Poslední rada: kupte si kartáčky s barevným rozlišením velikostí a rovnou si poznačte do kalendáře den výměny. Klidně si je rozdělte do dvou týdnů – jeden den vyměníte všechny, které používáte. Tím předejdete tomu, že budete chodit s jedním opotřebovaným a druhým téměř novým. Výměna mezizubních kartáčků je maličkost, která má obrovský vliv na konečný výsledek rovnátek. Když to zanedbáte, prodražíte si a prodloužíte celou léčbu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější je mluvit o rovnatkách jako o běžné věci, ne jako o něčem výjimečném. Vyhněte se slovům jako „bolest" nebo „strach" a místo toho vysvětlete, že rovnátka pomohou mít krásný úsměv a že si na ně zvykne. Můžete dítěti ukázat obrázky jiných dětí s rovnatkami, ale pozor na přehnaně pozitivní prezentaci – dítě pozná, když mu něco zkreslujete. Počítejte s tím, že první dny po nasazení budou nepříjemné, ale vysvětlete, že to brzy pomine.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec, a to je možná nejdůležitější, buďte sami v klidu. Dítě vycítí, když jste nervózní, a přenese si to na sebe. Mluvte o rovnatkách jako o běžném kroku, podobně jako o očkování nebo stříhání vlasů. Pokud máte sami zkušenost s rovnáním, podělte se o ni – ale bez negativních detailů. A hlavně: neporovnávejte své dítě s jinými dětmi, každé zvládá zvykání si jinak. Podporujte ho, chvalte ho za statečnost a vysvětlete, že za pár měsíců uvidí první výsledky, které ho potěší.<br>
<br>
<br>
<br>
Než vám ortodontista nalepí zámečky, máte poslední šanci připravit se na změny, které přijdou. Nejde jen o nákup měkkého kartáčku a vosku. Důležité je upravit jídelníček a hlavně přístup k ústní hygieně. Čím lépe se připravíte, tím méně nepříjemných překvapení vás čeká.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležité je vybrat správnou hlavici. U rovnátek se hodí menší hlavice s měkkými štětinami, které se snáze dostanou mezi zámky a dráty. Pravidelná výměna hlavice každé tři měsíce je nutná, ale u dětí s rovnáky může být potřeba i častěji, protože se rychleji opotřebovávají. Pokud si nejste jistí, poraďte se s ortodontistou – ten vám řekne, jestli je pro vaše dítě vhodná speciální ortodontická hlavice. Vždy ale platí, že pokud se štětiny začnou roztřepovat nebo ohýbat, je čas na novou.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Až dítě zvládne techniku,</span> <span style="font-weight: bold;">přichází na řadu</span> samostatnost. Nechte ho čistit samo pod vaším dohledem, ale kontrolujte, jestli nezůstávají místa s plakem. Po večerním čištění si můžete vzít zubní nit a zkontrolovat, zda je vše čisté. Dítě se tak naučí odpovědnosti a vy budete mít jistotu, že rovnátka nedostanou zánět dásní ani kazy. Za pár týdnů se čištění stane přirozenou součástí dne a dítě zjistí, že elektrický kartáček mu dává víc svobody než manuální – a to stojí za to.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je čištění příliš silným tlakem. Zámečky jsou na zubech přilepené pevně, ale agresivní čištění může poškodit sklovinu. Místo toho používejte jemné krouživé pohyby a mezizubní kartáčky. Ty se dostanou pod drát a mezi zuby, kam se běžný kartáček nedostane. Pokud máte pocit, že si nevíte rady, požádejte ortodontistu o názornou ukázku. Je to běžná součást péče a není na tom nic trapného.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte s úpravou jídelníčku alespoň týden před nalepením rovnátek. Vyřaďte vše lepkavé, tvrdé a vláknité. Žvýkačky, karamely, oříšky, tvrdé pečivo nebo syrovou zeleninu nahraďte měkčími variantami. Jídlo si krájejte na menší kousky. Tím předejdete uvolnění zámečků a také zbytečné bolesti, která vzniká při skousávání tvrdších soust. Po nasazení rovnátek budete jíst podobně, takže si to rovnou nacvičte.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou rodičů je také podceňovat změnu jídelníčku. Dítě najednou nemůže jíst to, co dřív, a může to vnímat jako trest. Připravte se na to a buďte trpěliví. Místo křupavých jablek nabídněte jablečné pyré, místo tvrdého pečiva měkké housky. Dobrým trikem je připravit si společně seznam jídel, která jsou vhodná, a nechat dítě, aby si z něj vybíralo. Tím ho zapojíte a snížíte jeho frustraci.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat opotřebený kartáček a co se stane, když ho vyměníte pozdě Poznáte to jednoduše. Vezměte kartáček mezi prsty a přejeďte po štětinách – pokud se ohýbají a nevrátí se do původní polohy, je čas na nový. Stejně tak pokud se drát uvnitř kartáčku ohýbá už při nasazování na zub. Když zůstanete u opotřebovaného kartáčku, nedostanete se do mezizubních prostorů dostatečně hluboko. Dásně začnou krvácet a mohou se zanítit. Zbytky plaku pak zůstávají kolem zámečků a po sundání rovnátek vás čekají bílé skvrny nebo dokonce kazy.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častou chybou je používat jeden kartáček na celou zubní řadu. I když se to zdá praktické, není to správné. Mezi jednotlivými zuby se liší velikost mezer – u řezáků i stoliček. Kartáček, který je příliš velký, se zasekává a ničí, a ten, který je příliš malý, se nedostane k dásni. Ideální je mít dva až tři různé rozměry a měnit je podle aktuální potřeby. Pravidlo výměny ale platí pro všechny stejně.
