Nejjednodušší a nejšetrnější metodou je sušení vzduchem. Svazky bylinek svažte gumičkou nebo provázkem a zavěste je na suché, tmavé a dobře větrané místo. Ideální je půda, spíž nebo vzdušná chodba. Pozor na přímé slunce – UV záření ničí chlorofyl, takže bylinky ztratí sytě zelenou barvu a stanou se mdlými. Teplota by se měla pohybovat kolem 20–25 °C. Vyšší teploty způsobí, že se silice rychle odpaří a výsledek bude bez chuti. Svazky by si neměly navzájem překážet, mezi nimi nechte mezeru, aby vzduch mohl volně cirkulovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější příčinou neúrody je kombinace malého květináče, častého přelévání a příliš pozdního zaštipování. Když se rostlině nevěnujete, rychle vykvete, zdřevnatí a listy ztratí chuť. Stačí ale dodržet základní pravidla – dostatečný prostor pro kořeny, pravidelný řez a vyváženou zálivku. Výsledkem je hustý keřík, který vám od jara do podzimu poskytne čerstvou bazalku do těstovin, salátů i na pesta. Vyplatí se investovat pár minut týdně, a rostlina se vám odvděčí bohatou úrodou.<br>
<br>
<br>
<br>
Sklizeň začněte, když rostliny dosáhnou výšky asi 20 cm. Odstřihávejte vnější listy, čímž podpoříte růst středu. Nať skladujte ve vlhké utěrce v lednici, ale nejlépe je použít čerstvý. Pro sušení stříhejte celé rostliny těsně před květem a sušte na vzdušném místě bez přímého slunce. Usušený kopr skladujte v uzavřené sklenici. Těmto zásadám se vyplatí věnovat pozornost – kopr vám pak poroste bez problémů a sklizeň bohatě odmění vaši péči.<br>
<br>
<br>
<br>
Čerstvé bylinky jsou v kuchyni nepostradatelné, ale jen do chvíle, než je nesprávně zpracujete. Častou chybou je přidávat je do jídla příliš brzy nebo je krájet na drobno dlouho před použitím. Tím se uvolní silice, které se rychle odpaří, a výsledek je nevýrazný, téměř bez chuti. Pokud chcete, aby bylinky skutečně voněly a chutnaly, musíte s nimi zacházet jako s křehkou surovinou, ne jako s kořením, které snese dlouhé vaření.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším praktickým tipem je ověřit si u semenáčků, které si sami vypěstujete, jejich pravost. Zejména u bylinek, jako je tymián nebo saturejka, dochází k záměnám odrůd. Pokud si nejste jistí, vysejte semena do malého květináče a počkejte, až rostlinky vytvoří první pravé lístky. Ty mají často charakteristickou vůni a tvar, podle kterých poznáte, zda se jedná o žádanou odrůdu. Tento test vás vyjde na pár dní čekání, ale ušetří vám půl sezóny pěstování něčeho, co není to, co jste chtěli.<br>
<br>
<br>
<br>
Zavlažování je u šalvěje často diskutovaným tématem. Většina lidí ji přelévá, což vede k žloutnutí listů a hnilobě. Šalvěj snese sucho mnohem lépe než přemokření. Zalévejte jen tehdy, když je půda do hloubky prstu suchá, a to vždy ráno – večerní zálivka podporuje plísně. V létě, během vln veder, stačí rostlinu zalít jednou týdně, a to raději vydatně, aby voda pronikla ke kořenům, než povrchově a často. Mulčování štěrkem nebo kamínky pomůže udržet vlhkost a zabrání růstu plevele – nepoužívejte ale organický mulč, který drží vodu a může způsobit hnilobu.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo a teplota rozhodují o tom, jestli budou listy jemné a šťavnaté, nebo tuhé a suché. Bazalce vyhovuje okenní parapet s jižní nebo západní expozicí, kde má alespoň šest hodin přímého slunce. Pokud ji pěstujete na severní straně, přisvětlujte ji LED lampou, jinak se vytáhne a ztratí aroma. Teplota mezi dvaceti a pětadvaceti stupni je ideální; při teplotách nad třicet stupňů začnou listy vadnout i při dostatečné zálivce. V takovém případě rostlinu přemístěte na světlé místo bez přímého úpalu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak na pravidelný řez a sklizeň, aby šalvěj bohatě rostla Pravidelná sklizeň je zároveň řezem, který podporuje hustý růst. Od druhého roku pěstování stříhejte výhonky těsně nad dřevnatou částí stonku, zhruba na jaře a po odkvětu. Pokud rostlinu necháte kvést, listy zhořknou a rostlina se vysiluje. Proto květy odstraňujte, jakmile se objeví – pokud je ovšem nechcete použít na ozdobu nebo pro včely. Při sklizni vždy nechte alespoň dvě třetiny délky výhonu, aby měla rostlina dostatek listů pro fotosyntézu. Mladé listy mají nejjemnější chuť, starší jsou výraznější a vhodné spíše na sušení.<br>
<br>
<br>
<br>
Na zimu je třeba šalvěj chránit, zejména v chladnějších oblastech. I když je rostlina částečně mrazuvzdorná, bez ochrany může vymrznout. Před prvními mrazy rostlinu zkraťte na polovinu výšky a kolem kořenů nahrňte suché listí, slámu nebo chvojí. Nádoby s šalvějí přemístěte do chladné místnosti s teplotou kolem pěti stupňů – ne do vytápěného bytu, kde by rostlina trpěla suchým vzduchem. Na jaře, až přejdou mrazy, ochranu odstraňte a zkontrolujte, zda nové výhony nejsou poškozené.
