Osvětlení je druhým nejčastěji podceňovaným prvkem. Jedno zářivkové těleso uprostřed stropu nestačí — při práci si budete stínit vlastním tělem. Kombinujte celkové světlo s pracovním bodovým osvětlením. Nad stůl umístěte výkyvné rameno s LED panelem, které lze natočit přesně tam, kde řežete nebo vrtáte. Dbejte na barevné podání: světlo s teplotou kolem 4000 K je neutrální a neunaví oči tolik jako studené bílé. Nezapomeňte také na kabeláž — všechny zásuvky veďte v ochranných lištách a nad pracovní deskou je dejte do výšky alespoň 120 cm, aby se do nich nedostaly piliny a prach.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si dejte pozor na vlhkost a větrání. Garáž není byt, ale kondenzace z auta nebo z betonové podlahy dokáže zničit nářadí i dřevo. Na stěny použijte nátěr odolný proti vlhkosti a podlahu ošetřete penetrací. Větrejte pravidelně, i v zimě — krátké intenzivní větrání je lepší než pootevřené okno celý den. Pokud máte plynový spotřebič, nikdy ho nepoužívejte v uzavřeném prostoru bez odvětrání. Tímto způsobem si postavíte dílnu, která bude fungovat roky, a ne jen na první pohled.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam umístit světla a na co si dát pozor Nejdůležitější je pracovat s výškou a rozptylem. Nízké lampy, které svítí směrem dolů, napodobují světlo krbu a navozují pocit bezpečí. Naproti tomu lampy s kloboukem, které směřují světlo vzhůru, odrážejí teplý odlesk od stropu a místnost vizuálně zvětšují. Zkuste kombinovat oba typy: jednu nízkou lampu u pohovky na čtení a jednu vyšší stojací lampu v rohu místnosti. Pozor na přímé osvětlení obrazovek televize nebo počítače – světlo by nemělo dopadat na displej, ale na zeď či strop, jinak vznikají nepříjemné odlesky a únava očí.<br>
<br>
<br>
<br>
Zbavte se zápachu a dezinfikujte bez agresivní chemie Jedlá soda je nepostradatelná na absorbování pachů a na jemné čištění. Pro neutralizaci zápachu v lednici stačí otevřená miska se sodou, kterou každých čtrnáct dní vyměníte. Na zapáchající koberec či čalounění nasypte tenkou vrstvu sody, nechte působit alespoň dvě hodiny, ideálně přes noc, a poté důkladně vysajte. Soda také skvěle čistí troubu – smíchejte ji s trochou vody na pastu, naneste na vnitřní stěny, nechte působit třicet minut a setřete houbičkou. Nezapomeňte, že soda je mírně abrazivní, takže ji nepoužívejte na leštěné nerezové povrchy ani na sklokeramickou desku – mohla by zanechat mikroškrábance.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevěné desky a dlouhý materiál patří na stěnu, ne na zem. Namontujte na boční stěnu dva nosné profily ve vzdálenosti asi 60 cm od sebe a desky do nich zasuňte svisle. Tím ušetříte podlahovou plochu a zabráníte tomu, aby se materiál kroutil a překážel. Pokud máte málo stěn, využijte strop: závěsné držáky na žebříky, hadice nebo lišty jsou jednoduché, ale musíte je kotvit do nosných trámů, ne do sádrokartonu. Před montáží si ověřte, že strop unese zatížení — jinak vám celý systém spadne i s tím, co na něm visí.<br>
<br>
<br>
<br>
Klíčem k přehlednosti je princip „vše na očích". Skladujte oblečení tak, abyste viděli, co vlastníte. Kalhoty a džíny neskládejte na sebe do vysokého sloupce – místo toho je srolujte a postavte do zásuvky, nebo je zavěste za spodní lem, abyste je mohli prohlížet jako v obchodě. Košile a halenky věšte na ramínka podle barev nebo příležitostí. Častěji nošené kousky umístěte do úrovně očí, méně používané dolů nebo nahoru. Tím eliminujete nekonečné přehrabování a šatník zůstane uklizený déle.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud se i přes veškerou snahu stříkance objeví na podlaze, neotírejte je hned vlhkým hadříkem. Většina barev na vodní bázi se dá setřít, ale jen do chvíle, než zaschnou. Počítejte s tím, že každá barva má jinou dobu schnutí – u některých je to čtvrt hodiny, u jiných déle. Mějte proto po ruce suchý hadřík nebo houbu, kterou stříkance setřete dřív, než stihnou zaschnout. Na zaschlé skvrny už běžný hadřík nestačí; budete muset sáhnout po ředidle nebo jemném brusném papíru, což je zbytečná práce navíc.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte na lavici nebo sedátko. Nemusí být velká – stačí úzká deska na výšku, kterou připevníte na zeď a podepřete nožičkami. Pod ní můžete mít koš na šály nebo tašky. Při výběru sedátka myslete na to, že musí unést váhu dospělého člověka, takže kotvení do zdi je nutností. Pokud máte malé děti, zvolte lavici s měkkým polstrováním, ale snadno omyvatelným potahem. Typickou chybou je umístit sedátko příliš blízko věšáku – pak se u něj tísníte a nic nefunguje.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam s botami? Řešení, která nezaberou půlku chodby Boty jsou největší výzvou. Místo klasické botníku, který zabere hodně místa, zkuste otevřenou polici pod věšákem. Stačí dvě až tři police, na které uložíte boty špičkou ke zdi – zaberou jen asi třicet centimetrů hloubky. Pokud máte opravdu málo místa, využijte zadní stranu dveří: připevněte tam organizér s kapsami na boty nebo háčky na pantofle. Pozor na to, aby se dveře daly stále pohodlně otevřít – organizér nesmí být tlustší než osm centimetrů.
