Před zasazením můžete spodní část řízku namočit do stimulátoru, ale není to nezbytně nutné. Rozmarýn zakoření i bez něj, jen to trvá déle. Důležitější je substrát – musí být lehký, propustný a chudý na živiny. Ideální je směs písku s rašelinou nebo perlitem. Řízek zapíchněte do hloubky asi dvou centimetrů a substrát kolem něj jemně přitlačte. Poté zalijte, ale nepřemokřete. Přemokření je nejčastější příčinou úhynu řízků, protože rozmarýn nesnáší stojatou vodu u kořenů.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozmarýn patří mezi bylinky, které se množí poměrně snadno, ale jen tehdy, když dodržíte několik zásad. Mnoho pěstitelů sahá po řízcích z kvetoucích výhonů nebo z příliš starých větví, a pak se diví, že řízky uhnívají nebo vůbec nezakoření. Klíčem je výběr správného materiálu a trpělivost při zakořeňování. Pokud se vyhnete nejčastější chybě – použití dřevnatých nebo naopak příliš mladých výhonů – máte velkou šanci na úspěch.<br>
<br>
<br>
<br>
Zálivka je druhá věc, která se často podceňuje. Meduňka nesnáší přemokření, ale také nesmí zcela vyschnout. Substrát udržujte mírně vlhký, zalévejte raději méně často a vydatněji. V létě postačí zalít dvakrát až třikrát týdně, během horkých dní klidně každý den. Voda by neměla stát v misce ani v půdě – kořeny pak hnijí a rostlina postupně žloutne. Při pěstování v květináči vždy zkontrolujte, zda má dno drenážní otvory.<br>
<br>
<br>
<br>
Celoroční pěstování pažitky vyžaduje ještě jednu věc – občasné přesazení. Rostlina vytvoří hustý trs, který za dva roky vyčerpá substrát. Každé jaro ji přesaďte do nádoby o dva centimetry větší a rozdělte trs na dva nebo tři menší. Tak získáte dvě rostliny místo jedné a stará pažitka vám poděkuje bujnějším růstem. Sklízejte vždy jen dvě třetiny listů, aby rostlina měla dost energie na regeneraci. Čerstvou pažitku používejte do pomazánek, polévek, omelet nebo na posypání chleba s máslem.<br>
<br>
<br>
<br>
Pažitka je jednou z nejvděčnějších bylinek pro celoroční pěstování, ale jen za předpokladu, že jí dopřejete to, co potřebuje. Nejčastější chybou bývá, že lidé nechají rostlinu v létě na záhoně a na podzim ji přesadí do květináče. Tím ji ale vystaví šoku, který často nepřežije. Mnohem spolehlivější je pěstovat pažitku od začátku v nádobě, kterou můžete na jaře a v létě nechat venku a v říjnu ji přenést dovnitř.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější moment přichází se sklizní. Většina zahrádkářů trhá listy průběžně, ale to je právě ta chyba. Meduňka má nejvíce silic těsně před květem, kdy jsou listy nejvoňavější. Pokud necháte rostlinu vykvést, aroma se přesune do květů a listy ztratí výraznost. Proto meduňku sklízejte ideálně v červnu, ještě než nasadí poupata. Seřízněte celé stonky asi deset centimetrů nad zemí, svážete je do svazků a zavěste na suché a vzdušné místo.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Dalším krokem je výběr</span> správných nádob. Pro pěstování bylinek se nejlépe hodí samozavlažovací truhlíky nebo větší keramické květináče s drenážní vrstvou. Pokud sázíte více druhů do jednoho truhlíku, respektujte jejich nároky – bazalka a koriandr potřebují stálou vlhkost, zatímco tymián, šalvěj nebo levandule preferují sušší půdu. Proto je praktičtější kombinovat rostliny s podobnými potřebami, nebo každou zasadit do samostatného květináče. Vyhněte se společnému truhlíku pro mátu a rozmarýn – máta bují a rozmarýn utlačí.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde řezat, aby keř nezdřevnatěl Nejdůležitější je nepouštět se do starého dřeva bez jediného lístku. Pokud uříznete větev až k hnědému, suchému stonku, už z něj většinou nic nevyroste. Vždy ponechte alespoň dva až tři páry zelených listů pod místem řezu. U starších rostlin, které už mají holé spodní části, řežte postupně. Jednu třetinu větví zkraťte o polovinu, zbytek nechte. Po zhruba měsíci, až nové výhony zesílí, zkraťte další třetinu. Tím podpoříte obrůstání i ze staršího dřeva, aniž byste rostlinu vystavili šoku.<br>
<br>
<br>
<br>
Po řezu rostlinu nezalévejte hned. Řezné rány potřebují zaschnout, jinak hrozí zahnívání. Počkejte dva dny, teprve poté zalijte. Rozmarýn snese spíše sušší substrát, proto mezi zálivkami nechte vrchní vrstvu zeminy vyschnout. Přihnojujte jednou za šest týdnů hnojivem s vyšším podílem draslíku, který podporuje vyzrávání pletiv a tvorbu nových výhonů. Dusík v přebytku způsobuje měkké, vodnaté výhony, které se snadno lámou a rostlina pak vypadá řídce.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat vhodný výhon a připravit řízek Ideální jsou polodřevnaté výhony z konce jara nebo začátku léta, které už nejsou úplně měkké, ale ještě nestihly úplně zdřevnatět. Poznáte je podle toho, že se ohýbají, ale nejsou křehké. Řez provádějte ostrým nožem nebo zahradnickými nůžkami, vždy těsně pod kolénkem – tedy pod místem, kde vyrůstají listy. Řízek by měl mít délku zhruba 8 až 10 centimetrů. Spodní listy odstraňte, ponechte jen dva až tři páry nahoře. Pokud necháte listy ve spodní části, začnou ve vlhkém substrátu zahnívat a řízek se nakazí.
