Na zimu je třeba myslet u odrůd, které nejsou plně mrazuvzdorné, zejména u těch s pestrými nebo žlutými listy. Venkovní rostliny chraňte vrstvou chvojí nebo suchého listí, případně je přesuňte do chladné místnosti s teplotou kolem pěti stupňů. V květináči ale nenechávejte substrát úplně vyschnout, jinak kořeny vymrznou. Na jaře pak starší rostliny můžete rozdělit – vyndejte je ze země, ostrým nožem rozdělte kořenový bal na dvě až tři části a ihned zasaďte na nové místo. Tím získáte nové rostliny a zároveň omladíte ty původní. Vyhněte se časté chybě, kdy šalvěj hnojíte dusíkatými hnojivy – podpoříte bujný růst, ale listy ztratí na chuti a rostlina bude náchylnější k chorobám.<br>
<br>
<br>
<br>
Zdravé bylinky v truhlíku začínají u správného zavlažování. Nejčastější chybou ale není málo vody, naopak – přemokření. Kořeny rostlin potřebují kyslík, a pokud je substrát neustále mokrý, dusí se, začnou hnít a listy žloutnou nebo opadávají. Přitom stačí dodržet pár jednoduchých pravidel, která zajistí, že voda odteče a kořeny zůstanou zdravé.<br>
<br>
<br>
<br>
Samotný střih provádějte ostrými nůžkami nebo nožem, nikdy netrhejte prsty, abyste nerozdrtili pletiva. Stříhejte jednotlivé výhony nad párem listů, podpoříte tím další růst. U křehkých bylinek, jako je pažitka, stříhejte až těsně u země, ale ne celý trs najednou – ponechte alespoň třetinu listů pro obnovu. Pro sušení pak stříhejte delší stonky, které snáze svážete do svazků.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak stříhat a přesazovat, aby rostlina zhoustla Pravidelný řez je klíčem k hustému keříku. Vždy stříhejte těsně nad dvojicí listů, ze kterých pak vyraší dva nové výhony. Nikdy neodstraňujte více než třetinu délky větviček najednou. Řez provádějte na jaře, když začíná růst, a po odkvětu, pokud rostlina kvete. Pokud byste stříhali na podzim, nové výhony by zmrzly nebo by nestihly vyzrát. Pravidelně také zaštipujte vrcholky výhonů, aby se rozmarýn větvil. Zastřihávání kvetoucích výhonů podpoří růst nových listů a prodlouží životnost rostliny. Květy sice vypadají hezky, ale rostlinu vysilují, takže pokud vám jde o listy, květy odstraňujte.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Kdy a jak hnojit, aby to mělo</span> smysl Výjimku tvoří bylinky, které mají v zimě přirozeně vysokou potřebu živin – například bazalka pěstovaná na parapetu při teplotě nad 20 °C a s dodatečným osvětlením, nebo meduňka, kterou necháte růst i v zimě. Pokud rostlina viditelně přirůstá a má světlé nové listy, můžete hnojit, ale výrazně opatrněji než v létě. Zřeďte hnojivo na poloviční, klidně i čtvrtinovou koncentraci, a přihnojujte maximálně jednou za měsíc. Vhodnější je používat organická hnojiva (například výluh z kompostu), která uvolňují živiny pozvolna a nepřetěžují kořenový systém.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Načasování sklizně</b> rozhoduje o tom, jestli z bylinek získáte maximum chuti, nebo jen zelenou hmotu s minimem aroma. Ranní hodiny, těsně po oschnutí rosy, jsou pro většinu druhů nejlepší. V této době jsou silice nejkoncentrovanější a listy ještě nestihly ztratit vlhkost. Vyhněte se sběru po dešti nebo po poledni, kdy rostliny vadnou a vůně se vytrácí.<br>
<br>
<br>
<br>
Zimní období je pro bylinky pěstované v květináčích náročné. Krátké dny, suchý vzduch z topení a omezený přísun světla staví rostliny do úsporného režimu. Většina druhů v tuto dobu prakticky neroste, nebo jen velmi pomalu. Přesto mnoho pěstitelů sáhne po hnojivu s tím, že rostlinám tím prospějí. Opak je pravdou – neuvážené hnojení v zimě způsobuje více škody než užitku.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat správný okamžik podle druhu bylinky U listnatých bylinek, jako je bazalka, máta nebo meduňka, sklízejte dřív, než začnou kvést. Jakmile se objeví poupata, rostlina přesune energii z listů do květů a chuť se zhorší. Naopak tymián, rozmarýn či šalvěj jsou nejlepší těsně před rozkvětem, kdy mají maximum silic. U květů, jako je heřmánek nebo levandule, sklízejte jen plně otevřené květy, ale ještě dřív, než začnou opadávat.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozmarýn patří mezi bylinky, které sice milují slunce a sucho, ale v květináči se často chovají jinak, než byste čekali. Nejčastější chybou je přemokření substrátu. Kořeny rozmarýnu nesnesou dlouhodobou vlhkost, začnou hnít a rostlina postupně ztrácí listy. Pokud chcete mít zdravý keřík po celý rok, musíte napodobit podmínky středomořské krajiny – tedy hodně světla, vzdušnou půdu a střídmou zálivku. Základním pravidlem je nechat zeminu mezi jednotlivými zálivkami vždy proschnout alespoň do hloubky dvou centimetrů. V praxi to znamená zalévat jednou za čtyři až sedm dní podle teploty a umístění. V zimě, kdy rostlina odpočívá, stačí vláha jednou za čtrnáct dní.
