Čtvrtý znak se týká opeření a jeho opotřebení. Mladé slepice mají peří lesklé, husté a bez mezer. Po prvním roce života se na hřbetě a ocase objevují první třpytivé proužky, které vznikají třením o podestýlku. Starší nosnice mají často prořídlou hruď a břicho, kde peří vypadává v důsledku tření o hřad a častého hrabání. Pokud slepice přepeřuje, počítejte s tím, že je jí minimálně 14 měsíců – mladé ptáky přepeřování tolik nepostihuje.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Další účinnou pomůckou je</span> stavebně oddělená předsíň nebo alespoň zástěna u vstupu. Pokud má kurník jen jedny dveře, otevírejte je v létě na protilehlé straně a mezi nimi nechte volný pruh podél stěny. Ptáci se pak mají kam schovat, pokud jim proudění vadí, a vy máte jistotu, že vzduch se vymění i v horkém odpoledni. Vyvarujte se ale úplnému otevření obou dveří naproti sobě – to je nejjistější cesta k průvanu, který způsobí rýmu a oslabení imunity.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetím ukazatelem je hřeben a lalůčky. U mladých nosnic jsou jasně červené, pevné a na dotek chladné. U starších slepic se barva mění na matně červenou až růžovou, hřeben je povadlý a na okrajích se mohou objevit suché šupinky. Pokud hřeben visí na stranu, je to běžné u těžkých plemen, ale v kombinaci s bledou barvou značí spíše vyšší věk. U nosnic starších čtyř let bývá hřeben nápadně svraštělý a ztrácí lesk.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžnou chybou je zatahování oken nebo větracích otvorů ve chvíli, kdy venku zesílí vítr. Tím sice zabráníte průvanu, ale zároveň zastavíte veškerou výměnu vzduchu. Řešte to tak, že na závětrnou stranu umístíte klapky nebo žaluzie, které částečně odkloní proudění – nemusíte větrat úplně zavřené. V krajním případě použijte na noc síťované dveře místo plných, a přes den je nechte otevřené dokořán.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na rozdíly mezi plemeny. Těžká masná plemena stárnou rychleji a pohybové problémy se u nich objevují dříve než u lehkých nosných hybridů. U nich je proto třeba posuzovat pohyb v kontextu hmotnosti. Pokud těžká slepice začne chodit kolébavě už ve třetím roce, nemusí jít o stáří, ale o nadměrnou zátěž kloubů. V takovém případě úprava krmení nebo prostředí může pohyb zlepšit, ale u skutečně staré slepice žádná změna nepomůže.<br>
<br>
<br>
<br>
Pátý a nejspolehlivější znak je vzdálenost mezi stydkými kostmi. Otočte slepici hlavou dolů a prohmatejte oblast pod kloakou. U mladé nosnice do jednoho roku byste měli mezi kostmi cítit mezeru o šířce jednoho až dvou prstů. S každou snáškovou sezónou se kosti oddalují – slepice starší dvou let mají mezeru na tři až čtyři prsty. Tento test vyžaduje cit, ale po pár pokusech ho zvládnete bezpečně. Mějte na paměti, že po ukončení snášky se kosti opět přibližují, takže u starých nosnic může být vzdálenost zavádějící.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším vodítkem je postoj těla. Mladá slepice drží trup vodorovně, ocas mírně zvednutý. U starších jedinců pozorujete pokles zádě – ocas směřuje dolů a trup se naklání dopředu. To souvisí s ochabováním zádových svalů. Slepice se tak snaží kompenzovat bolest kloubů, ale výsledkem je charakteristická „shrbená" silueta. Porovnejte ji s ostatními ve skupině – pokud jedna vyčnívá výrazně odlišným postojem, téměř jistě je nejstarší.<br>
<br>
<br>
<br>
Co prozradí zobák, hřeben a barva peří? Druhý znak najdete na zobáku. U nosnic do dvanácti měsíců je zobák hladký, rovnoměrně zbarvený a na dotek tvrdý. S věkem se na něm objevují podélné rýhy, které jsou nejvýraznější u jedinců nad dva roky. Zároveň se špička zobáku může mírně ohýbat dolů – to je přirozený důsledek opotřebení při zobání. Pozor na příliš krátký nebo obroušený zobák: to často značí chov na tvrdém povrchu, ne nutně stáří.<br>
<br>
<br>
<br>
U kohoutů je klíčovým znakem délka a tvar ostruh. Mladý kohout do prvního roku má ostruhy krátké, tupé, s měkkou špičkou, která se dá lehce ohnout. Ve druhém roce se ostruhy prodlužují, zostřují a začínají se ohýbat směrem vzhůru. U kohoutů starších čtyř let jsou ostruhy dlouhé, výrazně zahnuté a mají drsný, zrohovatělý povrch. Důležité je sledovat nejen délku, ale i ostrost – starší ostruhy jsou tupější, protože se lámou a obrušují o zem.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se kurník přehřívá i přes otevřené otvory Pokud teploty přesahují třicet stupňů a přírodní větrání nestačí, sáhněte po jednoduchém systému s vodou. Položte na střechu starý bílý ručník a pravidelně ho vlhčete, nebo ještě lépe umístěte na střechu nízkou nádobu s vodou, která se během dne odpařuje. Tento odpar snižuje teplotu pod střechou o dva až tři stupně, což je pro ptáky znatelný rozdíl. Pozor jen na to, aby voda nekapat přímo na podestýlku – udržela by vlhkost, která v horku podporuje plísně.
