Častým omylem je koupit pohovku jen podle vzhledu na fotografii. Nikdy nekupujte bez vyzkoušení, protože každý výrobce má jinou tvrdost sedu a hloubku. Totéž platí pro úhel opěradla – někomu vyhovuje strmější, jinému pozvolný. Pokud máte možnost, objednejte si vzorek potahu domů a zkuste na něj vylít sklenici vody. Skutečná reakce látky na vlhkost a skvrny se pozná až v reálných podmínkách.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte na těsnění dveří – právě tady se často usazují plísně a bakterie. Otřete je vlhkým hadříkem a důkladně osušte. Zkontrolujte také odtokový otvor na zadní stěně, který bývá ucpaný drobky. Pokud je zanesený, vyčistěte ho vatovou tyčinkou nebo špejlí. Po umytí nechte lednici důkladně vyschnout, a teprve poté ji zapněte a vracejte potraviny. Mezi jednotlivé druhy potravin nechte mezery, aby mohl cirkulovat vzduch – tím prodloužíte jejich čerstvost a snížíte energetickou náročnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním pomocníkem je jedlá soda. Skvěle rozpouští mastnotu a neutralizuje pachy. Na zašlé vodní kámen v konvici nebo na baterii smíchejte dvě lžíce sody s trochou vody na pastu. Naneste ji na vlhký hadřík, krouživými pohyby vetřete a nechte působit deset minut. Poté opláchněte teplou vodou a vytřete do sucha. U odolných usazenin pastu nechte působit přes noc a ráno ji setřete houbičkou.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelný úklid lednice není jen otázkou hygieny, ale i ekonomiky. Čistá lednice s dobře uspořádanými potravinami spotřebuje méně energie, protože kompresor nemusí pracovat tak intenzivně. Navíc se vyhnete nepříjemným zápachům a plísním, které by mohly kontaminovat další jídlo. Pokud si na úklid vyhradíte hodinu měsíčně, zjistíte, že to není žádná dřina – a výsledek stojí za to.<br>
<br>
<br>
<br>
Po úklidu se vyplatí zavést systém, který vám usnadní další údržbu. Jednou týdně rychle zkontrolujte, co v lednici zůstalo, a případně spotřebujte dříve, než se zkazí. Používejte průhledné nádoby na zbytky jídel, aby bylo vidět, co je uvnitř. Na police umístěte produkty s nejbližším datem spotřeby dopředu, a naopak trvanlivější potraviny dozadu. Tím minimalizujete plýtvání a ušetříte peníze za vyhozené jídlo.<br>
<br>
<br>
<br>
Když potřebujete vyčistit odpad, vsaďte na mechanické působení. Nasypte do odpadu tři lžíce jedlé sody, zalijte ji horkou vodou a přidejte dva plátky citronu. Nechte působit deset minut, poté propláchněte dalším horkým proudem. Tento postup odstraní zápach i drobné nečistoty. Pokud je odpad silně ucpaný, nepoužívejte sodu společně s horkou vodou – mohlo by dojít k pěnění a přetečení. V takovém případě sodu nasypte nasucho a nechte působit přes noc.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Typickou chybou je uklízení</span> lednice za provozu nebo používání mokrého hadru s příliš velkým množstvím vody. Voda se pak dostane do špatně přístupných míst a způsobí korozi. Dalším častým omylem je vkládat do lednice teplá jídla – zvyšují teplotu uvnitř a nutí kompresor pracovat na plný výkon. Nechte jídlo vždy vychladnout na pokojovou teplotu, a teprve poté ho uložte. Také se vyvarujte přeplňování polic – příliš mnoho věcí brání proudění chladného vzduchu a vede k rychlejšímu kažení.<br>
<br>
<br>
<br>
Lednice je jedním z nejvytíženějších spotřebičů v domácnosti, ale často na ni při úklidu zapomínáme. Přitom stačí málo – pravidelně ji vytírat, třídit potraviny a kontrolovat teplotu. Základním pravidlem je uklízet ji alespoň jednou za měsíc, ideálně před velkým nákupem, kdy je zásoba jídla nejmenší. Než začnete, odpojte lednici od elektřiny a vyjměte všechny police a přihrádky. Nechte je chvíli ohřát na pokojovou teplotu, aby se vám lépe čistily a nepopraskaly.<br>
<br>
<br>
<br>
Při samotném čištění postupujte tak, že roztok nastříkáte na povrch, necháte působit dvě až tři minuty a poté setřete vlhkým hadříkem. Na zaschlé skvrny od tuku nebo na vodní kámen aplikujte koncentrovanější směs bez ředění, ale vždy ji nejprve vyzkoušejte na méně viditelném místě. Pomerančový ocet si poradí i s nepříjemným zápachem v lednici nebo v odpadkovém koši – stačí jím vytřít vnitřek a nechat zaschnout. Můžete ho také použít jako základ pro domácí pastu na nerezové dřezy, když ho smícháte s jedlou sodou do konzistence kaše.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si pohlídejte kvalitu spojů a použitých materiálů. Kovové spojovací prvky jsou lepší než plastové, a rám z tvrdého dřeva je stabilnější než dřevotříska. Zkuste si na sedák kleknout a vstát – pokud uslyšíte praskání nebo cítíte vratkost, je to varování. Vyplatí se také ověřit, zda je potah ušitý z jednoho kusu nebo sešívaný v místech, kde dochází k oděru. Souprava, která má všechny tyto aspekty promyšlené, vám vydrží řadu let bez výrazné ztráty komfortu.
