Dalším kritériem je typ baterií. Některé čelovky mají vestavěný akumulátor, jiné fungují na tužkové baterie. Vestavěný akumulátor je pohodlný, ale pokud se vybije uprostřed noci, nemáte ho jak nabít. Zkuste vybrat model, který umožňuje použít obojí, nebo si s sebou vezměte náhradní zdroj. Také si ověřte, jak dlouho trvá nabití a zda je možné používat čelovku během nabíjení. To se hodí, když potřebujete svítit delší dobu.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední věcí, kterou je dobré mít na paměti, je skladba vybavení. Buzolu si vždy zavěste na krk na šňůrce, ne ji nosit v kapse u mobilu nebo u klíčů. Kovové předměty a elektronika ovlivňují střelku a zkreslují měření. Při práci s mapou ji mějte rozloženou tak, abyste viděli co největší okolí svého stanoviště, a nestrkali ji do úzkého prostoru. I přes veškerou techniku zůstává nejdůležitějším orgánem pro orientaci hlava. Čtěte krajinu, všímejte si tvarů vrstevnic a nezapomínejte, že mapa vám jen říká, co by tam mělo být, ale skutečnost už musíte vidět vlastníma očima. Jen tak předejdete panice, která přichází s pocitem ztracení.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>První krok: srovnejte sever</b> mapy se severem buzoly Položte buzolu na mapu a otočte jí, dokud střelka neukazuje na sever podle rysky na pouzdře. Důležité je přitom ignorovat magnetickou odchylku, pokud nemáte mapu s aktuálním údajem o deklinaci. Většina turistických map ji už započítává, ale pokud pracujete se staršími výtisky, může být rozdíl až několik stupňů. Pro běžnou chůzi to nevadí, ale pro přesnou navigaci na delší vzdálenost ano. Než vyrazíte, zkontrolujte si, jestli mapa není potištěná tak, že sever není v horní části listu – některé výřezy to mají jinak.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším praktickým tipem je kontrola ušlé vzdálenosti. Počítání kroků je stará a spolehlivá metoda, ale má svůj háček. Terén nikdy není rovný a stejnoměrný, proto je potřeba počítat s korekcí. Do kopce uděláte za stejnou vzdálenost méně kroků, z kopce více. Pokud nemáte krokoměr, můžete si pomoci časem – průměrná rychlost chůze v náročném terénu je známá, ale pozor, je to jen odhad. Pravidelně kontrolujte, zda se vaše pozice na mapě shoduje s okolím. Když po dvaceti minutách chůze podle azimutu narazíte na potok, který podle mapy nemáte na trase, je to signál k zastavení a k přezkoumání celé situace. Raději se vraťte o kus zpět, než abyste pokračovali do neznáma.<br>
<br>
<br>
<br>
Další důležitou součástí jsou léky na průjem a na nevolnost. Změna stravy, voda z neznámého zdroje a fyzická zátěž dokážou rozvrátit zažívání, a to v době, kdy jste často hodiny od civilizace. Tablety proti průjmu sice nevyřeší příčinu, ale pomohou vám udržet tekutiny a sílu, než se dostanete do bezpečí. K nim přibalte i sáčky s elektrolyty, které rozpustíte ve vodě – při dlouhém přechodu je dehydratace rizikovější než samotná nemoc, protože ztrácíte vodu i minerály potem a trávením.<br>
<br>
<br>
<br>
Před koupí si vždy rozmyslete, kde budete čelovku nejčastěji používat. Pokud jde o vícedenní túry, vyberte model s nízkou hmotností a kompaktními rozměry. Naopak pro krátké večerní procházky postačí jednodušší provedení. Až budete mít čelovku doma, vyzkoušejte ji na krátkou procházku do přírody, ne až na místě. Zjistíte tak, jak dlouho reálně svítí na nejvyšší výkon a jak se chová při nižších teplotách. Baterie v chladu ztrácejí kapacitu, takže v zimě počítejte s kratší výdrží.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak zjistit příčinu a co dělat dál Pokud pramen nevydává vodu déle než měsíc, zaměřte se na příčiny. Nejčastějšími viníky jsou přerušení vodní žíly v důsledku sesuvu půdy, zanesení prameniště jílem nebo naopak odvodnění okolí kvůli nové zástavbě či těžbě. Prohlédněte si terén kolem pramene – hledejte praskliny, propady nebo místa, kde voda prosakuje jinudy. Zkuste také ověřit, zda se v okolí neprováděly zemní práce, které mohly přerušit podzemní tok.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je, že lidé při chůzi neustále koukají na buzolu a snaží se udržet přesný směr. To je zbytečné a unavující. Místo toho si zvolte v dálce nějaký výrazný bod – strom, skálu, konec paseky – a jděte k němu. Jakmile ho dosáhnete, znovu zkontrolujte azimut a vyberte další bod. Tím se vyhnete tomu, že budete kličkovat kvůli nerovnostem terénu. Stejně důležité je při každé zastávce zkontrolovat, kde vlastně jste. Porovnejte, co vidíte kolem sebe, s tím, co je na mapě – křivky vrstevnic, potok, cestu. Pokud se neshodují, vraťte se na poslední jistý bod a začněte znovu.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si zkontrolujte, zda máte prostředek na ošetření spálenin od slunce a vhodný krém na rty. Dlouhý přechod znamená hodiny na slunci, a i když je zataženo, UV záření na horách je intenzivní. Spálená kůže nejen bolí, ale také zvyšuje riziko infekce a dehydratace. Pokud si s sebou vezmete malou tubu s panthenolem, zvládnete první pomoc hned a nemusíte čekat, až se večer dostanete do údolí. Až budete balit, zeptejte se sami sebe: co byste potřebovali, kdybyste uvízli na dvě noci v dešti? Odpověď vám napoví, co ještě přidat.
