Jednou za rok, ideálně na jaře, mátu přesuďte do čerstvého substrátu a rozdělte ji. Vytáhněte celou rostlinu z květináče, kořeny rozstřihněte na dvě až tři části a každou zasaďte do nového květináče. Tím zajistíte, že máta zůstane vitální, a předejdete tomu, že se starý květináč promění v jednu velkou hroudou kořenů bez živného substrátu. Tento postup vám dá jistotu, že budete mít mátu pod kontrolou a ne naopak.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud se vám i přes veškerou snahu bylinky nedaří, zkontrolujte pH půdy. Většina druhů preferuje mírně zásadité prostředí (pH 6,5–7,5). Příliš kyselou půdu vylepšete přidáním vápna z vaječných skořápek, které rozdrtíte a zapracujete do vrchní vrstvy. Naopak do kyselé půdy nikdy nesázejte levanduli ani šalvěj – ty okamžitě reagují žloutnutím listů. Vědomé napodobení přirozených podmínek rostlin je nejspolehlivější cestou k úspěchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Skladování je stejně důležité jako sušení samotné. Usušené bylinky nechte po dokončení procesu ještě hodinu až dvě odpočívat, aby se vyrovnala případná zbytková vlhkost. Poté je nasypte do čistých, suchých a vzduchotěsných nádob, ideálně ze skla s dobře těsnícím víčkem. Plastové sáčky nechte na jiné účely, protože neochrání před vlhkostí a hmyzem. Nádoby popište názvem rostliny a datem sušení – po roce ztrácejí bylinky na kvalitě, takže je včas spotřebujte. Skladujte je v temnu a chladu, ne nad sporákem nebo u okna, kde teplota kolísá.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je volba správného květináče. Mátě nesvědčí žádná malá nádoba, ve které se rychle prokoření a začne strádat. Vyberte květináč o průměru alespoň 25 centimetrů a s dostatečnou hloubkou. Ještě důležitější je ale dno – musí mít otvory pro přebytečnou vodu. Pokud máta stojí ve vodě, kořeny hnijí, což je častá chyba začátečníků. Na dno květináče dejte vrstvu keramzitu nebo štěrku, která zajistí odtok, a teprve na ni nasypte kvalitní substrát.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní roli hraje také kvalita substrátu. Univerzální zemina z obchodu mívá příliš mnoho rašeliny a málo minerálů. Bylinky potřebují propustný substrát s příměsí písku nebo perlitu. Při přesazování smíchejte dva díly zahradního kompostu s jedním dílem písku a jedním dílem kokosového vlákna. Hnojení volte přiměřené – stačí jednou za tři týdny organické hnojivo v poloviční koncentraci, než uvádí výrobce. Přehnojení dusíkem sice podpoří listy, ale za cenu slabší vůně a nižší odolnosti vůči škůdcům.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení bylinek je nejjednodušší způsob, jak si uchovat jejich chuť a vůni na zimu, ale jen za předpokladu, že dodržíte pár základních pravidel. Nejčastější chybou bývá sklizeň v nevhodnou dobu – ideální je sbírat bylinky dopoledne za suchého počasí, těsně před rozkvětem, kdy mají nejvyšší obsah silic. Pokud prší nebo je rosné ráno, počkejte, až listy oschnou, jinak vám bylinky během sušení zplesniví. Vyhněte se také rostlinám z chemicky ošetřených zahrad a těm, které rostou těsně u frekventované silnice.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozmarýn v nádobě je na zimu mnohem citlivější než ten zasazený v zahradě. Kořeny nemají dostatečnou izolaci zeminy a rostlina trpí nejen mrazem, ale i suchým vzduchem z topení nebo přemokřením. Pokud se o něj před příchodem mrazů postaráte správně, můžete si jeho vůni užívat i v únoru. Klíčové je pochopit, že rozmarýn nevyžaduje teplo, ale světlo a stálou, nepříliš vlhkou půdu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je sušení všech bylinek stejně dlouho a při stejné teplotě. Listnaté bylinky (petržel, kopr, libeček) schnou rychleji než dřevnaté (šalvěj, oregano), proto je sušte odděleně. Také pozor na přeplnění sušičky – vrstva bylinek by neměla být silnější než dva centimetry, jinak se ve středu vytvoří vlhký chuchvalec, který začne hnít. Během sušení bylinky jednou až dvakrát promíchejte, ale šetrně, abyste je nepolámali. Pokud sušíte celé větvičky, můžete je po usušení nechat vcelku a listy otrhat až při použití – déle si zachovají vůni.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak zabránit tomu, aby kořeny pronikly ven I když máta roste v květináči, její kořeny se snaží dostat ven skrz drenážní otvory. Až pak se „rozprchnou" po okolní půdě, pokud květináč stojí na záhonu. Řešení je jednoduché: mezi drenážní vrstvu a dno květináče vložte geotextilii nebo silnější netkanou textilii, která propustí vodu, ale zabrání kořenům v prorůstání. Pokud nemáte textilii, postačí i vrstva novin – kořeny přes ně neproniknou, ale rozpadnou se do půdy jako organický materiál.<br>
<br>
<br>
<br>
Správný substrát a nádoba rozhodují o úspěchu Zakořeňovací substrát by měl být dobře propustný a vzdušný. Ideální je směs běžného zahradnického substrátu s pískem nebo perlitem v poměru jedna ku jedné. Nádobu zvolte menší, s drenážním otvorem na dně. Řízek zapíchněte do vlhkého substrátu tak hluboko, aby pevně stál. Zalijte mírně, ale nenechte substrát nikdy úplně vyschnout. Přebytečná voda v misce je častou příčinou hniloby, proto ji po zalití vždy vylijte.
