Materiál hole rozhoduje o tom, kolik váhy unesete a jak dlouho vydrží. Hliníkové hole jsou levnější a pevnější, ale těžší – hodí se pro začátečníky nebo pro běžné túry po zpevněných cestách. Karbonové hole jsou lehčí a lépe tlumí vibrace, ale jsou křehčí a dražší. Pokud chodíte po skalnatém terénu nebo s těžkým batohem, vyberte hliník – při pádu se ohne, ale nezlomí. Karbon se hodí spíš na delší výšlapy, kde každý gram navíc cítíte a kde neočekáváte hrubé zacházení.<br>
<br>
<br>
<br>
Až půjdete na hřeben, nezapomeňte na vrstvené oblečení. Počasí v Brdech se mění rychle a fouká tu silný vítr, který často není v dolinách cítit. Vyplatí se sledovat předpověď, ale zároveň počítat s tím, že se může během dvou hodin úplně změnit. Nepodceňte to – turisté, kteří se spolehli na slunečné ráno, pak často končí promočení a prochladlí. A na závěr jedna rada: nechte si na cestě zpět dostatek času, večerní sestup v hustém lese je problém i pro zkušené.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burf.co/about.php" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Poslední rada směřuje k bezpečnosti. Než vyrazíte, vytyčte si orientační body na trase a zapište si jejich azimuty. Když ztratíte přehled, vraťte se k poslednímu známému bodu. Vyhněte se situaci, kdy jdete „jen tak na západ" — bez přesného azimutu a bez povědomí o vzdálenosti se snadno ztratíte. Buzola a mapa nejsou jen vybavení, ale systém, který vyžaduje trénink. Pravidelným cvičením na krátkých výletech si osvojíte postupy, které se pak stanou automatické.<br>
<br>
<br>
<br>
Na delší přechod patří také antihistaminika (i když alergií netrpíte) – reakce na vosí bodnutí nebo rostliny může přijít nečekaně. Dále doporučuji krém na opary a gel na svalové záněty, ale pozor na to, že některé masti obsahují látky, které se nesmí kombinovat s přímým sluncem – vždy si přečtěte příbalový leták. Nezapomeňte na pinzetu, mikrojehlu (na třísky a bodliny) a ostré nůžky; bez nich nevyndáte klíště ani neupravíte tejp.<br>
<br>
<br>
<br>
Typický začátečnický omyl je přibalit příliš mnoho a zapomenout na to nejdůležitější – na vlastní prevenci. Opalovací krém s vysokým faktorem je nutnost, i když je zataženo; ve vysokých polohách spálí i mírné slunce. Přidejte i balzám na rty s ochranným faktorem a malý krém s hydrokortizonem na podrážděnou kůži. A co se týče obvazů a gáz – neberte dva metry, ale čtverce, které můžete přiložit přímo na ránu a zafixovat elastickým obinadlem. Všechno balte do nepromokavých sáčků, nejlépe s popisem, a jednou za sezónu zkontrolujte data expirace.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Při azimutovém pochodu je</span> <span style="font-weight: 800;">kritické vyvarovat se chyb</span>. <b>Nejčastější chyba: lidé</b> drží buzolu příliš blízko kovových předmětů, jako jsou přezky, nože nebo mobilní telefony. Tyto předměty vychýlí střelku a azimut je pak chybný. Držte buzolu alespoň dvacet centimetrů od kovu. Další chyba: zapomenutí na deklinaci — rozdíl mezi zeměpisným a magnetickým severem. V České republice je deklinace malá, ale ve vyšších zeměpisných šířkách může činit i několik desítek stupňů. Vždy si zjistěte aktuální hodnotu pro danou oblast a připočtěte ji k azimutu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro první výlety zvolte oblasti s hustší sítí turistických značek a s možností nouzového výstupu. Ideální jsou okolí Padrťských rybníků nebo vrch Tok, kde se dá jít pohodlně i s dětmi. Začátečníci by se měli vyhnout úsekům bez mobilního signálu a špatně přístupným hřebenům, kde by mohli snadno zabloudit. Před výletem si vždy stáhněte offline mapu do telefonu, protože v hlubokých lesích signál často úplně zmizí.<br>
<br>
<br>
<br>
Při samotném výstupu dbejte na správné tempo. Střídejte kroky s krátkými pauzami, abyste se nezadýchali. Pokud je cesta exponovaná, používejte ruce k přidržení se skály nebo řetězů. Na sněhových polích se pohybujte opatrně – pokud nemáte mačky a cepín, raději takové místo obejděte. Typická chyba je podcenit únavu a přecenit své síly v závěru výstupu, kdy se zdá, že už je to „jen kousek".<br>
<br>
<br>
<br>
Trasu naplánujte tak, abyste měli rezervu času. Sedlo je nejvyšší bod přechodu, ale to neznamená, že je to konec výkonu. Sestup na druhé straně bývá často strmější a namáhavější než výstup. Vždy si zjistěte, jaká je převýšení a vzdálenost na obě strany. Počítejte s tím, že průměrná rychlost v horském terénu je kolem 300 výškových metrů za hodinu, ale záleží na vaší kondici i hmotnosti batohu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním postupem je orientace mapy podle buzoly. Položte mapu na rovný podklad, přiložte buzolu k některé ze svislých čar (například k okraji mapy) a otáčejte mapou, dokud střelka nebude mířit k severu. Tím zajistíte, že směry na mapě odpovídají skutečným světovým stranám. Pak si vyberte dva výrazné body v terénu, které vidíte i na mapě — třeba vrchol kopce a osamělý strom. Spojnici těchto bodů zakreslete do mapy a prodlužte ji. Pokud stojíte na přímce, která prochází oběma body, jste někde na této linii. Pro přesnější určení polohy přidejte třetí bod a vytvořte průsečík.
