo které špatce snášejí přesazování. Patří mezi ně koriandr, kopr, petržel nebo kerblík. Tyto druhy vyséváme přímo na záhon od dubna, případně v několikavlnném výsevu až do července, abychom měli čerstvou nať po celou sezónu. U přímého výsevu je důležité udržovat půdu vlhkou do doby, než semena vzejdou – u petržele to může trvat i tři týdny. Během suchého jara proto záhon pravidelně zaléváme, nejlépe večer.<br> <br> <br> <br> Pěstování bylinek v nádobách je ideální řešení pro ty, kdo nemají zahradu, ale přesto chtějí čerstvé koření do kuchyně. Na rozdíl od záhonu máte rostliny pod kontrolou – můžete je přemisťovat podle slunce, chránit před deštěm nebo je na zimu přenést dovnitř. Klíčem k úspěchu je ale správná nádoba, substrát a zálivka. Bez těchto tří základů se i ta nejodolnější bazalka promění v uschlou vzpomínku.<br> <br> <br> <br> Častou chybou je zasazení bylinek do příliš malého truhlíku a jejich brzké přerůstání. Kořeny pak nemají dostatek prostoru a rostlina chřadne. Každý rok na jaře přesazujte bylinky do čerstvého substrátu a větší nádoby. Pokud se rozhodnete pěstovat víceleté bylinky, jako je rozmarýn nebo šalvěj, na zimu je přeneste do světlé místnosti s teplotou kolem deseti stupňů. Jednoleté druhy, jako je bazalka, si namnožte řízkováním na podzim, abyste měli čerstvé bylinky i v zimě na parapetu.<br> <br> <br> <br> Substrát a zálivka: dvě věci, které rozhodují Běžná zahradní zemina je v květináči příliš těžká a špatně propouští vodu. Použijte kvalitní substrát na bylinky, který je smíchaný s perlitem nebo pískem. To zajistí provzdušnění kořenů. Před výsadbou nasypte na dno vrstvu keramzitu nebo štěrku – funguje jako rezervoár vody pro sušší období. Při sázení dejte do každé nádoby jen jednu rostlinu; pokud jich nacpete víc, budou si konkurovat a výsledkem bude slabý růst. Semínka vysévejte přímo do finálního květináče, protože přesazování bylinky s jemnými kořeny špatně snášejí.<br> <br> <br> <br> Jak často doplňovat a co sledovat, než sáhnete po konvi Frekvence závisí na druhu bylinky, velikosti truhlíku a hlavně na teplotě prostředí. Bazalka a máta si řeknou o vodu častěji, rozmarýn naopak ocení, když zásobník na pár dní vyschne. Obecně platí: v parném létě doplňujte jednou za tři až pět dní, na jaře a na podzim klidně jednou za týden. Pozor ale na přechodná období – když se ochladí, spotřeba klesne a přelití je na spadnutí.<br> <br> <br> <br> <strong>Nejčastější chybou bývá</strong> dolévání vody přímo do zeminy. Tím narušíte kapilární funkci systému – voda se pak nevsakuje rovnoměrně, ale stéká po stěnách a vytváří kapsy přemokření. Místo toho kontrolujte ukazatel hladiny nebo nadzvedněte truhlík, pokud je lehčí, doplňte zásobník. Vlhkost substrátu poznáte i prstem: pokud je horní vrstva do dvou centimetrů suchá, ale pod ní cítíte chlad a vlhko, je vše v pořádku. Zalévejte až tehdy, když je zásobník prázdný, a to ideálně ráno, aby měly rostliny celý den na zpracování vody.<br> <br> <br> <br> Zálivku přizpůsobte počasí a druhu. Středomořské bylinky (oregano, tymián, levandule) snesou sucho mezi zaléváním, ale nesnesou přemokření. Naopak bazalka nebo máta potřebují stálou vlhkost – půda by nikdy neměla úplně vyschnout. Nejlepší je zalévat ráno, aby voda stihla vsáknout dřív, než přijde polední úpal. Vyvarujte se zalévání listů; kapky vody působí jako lupa a spálí rostlinu. Používejte konvičku s úzkým výtokem a lijte přímo ke kořenům.<br> <br> <br> <br> Typickou chybou je přehnojování. Bylinky v nádobách nepotřebují tolik živin jako zelenina. Stačí jednou za měsíc přidat do zálivky poloviční dávku tekutého hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Dusík podporuje listy, ale příliš mnoho ho způsobí, že bylinky ztratí aroma. Pokud si nejste jistí, raději nehnojte vůbec – čerstvý substrát obsahuje zásobu živin na první dva měsíce. Po této době, když rostliny začnou žloutnout, přidejte malou dávku hnojiva.<br> <br> <br> <br> Typickým projevem špatné zálivky je měknutí stonků, žluté okraje listů a nepříjemný zápach ze substrátu. Pokud to uvidíte, okamžitě přestaňte zalévat, vyjměte bylinky i s kořenovým balem a zkontrolujte je. Shnilé kořeny odstřihněte, rostliny přesaďte do suché směsi a vsaďte na světlé místo. Naopak pokud listy vadnou i přes plný zásobník, je přemokření – rostlina nemůže dýchat. Řešením je rozsypat po povrchu vrstvu perlitu a omezit dolévání.<br> <br> <br> <br> Zálivka podle počasí, ne podle kalendáře Zálivka je druhým kritickým bodem. Meduňka nesnáší přemokření, ale ani dlouhodobé sucho. Zalévejte vždy, když je vrchní vrstva substrátu suchá do hloubky jednoho článku prstu. V létě to může být každý den, na jaře a na podzim stačí dvakrát týdně. Voda by měla být odstátá a pokojové teploty – ledová voda šokuje kořeny a způsobí hnědé skvrny na listech. Pozor na zalévání přes listy: kapky vody v kombinaci se sluncem působí jako lupa a spálí pletivo. Vždy nalévejte vodu přímo ke kořenům, nejlépe ráno, aby měla rostlina celý den na vstřebání.<img src="https://i.ytimg.com/vi/mtDGuMUlsdc/hq720.jpg" alt="3 tipy, jak ušetřit při zařizování interiéru | CO NA TO DESIGNÉRKA? | Biano" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">