Než vyrazíte se psem na túru, zkontrolujte tři věci

Základní otázka zní: kolik chcete utratit a jakou zátěž bunda unese. Pokud chodíte jen na krátké procházky do města, postačí vám levnější bunda s hustě tkanou úpravou, která neobsahuje žádnou pravou membránu. Naopak pro celodenní výlety, kde vám jde o odolnost a prodyšnost, se vyplatí investovat do třívrstvé membrány. Třívrstvá konstrukce přináší vyšší životnost, protože se membrána chrání mezi vnější a vnitřní vrstvou. Dvouvrstvá a 2,5vrstvá bunda je lehčí a skladnější, ale vyžaduje opatrnější zacházení a nosnost menší. Membránová bunda má být váš spolehlivý partner do deště, větru i sněhu. Jenže pokud ji vyberete unáhleně, může se z ní stát spíše parní lázeň nebo papírová pláštěnka. Než sáhnete po první barevné větrovce, která zaujme v regálu, zkuste si ujasnit, k čemu ji budete skutečně používat. Jiné nároky má bunda na městské nošení, jiné na celodenní túru v horách a jiné na běžky, kde se hodně potíte. Právě tyto rozdíly rozhodují o tom, jakou membránu, podlepené švy a střih zvolit. Praktickou zkoušku můžete provést přímo v obchodě: zmačkejte bůh do dlaně a sledujte, jak rychle se zase narovná a zda se materiál nekrčí. Příliš měkká a lesklá tkanina často znamená nižší odolnost proti oděru. Také si všímejte kapuce – měla by být stavitelná a dostatečně prostorná, aby se pod ni vešla i helma nebo čepice, ale zároveň by neměla při otáčení hlavy překážet. Nezapomeňte vyzkoušet, zda si pod bundu vrstvíte svetr nebo fleecovou mikinu – rukávy by měly být dostatečně dlouhé a průramky volné, abyste se mohli pohybovat. Jak poznat blížící se bouřku podle oblačnosti? Bouřka nezačíná jen tak. Hodinu před ní se objeví vysoko na obloze ploché, roztažené mraky s ledovými vlákny, které se nazývají „kovadliny". Když uvidíte tuto strukturu, okamžitě sestupte z hřebenů a vyhněte se otevřeným prostranstvím. Pokud se k tomu přidá rychlý vítr, který mění směr, a tlak v uších, je čas obrátit se zpět. V těchto situacích nehledejte úkryt pod osamělými stromy ani ve skalních výčnělcích – lepší je sestoupit do nižšího lesa. Druhou klíčovou vlastností je prodyšnost, měřená v gramech vodní páry za metr čtvereční za 24 hodin. Čím více, tím lépe se vám bude dýchat při intenzivní aktivitě, jako je běh nebo jízda na kole. Nevěřte však slepě číslům uváděným na štítcích, protože prodyšnost se měří v laboratorních podmínkách a v reálu ji ovlivňuje mnoho faktorů, včetně vnější teploty, větru a vrstvení oblečení. Mnohem důležitější je, abyste měli pod bundou funkční vrstvu, která odvádí pot a neprohřívá tělo. Pokud pod membránu navléknete bavlněné tričko, prodyšnost bundy úplně zablokujete. Dalším praktickým ukazatelem je vrstva oblačnosti, která se táhne jako šedá plachta a postupně snižuje základnu. Tento typ, zvaný nimbostratus, přináší vytrvalý, nepříjemný déšť, který může trvat celý den. V takovém případě zvažte zkrácení túry a návrat do údolí, protože mokré skály a bláto zvyšují riziko úrazu. Naopak pokud se oblačnost začne odpoledne vyjasňovat a mraky se trhají, je velká šance, že večer bude jasno. Když už víte, kolik vody máte, naučte se s ní hospodařit během pohybu. Vyhněte se prudkým tempům, při kterých se zbytečně potíte. Raději choďte rovnoměrným krokem a dělejte kratší přestávky ve stínu. Pokud jdete ve skupině, pijte všichni stejně – nešetřete na úkor jednoho člena, protože dehydratace se projeví až po delší době. A než vyrazíte na delší úsek bez vody, natrénujte si, kolik toho vaše tělo skutečně potřebuje – každý jsme jiný a univerzální tabulky jsou jen orientační. Když pramen na vašem pozemku vyschne, první reakce bývá panika. Než začnete kopat novou studnu nebo vozit vodu v cisterně, zastavte se a zjistěte, co se skutečně děje. Vyschlý pramen nemusí znamenat konec vody – často jde o dočasný stav způsobený dlouhým suchem, změnou vegetace nebo zásahem do podloží. Klíčové je začít pozorováním a měřením, ne okamžitými stavebními úpravami. Nakonec si pamatujte, že žádná metoda není stoprocentní a hory mají vlastní mikroklima. Sledování mraků je ale dovednost, která se zlepšuje s každou túrou. Zapisujte si, co jste viděli, a porovnávejte to s tím, co se skutečně stalo. Po deseti výletech budete schopni odhadnout počasí lépe než většina lidí, kteří se spoléhají jen na displej telefonu. Vodní sloupec a podlepené švy: co se stane, když je podceníte Vodní sloupec udává, jakému tlaku vody bunda odolá. Hodnoty pod 4000 milimetrů jsou vhodné jen pro občasný déšť, nikoli pro celodenní pláštění. Pro běžné turistiku se doporučuje sloupec okolo 10 000 milimetrů, pro náročné horské podmínky pak od 20 000 výš. Důležité je ale také podlepení švů. Pokud nejsou švy podlepené, voda proniká i přes tu nejlepší membránu. Zkontrolujte, zda jsou podlepené všechny švy, nejen ty hlavní na ramenou a kapuci. U levnějších bund se často setkáte s částečným podlepením, které je pro skutečnou ochranu před deštěm nedostatečné.

Войдите, чтобы оставлять комментарии