Konstrukce z CDT profilů se montuje ve vzdálenosti 40 nebo 60 cm od sebe, podle šířky izolačních desek. Profily připevněte ke krokvím pomocí závěsů, které umožní vyrovnání nerovností. Mezi profily vložte izolaci tak, aby přesně vyplnila prostor bez mezer. Každou spáru překryjte dalším pruhem izolace, abyste předešli tepelným mostům. Po položení izolace přiložte parozábranu a teprve poté připevněte sádrokartonové desky.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte u nosného roštu: kontrola a dotažení je základ Nejprve si vezměte dlouhou vodováhu (ideálně dvoumetrovou) a projeďte celý podhled. Hledáte místa, kde je sádrokarton propadlý o více než pět milimetrů na metr. Pokud taková místa najdete, demontujte příslušný kus desky a podívejte se na rošt. Častý problém: samovrtné šrouby, které drží desku, jsou povolené, nebo profil není ukotvený do nosné konstrukce. Dotáhněte šrouby, případně je nahraďte delšími, a přidejte další profil tam, kde je rozteč větší než 40 centimetrů. V žádném případě nedotahujte šrouby jen tak do místa, kde není profil – deska se tím jen prodře.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burst.shopifycdn.com/photos/coworkers-go-stand-and-meet.jpg?width=746&format=pjpg&exif=0&iptc=0" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Při montáži sádrokartonu dbejte na to, aby desky byly připevněny přesně na profily a šrouby zapuštěny těsně pod povrch. Spáry přelepte skelnou páskou a zatmelte tmelem, po zaschnutí přebruste. Na závěr proveďte kontrolu celé konstrukce – pohledem i rukou zjistíte, zda nikde necítíte průvan. Pokud byste objevili místa s chladným vzduchem, je nutné je dodatečně utěsnit. Správně provedené zateplení sádrokartonem vám poskytne komfortní bydlení po mnoho let bez nutnosti nákladných oprav.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je zanedbání vzduchotěsnosti. I malá mezera kolem oken, dveří nebo ve spoji parozábrany způsobí, že teplý vzduch uniká a studený proniká dovnitř. Před montáží sádrokartonu proto zkontrolujte každý spoj a případně ho přelepte hliníkovou páskou. Další častou chybou je použití polystyrenu místo minerální vaty. Polystyren je sice levnější, ale nepropouští vlhkost, což v dřevěné konstrukci podkroví vede k hnilobě.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud si nejste jistí, použijte „test škrábnutím". Vezměte špachtli nebo nůž a lehce škrábněte na místě, které bude později zakryté (například za soklem nebo v rohu). Pokud se tmel drolí a jde jako písek, je suchý. Pokud se škrábe do tenkých hoblinek nebo se maže, ještě není připravený. Tento test je spolehlivější než barva, ale dělá drobnou stopu, proto ho provádějte na neviditelném místě. Největší chyba je brousit „na zkoušku" na viditelné ploše – malý mokrý flek se pak rozmázne přes celou stěnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pátá a poslední metoda je izolace podhledu zespodu. Pokud jsou trhliny doprovázené vlhkostí nebo plísní, pravděpodobně dochází ke kondenzaci na sádrokartonu. Zespodu přilepte tepelně izolační desku s hliníkovou fólií (tloušťka dva centimetry), a to na celou plochu. Tím se změní tepelná bilance a podhled přestane pracovat. Desky lepte na kazety, ne jen na okraje, a spoje přelepte hliníkovou páskou. Záporem je, že se tím plocha stropu výrazně sníží – asi o pět centimetrů. Proto se tento postup hodí spíš do garáží a sklepů, ne do obýváku s nízkým stropem.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeň na rohy a vnitřní kouty. Tam nepoužívej papírovou pásku, ale případně kovový profil. Na kouty nanášej tmel v tenkých vrstvách a nech každou pořádně zaschnout. Pokud máš pocit, že je povrch po zaschnutí propadlý, přidej další tenkou vrstvu. Vyhneš se tak nerovnostem, které by vynikly po malbě. Před finálním nátěrem celou plochu napenetruj, jinak tmel nasaje barvu a vytvoří matné fleky.<br>
<br>
<br>
<br>
Míchání tmelu je krok, který rozhoduje o výsledku. Suchou směs vždy sypej do vody, nikdy naopak, jinak se v prášku vytvoří hrudky. Použij čistou vodu pokojové teploty a míchej pomalu, ideálně vrtačkou s míchadlem. Důležité je nechat směs asi pět minut odstát a poté znovu promíchat. Tím aktivuješ pojiva a tmel bude krémovější. Pokud směs vyjde příliš řídká, přidej trochu suchého prášku, ale vždy jen po malých dávkách. Naopak příliš hustý tmel špatně přilne a praská. Míchej jen tolik, kolik spotřebuješ do třiceti minut, protože tmel rychle tuhne.<br>
<br>
<br>
<br>
Zateplení podkroví sádrokartonem je oblíbeným řešením, protože spojuje tepelnou izolaci s hotovým povrchem stěn a stropu. Místo toho, abyste nejprve izolovali a poté obkládali, vytvoříte nosnou konstrukci, do které vložíte izolaci a na ni připevníte sádrokartonové desky. Výsledek je čistý, suchý a připravený k malování či tapetování. Klíčové je ale dodržet několik zásad, jinak se dostaví průvan, vlhkost nebo dokonce plíseň.<br>
<br>
<br>
<br>
Protipožární sádrokartonové příčky se od běžných staveb liší nejen deskami s označením DF, ale především konstrukčním řešením. Rozhodující není jen samotný materiál, ale celý systém: nosný rošt, tloušťka desek, počet vrstev, izolace a způsob napojení na okolní konstrukce. Pokud si myslíte, že stačí koupit „červené desky" a příčka sama získá požární odolnost, jste na omylu. Již při návrhu je nutné znát požadovanou klasifikační dobu (např. EI 30 nebo EI 60) a podle ní zvolit skladbu.
