<span style="font-weight: 700;">Kontrolujte také ventilky a</span> jejich krytky. Při měření tlak mírně uniká vzduch, ale pokud ventil netěsní, tlak klesá i bez zásahu. Pravidelně kontrolujte, zda na pneumatice nejsou praskliny, bubliny nebo jiné poškození způsobené změnami teplot. Pokud si všimnete, že tlak klesá výrazně mezi jednotlivými měřeními, nechte pneumatiku zkontrolovat v pneuservisu – může jít o pomalou defekt, který není na první pohled vidět. Tlakoměr držte kolmo na ventil a měřte vždy za studena, abyste měli přesné výsledky a mohli včas reagovat na změny počasí.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je měřit tlak po delší jízdě, kdy jsou pneumatiky zahřáté. Teplý vzduch uvnitř se rozpíná, a proto naměříte vyšší hodnoty, než je skutečný stav. Správný postup je měřit tlak ráno, před jízdou, nebo alespoň tři hodiny po zastavení. Pokud nemáte vlastní manometr, využijte tlakoměr na čerpací stanici – ale počítejte s tím, že i tyto přístroje mohou být nepřesné. Vždy se řiďte hodnotami doporučenými výrobcem vozidla, které najdete v návodu k obsluze, na štítku ve dveřích řidiče nebo uvnitř víčka palivové nádrže.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Se změnou ročního období</span> se mění nejen teplota vzduchu, ale také vlastnosti pneumatik. Tlak v nich kolísá s každým stupněm – při poklesu teploty o 10 °C klesne tlak zhruba o 0,1 baru. Proto je důležité kontrolovat tlak častěji, než si většina řidičů myslí. Ideální je měřit ho alespoň jednou za měsíc, ale při přechodu z tepla do chladu (a naopak) se vyplatí kontrola každé dva týdny. Nezapomínejte, že podhuštěná pneumatika se přehřívá, zvyšuje spotřebu paliva a zhoršuje jízdní vlastnosti, zatímco přehuštěná ztrácí přilnavost a rychleji se opotřebovává uprostřed běhounu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak správně nastavit tlak při plném zatížení Než vyrazíte, podívejte se do návodu k obsluze nebo na nálepku u dveří řidiče či u víčka palivové nádrže. Tam najdete hodnoty pro částečné a plné zatížení. Pro plnou zátěž obvykle platí vyšší tlak, někdy i o 0,3 až 0,5 baru více než při jízdě jen s řidičem. Tlak měřte vždy na studených pneumatikách, tedy když auto stálo alespoň tři hodiny nebo jeli maximálně pár kilometrů pomalou jízdou. Hustota vzduchu navíc stoupá s teplotou, takže když hustíte za horka, výsledek je klamný.<br>
<br>
<br>
<br>
Když zvažujete přechod z benzinového nebo naftového auta na elektromobil, první číslo, které vás napadne, je cena za kilowatt-hodinu versus cena za litr paliva. Jenže skutečné náklady na provoz se skrývají v mnoha dalších položkách, které v showroomu nikdo nezmíní. Pokud porovnáte pouze energii, výsledek bude zkreslený – a často ve prospěch elektromobilu, aniž byste započítali ztráty při nabíjení, rozdíly v pojištění nebo rychlejší opotřebení pneumatik.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrolu hladiny provádějte nejlépe každé dva týdny a vždy před delší cestou. Zvykněte si to dělat společně s kontrolou oleje. Tato rutina vám může ušetřit spoustu starostí a peněz. Pokud si nejste jistí, jak na to, podívejte se do manuálu nebo si nechte poradit v servisu. Pravidelná kontrola chladicí kapaliny je levná a může zabránit drahým opravám. Nenechte se odradit, je to jednoduchý úkon, který zvládne každý.<br>
<br>
<br>
<br>
Než vůbec otevřete kapotu, ujistěte se, že je motor studený. Ideálně nechte vozidlo odstát alespoň hodinu po jízdě. Chladicí kapalina se za provozu zahřívá na teplotu přes devadesát stupňů a systém je pod tlakem. Pokud byste otevřeli víčko expanzní nádoby v horkém stavu, hrozí vám vážné opaření. Nikdy proto neotvírejte víčko násilím, pokud je nádoba horká. Počkejte, až tlak poklesne, a teprve poté opatrně povolte víčko.<br>
<br>
<br>
<br>
Při měření mějte na paměti, že tlak se liší pro přední a zadní nápravu, a také podle zatížení vozidla. Pokud jedete s plným kufrem nebo vezete cestující, zvyšte tlak na zadních kolech podle specifikace v návodu. Nikdy nesnižujte tlak z důvodu lepšího komfortu – to je častý mýtus, který vede k přehřívání pneumatiky a zvýšenému riziku aquaplaningu. Naopak příliš vysoký tlak na suché vozovce snižuje kontaktní plochu, takže auto hůře brzdí a zatáčí. Optimální hodnoty najdete vždy v doporučení výrobce, nikoli na bočnici pneumatiky – tam je uveden maximální tlak, ne doporučený.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejviditelnějším důsledkem nízkého tlaku při plné zátěži je přehřívání pneumatiky. Vnitřní tření a větší prohýbání bočnice způsobují, že teplota uvnitř pláště prudce stoupá. U starších nebo poškozených pneumatik to může vést až k delaminaci běhounu nebo k prasknutí pláště. Mnohem častější je ale postupné zhoršování jízdních vlastností: auto hůře drží stopu, při rychlejším průjezdu zatáčkou cítíte nedotáčivost a brzdná dráha se prodlužuje. V extrémním případě přijdete o kontrolu nad vozidlem i na suchém asfaltu.
