Další možností je vysazovat mátu do větších květináčů a ty pak umístit do záhonu tak, že je zapustíte do země. V tomto případě si dejte pozor na to, aby květináč neměl vespod žádné otvory, kterými by kořeny mohly proniknout ven. Ideální jsou plastové nádoby bez drenážních otvorů, do kterých ale musíte dát vrstvu keramzitu, aby voda mohla odtékat a kořeny neuhnívaly. Tento přístup je nejjednodušší pro ty, kteří chtějí mít mátu na záhoně, ale nechtějí se s ní neustále potýkat.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete, připravte si květináč o dva až tři centimetry větší v průměru, než je ten stávající. Příliš velká nádoba způsobí, že zemina v ní zůstává dlouho mokrá, což vede k zahnívání kořenů. Na dno dejte vrstvu drenáže – keramzit, drobné kamínky nebo střepy. Bylinky nesnášejí přemokření, takže drenáž je klíčová. Substrát volte propustný, ideálně směs pro bylinky, kterou můžete smíchat s pískem v poměru tři ku jedné. Před samotným přesazením rostlinu důkladně zalijte, aby se kořenový bal snadněji uvolnil.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burf.co/about.php" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Slunné místo na parapetu, balkoně nebo terase je pro bylinky většinou výhodou, ale přináší i specifické nároky. Přímé polední slunce dokáže půdu v truhlíku rychle vysušit, a naopak některé druhy bylinek při nadměrném žáru ztrácejí aroma nebo začnou žloutnout. Než začnete sázet, zaměřte se na výběr nádoby a substrátu. Truhlík by měl mít dostatečné odvodňovací otvory, aby přebytečná voda nepoškodila kořeny. Vhodná je také světlá barva nádoby, která odráží část slunečního záření a chrání kořeny před přehřátím.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejjednodušším a nejspolehlivějším řešením je pěstovat mátu v nádobě bez dna, kterou zapustíte do země. Použít můžete starý kbelík, větší květináč nebo speciální plastový lem. Nádoba by měla mít průměr alespoň 30 centimetrů a hloubku minimálně 25–30 centimetrů. Okraj nádoby nechte vyčnívat asi 2–3 centimetry nad úroveň půdy, abyste zabránili přelézání oddenků přes okraj. Tento způsob je sice pracnější na začátku, ale ušetří vám spoustu starostí v dalších letech.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou, kterou pěstitelé dělají, je kombinace obou strategií bez ohledu na konkrétní druh. Například bazalka vysetá přímo na záhon v květnu sice vzklíčí, ale první listy budete sklízet až koncem července. Předpěstováním získáte měsíc náskok. Naopak kopr předpěstovaný v sadbovačích má často problémy s přesazením a výsledná sklizeň je chudší. Ideální je proto rozdělit si bylinky na dvě skupiny — s dlouhou vegetační dobou nebo s citlivostí na mráz předpěstujte, zbytek vysévejte přímo. Mezi bylinky vhodné k předpěstování patří bazalka, saturejka, majoránka, šalvěj a rozmarýn. Přímý výsev naopak ocení kopr, koriandr, kerblík, rukola nebo brutnák.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud nechcete žádné bariéry a přesto chcete mátu na záhoně, mějte na paměti, že ji budete muset každoročně obnovovat. Na jaře vykopejte celý trs, rozdělte ho na menší části a jednu z nich zasaďte na nové místo. Zbylé oddenky pečlivě posbírejte, protože i malý kousek dokáže vytvořit novou rostlinu. Mátu můžete také pěstovat mezi jinými bylinkami, které mají podobné nároky, ale počítejte s tím, že máta je silná konkurentka a může je udusit.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Zásadní chybou je nechat</span> mátu ve stejném květináči několik let bez zásahu. Kořeny se časem propletou a rostlina začne trpět nedostatkem živin, přestože se zdá být bujná. Jednou za rok, nejlépe na jaře, květináč vyprázdněte, rozdělte kořenový bal na menší části a zasaďte jen jednu do čerstvého substrátu. Přebytečné části můžete darovat nebo zasadit do jiných nádob.<br>
<br>
<br>
<br>
Máta je bylinka, kterou mnozí z nás milují pro její vůni a chuť, ale její pěstování na záhoně se může rychle změnit v boj o přežití. Její oddenky se šíří neuvěřitelnou rychlostí a dokážou proniknout i do trávníku nebo pod chodník. Pokud nechcete, aby se vám záhon proměnil v nekontrolovatelnou mátovou džungli, je potřeba zvolit správnou strategii už před výsadbou.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč se máta šíří i tam, kde jste ji zasadili před lety? Častou chybou je podcenění síly oddenků, které se mohou dostat do hloubky až 20 centimetrů a do stran se rozrůstají i více než metr. Proto se vyplatí používat bariéry. Můžete si pořídit speciální kořenové zábrany, které se zapíchají do země kolem rostliny. Fungují i obyčejné plechové nebo plastové pásy, které ale musíte spojit do uzavřeného kruhu a zatlouct je do půdy tak, aby přesahovaly 10 centimetrů nad povrch. Bariéru je dobré kontrolovat každý rok, protože se může vlivem mrazu nebo pohybu půdy zdvihnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je přesazování v době květu nebo při vysokých letních teplotách. Bylinka vynaloží energii na tvorbu květů a kořeny pak nestíhají růst. Nejlepší termín je jaro, ideálně duben až květen, kdy rostliny začínají intenzivně vegetovat. Pokud potřebujete přesadit v létě, zvolte zamračený den nebo večer a rostlinu po přesazení zastíněte. Naopak v zimě přesazování omezte na minimum – rostliny mají přirozeně zpomalený metabolismus, a hůře se zákrok zotavují.
