Když dorazíte do některé z jeskyní, počítejte s tím, že prohlídka trvá déle, než je samotná procházka podzemím. Čekání na vstup, oblékání dětí a přesun k vchodu zabere klidně půl hodiny. Děti do deseti let rychle ztratí trpělivost, proto je dobré mít s sebou malou svačinu a pití. V jeskyních je chladno, kolem deseti stupňů, takže i v létě se hodí mikina nebo lehká bunda. Boty by měly být pevné s protiskluzovou podrážkou, protože chodníky bývají mokré a kluzké.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud plánujete přechod hor s těžkým batohem, vybírejte boty s vyšším střihem, který stabilizuje kotník. Skalky a suť vyžadují tuhou podešev s takzvanou brzdou ve špičce, která zabraňuje skluzu při sestupu. Naopak pro běžnou turistiku po vrstevnicích postačí středně tuhá bota, která neomezuje pohyb nohy. Důležité je, aby podrážka nebyla příliš měkká – při delší chůzi po kamenech ucítíte každý ostrý výčnělek a noha se rychle unaví.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním kritériem je světelný tok, udávaný v lumenech. Pro běžnou noční túru po lesní cestě stačí kolem 150 až 250 lumenů. Pokud plánujete pohyb v terénu bez cesty, hledání stezek nebo orientaci podle mapy, sáhněte po modelu s 300 až 500 lumeny. Vyšší hodnoty, třeba 800 lumenů a více, využijete spíše při rychlém běhu nebo v naprosté tmě bez měsíčního svitu. Pozor ale na to, že výrobci uvádějí maximální hodnotu, kterou čelovka udrží jen krátce. Důležitější je proto údaj o trvalém světelném výkonu, který je často výrazně nižší.<br>
<br>
<br>
<br>
Velký vliv má také obuv. Pevný kotník a vzorek s dobrým záběrem do podloží jsou důležitější než měkká podrážka. Před sestupem si přezujte na těsnější boty, aby noha neklouzala dopředu, a dbejte na to, aby tkaničky byly utažené i kolem kotníku. Pokud máte v batohu těžký náklad, posaďte ho výš a blíž k zádům – těžiště pak zůstává nad středem těla a vy nemusíte tolik brzdit.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burf.co/about.php" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Základní pravidlo zní: neporovnávejte jen to, co vidíte na obrazovce, ale i to, co mapa neukazuje. Turistické mapy se liší v tom, jak zakreslují prameny, studánky a vodní toky. Některé uvádějí pouze trvale vydatné zdroje, jiné zaznamenávají i sezónní prameny, které v létě vysychají. Pokud hledáte vodu pro doplnění zásob, ověřte si u pramene v mapě, jestli je označen jako spolehlivý, nebo jen jako občasný. Tuto informaci najdete v legendě, kterou řada lidí přeskočí.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častou chybou je vrstvit funkční prádlo pod běžné bavlněné tričko. Tím zrušíte veškerý jeho efekt – bavlna nasákne pot a vlhkost se k pokožce vrátí zpět. Chcete-li vrstvit, dejte mezi funkční vrstvu a svrchní oblečení raději fleece nebo tenkou vlněnou mikinu. Pokud je zima opravdu krutá, investujte do dvou vrstev syntetiky – tenčí a silnější – a mezi ně vložte vzduchovou mezeru, kterou vytvoříte tím, že svrchní vrstvu trochu povolíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak porovnávat mapy, abyste našli pramen správně Začněte tím, že si vedle sebe otevřete dvě mapy – jednu podrobnou turistickou a jednu obecnou geografickou. Na podrobné mapě hledejte symbol pramene, který bývá obvykle modrou tečkou nebo křížkem. Na obecné mapě se pak podívejte, jak je dané místo napojené na okolní cesty a vrstevnice. Pokud se pramen v obou mapách nachází na jiném místě, věřte té s menším měřítkem, ale ověřte si to ještě na leteckém snímku. Ten vám prozradí, jestli je v místě skutečně viditelná vodní plocha nebo mokřad.<br>
<br>
<br>
<br>
Při plánování výletu za pramenem většina lidí sáhne po jedné mapě a věří jí bez výhrad. To je častá chyba, která vede k zbytečným zákrutám, bloudění nebo dokonce k návštěvě úplně jiného místa, než jste chtěli. Každá mapa má totiž jiný zdroj dat, jiné měřítko i jiný způsob značení. Porovnání dvou nebo tří map vám dá mnohem přesnější obraz o terénu a ušetří hodiny času v kopcích.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní je také materiál svršku. Vyšší terén, kde hrozí promáčení, ocení membránová vrstva, která udrží nohu v suchu, ale zároveň umožní odvod potu. V suchých oblastech nebo v létě naopak zvolte prodyšnou síťovinu, protože nepromokavá bota v horku způsobí přehřátí a vlhkost uvnitř. Nezapomeňte, že i ta nejlepší membrána přestane fungovat, pokud je bota znečištěná od bahna, proto ji pravidelně čistěte a impregnujte podle pokynů výrobce.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte, že je bota určená pro daný povrch Pro suché a zpevněné cesty stačí lehká obuv s nízkým střihem a měkkou podrážkou. Přilnavost zajišťuje jemný vzorek, který se dobře chytá asfaltu a udusané hlíny. Jakmile se ale na cestě objeví kamení, kořeny nebo bláto, potřebujete vyšší tuhost podešve a výraznější vzorek. Hluboké a široké špunty odvádějí bahno a zajišťují stabilitu na sypkém povrchu. Častá chyba je, že lidé sáhnou po univerzální botě, která „vypadá turisticky", ale ve skutečnosti je určená jen na nenáročnou vycházku.
