Než začnete s výsevem bylinek, je třeba si ujasnit jednu základní otázku: půjdete cestou předpěstování, nebo rovnou výsevu do záhonu? Odpověď není univerzální. Záleží na druhu bylinky, délce vegetační doby, prostoru, který máte k dispozici, a také na tom, jak brzy chcete sklízet. V českých podmínkách, kde je jaro nejisté a noční mrazíky umí překvapit, je volba ještě důležitější.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozmarýn v květináči není žádný drobeček, ale bez správné péče vám do měsíce chytí plíseň nebo uschne. Nejčastější chyba? Přelévání. Kořeny nesnášejí stojící vodu, proto květináč musí mít vždy drenážní otvor a na dně vrstvu keramzitu nebo štěrku. Zalévejte až ve chvíli, kdy je vrchní vrstva zeminy suchá na dotek — v zimě klidně jednou za dva týdny, v létě častěji, ale vždy menší dávkou. Pokud listy žloutnou a opadávají, je to téměř jistě přemokření.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy a jak stříhat, aby rostlina zhoustla Řez je klíčem k bohatému keříku. Na jaře, když začnou rašit nové výhony, zastřihněte všechny stonky o třetinu délky. Řežte těsně nad dvojicí listů, odkud se rostlina rozvětví. Během léta můžete pravidelně zaštipovat konečky výhonů, které používáte do kuchyně. Pozor: nikdy neřežte do starého hnědého dřeva, tam už nové výhony nenarostou. Zaschlé nebo černé větvičky ihned odstraňte, aby se nákaza nešířila dál.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo: řežte těsně nad párem listů, odkud se pak rostlina rozdělí na dva nové výhony. Nikdy nenechávejte holý pahýl bez listů, protože z něj nový růst obvykle nevyraší. U mladých rostlin stačí zaštípnout vrcholky prsty, u starších použijte ostré nůžky. Řez provádějte pod úhlem, těsně nad listovým uzlem. Pokud je rostlina už silně dřevnatá a holá, hluboký řez do starého dřeva nemusí přinést očekávaný efekt – je lepší rostlinu postupně zmlazovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Kořínky se začnou tvořit zhruba za tři až čtyři týdny. Poznáte to podle nových lístků na vrcholu řízku. Lehce zatáhněte za stonek – pokud cítíte odpor, kořínky už drží. Pak postupně odstraňujte kryt, abyste mladou rostlinku otužili. Po dalších dvou týdnech můžete rozmarýn přesadit do květináče s běžným substrátem pro bylinky nebo rovnou na záhon, pokud nehrozí mrazy.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je řez „nanečisto" bez plánu – zastřihnete jen vrcholy a spodní část zůstane holá. Výsledek je pak řídký keřík s listy pouze nahoře. Proto kombinujte zkracování vrcholů s občasným zkrácením starších postranních větví o polovinu. Tím donutíte rostlinu, aby nasadila nové výhony i v nižších patrech. Nezapomínejte také na pravidelnou rotaci květináče – rostlina se pak neohýbá za světlem a koruna zůstává rovnoměrně hustá.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozmarýn na parapetu se snadno vytáhne do podlouhlých, řídkých výhonků, které připomínají spíš nudli než bylinku. Příčinou bývá nedostatek světla, ale i špatný řez. Pokud chcete kompaktní rostlinu s hustým olistěním, musíte pravidelně zastřihávat, a to nejen vrcholky, ale i starší dřevnaté části. Nejvhodnější dobou je jaro, kdy rostlina začíná růst, a případně ještě začátek léta. Vyhněte se řezu na podzim, protože bylinka nestihne do zimy zahojit rány a může být náchylnější k houbovým chorobám.<br>
<br>
<br>
<br>
Způsob řezu ovlivňuje nejen aktuální úrodu, ale i další růst. U většiny trvalek, jako je dobromysl, šalvěj nebo tymián, řežte maximálně dvě třetiny délky stonku a vždy ponechte alespoň dva páry listů u země. U jednoletých bylinek, třeba bazalky, zaštipujte vrcholky nad paždím listů, čímž podpoříte větvení. Stonky nestříhejte tupými nůžkami – rozdrcená pletiva hnědnou a rychleji oxidují. Lepší je ostrý nůž nebo zahradnické nůžky, které řeznou plochu nepoškodí.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou na přímém slunci je nepravidelná zálivka. Voda se rychle odpařuje a substrát může během jednoho dne úplně vyschnout. Zalévejte proto nejlépe ráno, a to důkladně – až do doby, než voda začne vytékat z drenážních otvorů. Večerní zálivka je riziková, protože vlhké listy přes noc podporují houbové choroby. Během vln veder možná budete muset zalévat i dvakrát denně. Pomoci může také mulčování povrchu – tenká vrstva oblázků nebo štěrku zpomalí odpařování a udrží kořeny v chladu.<br>
<br>
<br>
<br>
Mražení je rychlejší a zachovává svěžest lépe než sušení. Listy nasekejte najemno, naplňte jimi formičky na led a zalijte olivovým olejem nebo vodou. Takto připravené kostky přidejte přímo do polévek, omáček či dušených pokrmů. Alternativně vytvořte bylinkové máslo: smíchejte posekané bylinky s máslem, vytvarujte do válečku, zabalte do fólie a uložte do mrazáku. Při mražení se však mění struktura listů – po rozmrazení nejsou vhodné na čerstvou konzumaci, ale v teplé kuchyni si poradí skvěle. Často se zapomíná, že mražené bylinky přidáváme do jídla až ke konci vaření, aby se jejich aroma nestihlo zcela rozplynout.<img src="https://freestocks.org/fs/wp-content/uploads/2018/11/young_woman_talking_on_the_phone_outdoors-1024x683.jpg" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">
