<span style="font-weight: bolder;">Při mokrém tepování</span> používejte vlažnou vodu a saponát určený přímo na koberce. Nikdy nesypte prací prášek přímo na koberec – pění příliš a zanechává lepkavý film. Navlhčete postižené místo, jemně vydrhněte a vodu vytáhněte čistým suchým hadříkem. U větších ploch postupujte po pásech, abyste koberec nepřemáčeli. Přemokření je nejčastější chyba – voda pronikne až do podkladu, začne se tvořit plíseň a zápach, který už nevyženete.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je žehlení horkou žehličkou na sucho. Pokud se bez žehlení neobejdete, žehlete len ještě vlhký a vždy z rubové strany. Teplota by měla být střední až vyšší, ale bez páry – pára může vlákna natáhnout. A ještě jedna věc: lněné povlečení nikdy nečistěte chemicky ani nepoužívejte bělidlo s chlorem. Tyto prostředky narušují strukturu vlákna a způsobují, že povrch zdrsní. Pokud chcete odstranit skvrny, použijte žlučové mýdlo nebo pastu z jedlé sody a vody, kterou nanesete před praním a necháte působit.<br>
<br>
<br>
<br>
Žmolky na povlečení dokážou spolehlivě zkazit pohodlí i vzhled ložnice. Nejde jen o estetiku – chuchvalce vláken na povrchu tkaniny jsou častější u levnějších materiálů nebo při praní s nevhodnými kusy oblečení. Mnoho lidí sahá po žiletce či obyčejných nůžkách, což je často cesta k poškození tkaniny. Než začnete cokoli odstranovat, zjistěte, z čeho je povlečení ušité. Bavlna, směs s polyesterem nebo len vyžadují jiný přístup a také jinou míru opatrnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Pokud se žmolky objevují</span> opakovaně i po správném praní, zvažte, zda není příčinou samotný materiál. Levnější směsi s vysokým podílem polyesteru mají tendenci k žmolkování, protože kratší vlákna se uvolňují a shlukují. V takovém případě je nejlepší investice do povlečení s vyšší gramáží a kvalitnější bavlnou. Už existující povlečení ale zachráníte kombinací šetrného praní a pravidelného ošetření odstraňovačem jednou za měsíc. Výsledkem je hladká tkanina, která neškrábe a vypadá jako nová, a to bez rizika vzniku děr nebo ztráty pevnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na údržbu. Před prvním použitím vždy ubrus vyperte a vyžehlete, aby se vyrovnaly případné srážky. Při žehlení se řiďte symbolem na etiketě – bavlna snese vyšší teplotu, syntetika nižší. Pokud máte ubrus s výšivkou, žehlete ho z rubu. Skladujte ho na ramínku nebo volně složený, ne v přeplněné skříni, kde by se vytvořily trvalé záhyby.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhý způsob je klasika s kyslíkovým bělidlem, které koupíte v drogerii. Rozpusťte odměrku prášku v pěti litrech teplé vody (maximálně 40 °C) a záclony do roztoku ponořte na dvě až tři hodiny. Kyslíkové bělidlo neničí vlákna a neobsahuje chlór, proto je vhodné i pro jemné tkaniny. Po skočení namáčení důkladně vymáchejte, ideálně dvakrát, aby v látce nezůstaly zbytky chemikálií. Typickou chybou je překročení koncentrace – víc prášku neznamená lepší výsledek, jen riskujete žmolkování povrchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtý postup se hodí pro bavlněné záclony: vaření v hrnci s pracím mýdlem. Do velkého hrnce (objem alespoň deset litrů) dejte nastrouhané mýdlo na praní a přiveďte vodu k varu. Záclony vložte do horké vody a nechte deset minut probublávat. Poté vypněte plotýnku a nechte hrnec stát, dokud voda nevychladne. Nakonec vyperte v pračce na program pro bílou prádlo. Pozor – tento postup ničí elastan a jiné syntetické příměsi, proto se hodí jen pro stoprocentní bavlnu nebo len.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Barva ubrusu by měla ladit s</span> nádobím a celkovým dojmem. Bílá je klasika, která pasuje ke všemu, ale vyžaduje důkladné praní, aby zůstala zářivá. Krémová a slonová kost jsou tolerantnější a působí měkčeji. Pro jarní nebo letní oslavy sáhněte po pastelových tónech, do podzimu či zimy se hodí sytější odstíny jako butelková zelená nebo vínová. Pozor na syté barvy u jídelního stolu – mohou opticky zmenšit prostor a odvádět pozornost od pokrmů.<br>
<br>
<br>
<br>
Jaký materiál a barvu zvolit pro konkrétní příležitost Materiál určí, jak ubrus vypadá a jak snadno se udržuje. Bavlna a směsi s příměsí polyesteru jsou praktické – málo se mačkají, snadno perou a dobře drží tvar. Pro formální večeři se hodí hladká bavlna s vyšší hustotou tkaní, která působí luxusně. Naopak len je krásný svou texturou, ale vyžaduje žehlení a po delším použití se může zdát pomačkaný. Pokud hosté budou jíst polévku nebo omáčky, vyhněte se příliš světlým materiálům s hrubou strukturou – skvrny se z nich odstraňují obtížně.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je snažit se žmolky odstranit z mokrého povlečení. Vlhká vlákna jsou křehčí, natahují se a mnohem snáz dojde k vytržení celé nitě. Vždy počkejte, až je tkanina úplně suchá. Druhou častou chybou je použití agresivního kartáče na textil, který sice chuchvalce vyčeše, ale zároveň zdrsní povrch a naruší strukturu tkaniny. Po takovém ošetření se povlečení začne žmolkovat ještě víc, protože jednotlivá vlákna jsou nadzvednutá a připravená se zamotávat.
