Největší oříšek bývá výměna rozvodů vody a kanalizace. Pokud se rozhodnete pro plastové trubky, objednejte si lisovací nářadí nebo využijte půjčovnu – ale raději svěřte tuto práci instalatérovi, protože chyba v napojení může způsobit zatopení sousedů. U elektřiny platí totéž: přesun zásuvek, vypínačů nebo zásah do jističů je vyhrazen reviznímu technikovi. Naopak výměnu baterie, ventilů nebo připojení pračky zvládnete sami, pokud dodržíte utěsnění závitů a těsnění.<br>
<br>
<br>
<br>
Před samotnou montáží je klíčové promyslet rozložení nábytku a zařizovacích předmětů. Topné rohože nikdy neumisťujte pod vanu, sprchový kout, WC ani pod skříňky – docházelo by k přehřívání a zbytečnému plýtvání energií. Vytápění by mělo pokrývat volnou podlahu, zejména místa, kde budete stát bosí. Nezapomeňte také na tepelnou izolaci podlahy. Pokud je pod vytápěním nevytápěný sklep nebo garáž, vložte izolační desky, které zabrání úniku tepla dolů. Bez izolace bude systém pracovat neefektivně a účty za elektřinu zbytečně porostou.<br>
<br>
<br>
<br>
Spínač drtiče je dalším místem, kde se dělají chyby. Většina modelů se prodává s pneumatickým spínačem, který se montuje na dřez nebo na desku. Tento spínač je bezpečný, protože nepracuje s elektrickým proudem přímo u vody. Pokud si ale pořizujete drtič s klasickým nástěnným vypínačem, musí být umístěn mimo dosah vody, tedy minimálně 60 cm od dřezu. U pneumatických spínačů dejte pozor na délku hadičky — bývá krátká, a pokud ji potřebujete protáhnout skrz skříňku, koupíte prodlužovací sadu, kterou ale musíte správně utěsnit.<br>
<br>
<br>
<br>
Elektrické podlahové vytápění v koupelně není luxus, ale praktické řešení, které oceníte každé ráno. Než se ale pustíte do nákupu, je nutné zvážit několik faktorů. Základem je správný výběr topného systému – rohože nebo kabelu. Pro běžné koupelny s obdélníkovým půdorysem a minimem překážek jsou ideální rohože, které se pokládají do lepidla pod dlažbu. Pokud máte místnost členitou, se spoustou zákoutí, sáhněte spíše po volném kabelu, který můžete vést přesně tam, kde potřebujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší pastí bývá napojení na odpad. Většina filtrů má hadičku na odpadní vodu, kterou je třeba zaústit do sifonu. Pokud sifon nemá samostatnou přípojku, musíte ho vyměnit za sifon s vývodem pro myčku nebo filtr. Typická chyba je napojit hadičku za sifon, až do odpadního potrubí – pak se do ní tlačí voda z dřezu zpět a filtr se zanáší. Správně se hadička napojuje před zápachovou uzávěrku, tedy do svislé části sifonu, a to pod úhlem, aby voda mohla volně odtékat. Konec hadičky musí být seříznutý do špičky a zasunutý tak, aby se nedotýkal stěn potrubí.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak na montáž bez zalití skříňky Před montáží vždy uzavřete hlavní přívod vody. Odpojte přívodní hadici baterie a na její místo namontujte rozdělovač s ventilem, který napájí filtr. Dbejte na to, aby byl ventil v dosahu ruky – ne až u zadní stěny skříňky. Samotný filtr umístěte tak, aby patrony šly vyměnit bez vylézání celé skříňky. Ideální je namontovat držák na boční stěnu, ne na zem, kde se filtr špiní a hůře se k němu dostáváte. Při utahování spojek nepoužívejte nadměrnou sílu – plastové šroubení snadno praskne a pak vám uniká voda pod dřezem.<br>
<br>
<br>
<br>
Samotná montáž začíná vyčištěním a napenetrováním podkladu. Rohož pokládejte do čerstvého flexibilního lepidla na dlažbu, a to tak, aby byla celá plocha rohože pokrytá lepidlem. Vyhněte se vzduchovým bublinám, protože ty snižují přenos tepla a mohou vést k přehřátí kabelu. Po položení rohože nechte lepidlo vytvrdnout podle pokynů výrobce, obvykle 24–48 hodin. Na toto období topení nezapínejte, jinak byste mohli způsobit praskliny v lepidle nebo poškození kabelu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní dělení je na filtry mechanické, uhlíkové a reverzní osmózu. Mechanické zachytí písek a rez, uhlíkový odstraní chlor a pachy, reverzní osmóza zbaví vodu téměř všeho, včetně minerálů. Pro běžný byt stačí kombinace mechanické a uhlíkové patrony, pokud nežijete v oblasti s tvrdou vodou nebo se starým potrubím. Reverzní osmóza vyžaduje vyšší tlak vody – pokud ho nemáte, budete muset dokoupit čerpadlo, což komplikuje montáž a zvyšuje nároky na prostor. Navíc produkuje odpadní vodu, kterou je nutné svést do kanalizace.<br>
<br>
<br>
<br>
Co musíte vyřídit, než začnete bourat Ještě než koupíte první pytel lepidla, zjistěte si, zda vaše rekonstrukce nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení. Zpravidla platí, že pokud neměníte dispozici bytu, nenosíte nosné zdi a nezasahujete do rozvodů vody, elektřiny nebo plynu, vystačíte si s oznámením správci domu. Jakmile ale chcete přesunout WC, vanu nebo umyvadlo, nebo sundat příčku mezi koupelnou a chodbou, obraťte se na stavební úřad. Mnoho lidí podcení i souhlas společenství vlastníků – bez něj se neobejdete, pokud zásah ovlivní společné rozvody, větrání nebo fasádu. Vždy si také vyžádejte aktuální projektovou dokumentaci, abyste věděli, kde vedou kanalizační a vodovodní trubky.
