Jak postupovat při montáži a na co si dát pozor Desky šroubujte k profilům pomocí vhodných vrutů do sádrokartonu, vždy kolmo na profil. Šrouby umisťujte maximálně 17 cm od sebe a minimálně 1,5 cm od hrany desky. Hlavička vrutu musí být zapuštěná těsně pod povrch papíru, ale ne proražená – pokud papír protrhnete, vrut nedrží a musíte ho vykroutit. Při šroubování postupujte od středu desky k okrajům, abyste zamezili jejímu prohnutí. Nezapomeňte, že desky musí být uloženy tak, aby jejich podélné spoje vždy procházely přes profil – nikdy ne mezi dvěma profily.<br>
<br>
<br>
<br>
Parozábrana se umisťuje na teplou stranu konstrukce, tedy do interiéru – mezi sádrokartonovou desku a tepelnou izolaci. V praxi to znamená, že nejprve namontujete nosný rošt, poté do dutin vložíte minerální vatu a teprve přes ni natáhnete parotěsnou fólii. Fólie musí být spojitá, bez jediné trhliny, a přesahy jednotlivých pásů by měly být alespoň 150 mm. Spoje se lepí speciální oboustrannou páskou, která je k tomuto účelu určená – obyčejná lepicí páska z dílny nevydrží a po roce se odlepí. Stejně důležité je přelepit i místa, kde fólie procházejí kabely nebo trubky, a to pomocí manžet nebo tmelu.<br>
<br>
<br>
<br>
Montáž parozábrany by měla vždy předcházet samotné pokládce sádrokartonu. Ideální je udělat ji až ve chvíli, kdy je hotová veškerá elektroinstalace a rozvody vody, abyste nemuseli fólii později narušovat. Nezapomeňte rovněž na prostupy pro osvětlení, vypínače nebo větráky – tyto prvky mají často zabudovanou vývodku, která se jednoduše utěsní, ale pokud ji nemají, je nutné kolem nich fólii opatrně nastřihnout a vytvarovat. Nakonec celou konstrukci zaklopte deskami o tloušťce alespoň 12,5 mm a spáry přelepte – tím vytvoříte kompletní bariéru, která ochrání dům před vlhkostí po dlouhá léta.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Nakonec nezapomeňte, že</span> impregnovaný sádrokarton není univerzální řešení. Pro suché prostory ho nekupujte – zbytečně zaplatíte víc a jeho vlastnosti nevyužijete. Pro koupelny, prádelny nebo sklepy naopak nešetřete. Pokud si nejste jistí, zeptejte se přímo prodejce, ale vždy si ověřte informaci na štítku desky, ne jen podle barvy. Tím se vyhnete nejčastějšímu omylu, který se prodraží až při reklamaci.<br>
<br>
<br>
<br>
Montáž sádrokartonu kolem stoupaček a rozvodů je jednou z nejčastějších příčin dodatečných oprav. Pokud šachtu postavíte narychlo, bez promyšlení dilatací a přístupových otvorů, připravíte si nepříjemnosti při první rekonstrukci vody nebo topení. Nejde jen o estetiku – jde o to, aby se konstrukce neprohýbala, nepraskala a umožnila servis bez bourání.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejjednodušší je podívat se na barvu. Impregnovaný sádrokarton má charakteristický zelený kartón, obyčejný je šedobílý. Tento vizuální rozdíl je patrný na řezu i na povrchu. Když máte před sebou oba typy, stačí porovnat odstín. Pozor ale na to, že někteří výrobci používají různé odstíny zelené, takže se nespoléhejte jen na to, že „každý zelený je impregnovaný". Vždy si ověřte označení na štítku nebo na zadní straně desky.<br>
<br>
<br>
<br>
Montáž podhledu svépomocí je zcela reálná i pro člověka s minimální praxí, pokud dodržíte zásady roviny, roztečí a správného tmelení. Nezapomínejte ale na bezpečnost – práce ve výšce vyžaduje stabilní lešení nebo štafle, a při řezání desek používejte ochranné brýle. Pokud si nejste jistí únosností starého stropu, poraďte se s odborníkem, protože špatně ukotvený rošt může způsobit zřícení celé konstrukce.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je spoléhání na obyčejnou montážní pěnu nebo silikon. Tyto materiály sice vyplní mezeru, ale při požáru shoří nebo se vytaví a otvor se opět otevře. Požární těsnění musí mít buď certifikát pro konkrétní typ stěny a instalace, nebo musí být součástí systému, který byl odzkoušen. Před nákupem si proto ověřte, zda výrobek odpovídá třídě odolnosti REI, kterou stěna vyžaduje. Například běžná příčka s požární odolností 30 minut vyžaduje jiné těsnění než nosná stěna s odolností 90 minut. Pokud si nejste jistí, konzultujte projektanta nebo hasičský sbor – nesprávná volba může vést k tomu, že celá stěna ztratí svou funkci.<br>
<br>
<br>
<br>
Po dokončení těsnění proveďte vizuální kontrolu. Přejíždějte rukou po spoji – neměly by být žádné hrany, dutiny nebo místa, kde materiál nedoléhá. Pokud máte možnost, vyzkoušejte těsnost pomocí kouřové zkoušky (například zapálením vonné tyčinky a přiložením k okraji). Jakmile kouř začne pronikat jinam než skrz materiál, je třeba těsnění opravit. Nezapomeňte také na označení prostupu – trvanlivou fixou nebo štítkem zaznamenejte datum provedení a použitý materiál. To se hodí při pravidelných kontrolách a při případném požárním auditu. Každý prostup je totiž potenciální slabinou, ale pokud ho uděláte správně, stěna si zachová požární odolnost, kterou jí projekt přisoudil.
