Plánování trasy: co se stane, když podceníte čas

Hardshell je nepromokavá membránová bunda, která vás ochrání před vodou, ale často špatně odvádí pot. Pokud ho obléknete na náročný výstup do kopce, začnete se v něm pařit a vlhkost zůstane uvnitř. To je častá chyba: lidé nosí hardshell po celou dobu túry, i když nesněží a neprší. Pak jsou zpocení a při zastávce jim je zima. Lepší je vzít si ho až na hřeben, kde fouká vítr, nebo když začne pršet, a mezitím ho mít v batohu. Než vyrazíte na túru, výlet nebo delší pochod, věnujte chvíli plánování. Nejčastější chybou je spoléhat se na odhad „to dáme za tři hodiny". Přitom stačí vzít v úvahu převýšení, terén a vlastní tempo. Pokud tyto faktory zanedbáte, může se z pohodového výletu stát boj o čas a síly. Na delší přechody patří také přípravky na doplnění elektrolytů. Tablety nebo prášek do vody oceníte při velkém pocení, ale pozor na kombinaci s některými léky – pokud berete pravidelně něco na tlak, poraďte se s lékárníkem. Stejně tak přibalte lék na průjem a na nevolnost, protože změna jídelníčku a vody umí potrápit. Vyhněte se ale samoléčbě antibiotiky – ta patří výhradně do rukou lékaře. Nezapomínejte ani na poutka na rukojetích. Většina z nás je má utažená kolem zápěstí, ale správně by měla probíhat přes hřbet ruky a obejmout ji kolem palce a ukazováčku. Tím se přenese váha těla z dlaně na celou paži a vy můžete hůl v podstatě pustit, aniž by spadla. Pokud máte poutko jen volně kolem zápěstí, přebírá veškerou práci dlaň a svaly předloktí, což je cesta k rychlé únavě. Zkuste si nastavení poutek v klidu doma, ne až na trase, kde už je pozdě. Dalším častým problémem je otlak nebo začínající zánět v místě, kde tlačí páska na kotníku či na nártu. U dětí se to projevuje zarudnutím a pláčem při nazouvání. V lékárničce by proto neměla chybět jemná dezinfekce bez alkoholu – alkohol štípe, děti se brání a ošetření se stává bojem. Vhodnější je octenidinový nebo jódový roztok, který nezpůsobuje pálení. K němu přibalte sterilní gázové čtverce a elastické obinadlo – nejen na fixaci, ale i na zpevnění kotníku při podvrtnutí. <img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Na závěr si vše vyzkoušejte doma. Otevřete každý obal, zkontrolujte datum spotřeby a naučte se používat obvaz na rány, pokud ho neznáte. Typická chyba je přibalit věci, které neumíte použít, nebo naopak vynechat to, co denně potřebujete. Kvalitní lékárnička je kompromis mezi váhou a obsahem – vezměte jen to, co reálně využijete, a nechte doma půl kila zbytečností. Když se chystáte na výlet s malými dětmi, běžná turistická lékárnička často nevyhovuje. Dětská chodidla se potí jinak než dospělá, kůže je tenčí a náchylnější k oděrkám. Navíc děti vnímají bolest jinak a často si stěžují až ve chvíli, kdy je problém vážný. Proto je nutné lékárničku nejen doplnit o dětské léky, ale hlavně přizpůsobit její obsah prevenci a ošetření specifických problémů dětských nohou. Pokud jdete na celodenní túru a předpověď hlásí přeháňky, oblékněte si softshell a hardshell si dejte do vrchní kapsy batohu. Jakmile začne pršet, nečekejte, až promoknete, ale hardshell si oblékněte včas. Stejně tak při silném větru na hřebeni, kdy hrozí prochladnutí. Typická chyba je čekat, až budete úplně mokří, pak už je pozdě a i hardshell vás nezachrání před zimou. Delší přechody hor nebo několikadenní túry kladou na výbavu jiné nároky než běžný víkendový výlet. Základní lékárnička z obchodu často obsahuje jen položky na drobná poranění, ale chybí v ní věci, které řeší opruz, puchýře, dehydrataci nebo zažívací potíže. Než vyrazíte, projděte si obsah a doplňte ho o praktické pomocníky, které opravdu využijete. Co si zabalit a na co myslet Základem je vrstvené oblečení, které odvede pot a udrží vás v teple, i když se počasí změní. První vrstva by měla být funkční tričko, druhá fleecová mikina a na ni nepromokavá bunda. Do batohu si dejte vždy dostatek vody, svačinu s vysokým obsahem energie (ořechy, sušené ovoce, čokoládu), čelovku, mobil s nabitou baterií a mapu. I když máte navigaci v telefonu, papírová mapa je nezbytná, pokud se vybijí baterie nebo ztratíte signál. Jak poznáte, že je trasa pro vás náročná? Náročnost nepoznáte jen z délky nebo převýšení. Důležitý je povrch – kamenitá stezka, mokré kořeny nebo písek zpomalí i zkušeného chodce. Proto si předem zjistěte, zda trasa vede po zpevněné cestě, nebo po pěšině. Dále zvažte vlastní zkušenost a vybavení: bez trekových holí a kvalitní obuvi bude sestup po suti mnohem pomalejší. Pokud máte děti nebo méně zdatné parťáky, připočtěte až polovinu času navíc.

Войдите, чтобы оставлять комментарии