Základní rozdíl mezi oběma pohony spočívá v ceně za ujetý kilometr. Elektřina vychází zpravidla výrazně levněji než benzín či nafta, ale pozor – pokud nabíjíte výhradně u rychlonabíjecích stanic, může se cena za kilometr přiblížit spalovacímu autu. Proto je klíčové si před koupí ověřit, kde a jak budete vůz nabíjet. Kdo má možnost domácí nabíječky, má z hlediska nákladů výrazně navrch. Kdo je odkázán na veřejné nabíjení, měl by si spočítat reálné ceny u konkrétních poskytovatelů, a to i s ohledem na měsíční poplatky za tarif.<br>
<br>
<br>
<br>
Zanedbávání tlaku v pneumatikách při plném zatížení se neprojevuje jen na bezpečnosti, ale i na peněžence. Podhuštěná pneumatika má vyšší valivý odpor, což zvyšuje spotřebu paliva. Kromě toho se rychleji a nerovnoměrně sjíždí, takže výměna přichází dřív, než by musela. Stačí pár minut před jízdou, abyste si ověřili tlak a předešli těmto komplikacím. Investice do kvalitního tlakoměru a pravidelná kontrola (alespoň jednou za měsíc a před každou delší cestou) se vyplatí. Nezapomeňte také na rezervní kolo – i ono by mělo mít správný tlak, i když ho používáte jen výjimečně.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Kontrolou projdou i samotné</span> trysky ostřikovačů. Pokud jsou zanesené nečistotami, stříkají nepravidelně nebo vůbec. Pomocí tenké jehly nebo špendlíku jemně vyčistěte otvory trysek. Pozor na to, abyste je nepoškodili – trysky jsou citlivé na tlak. Pokud jsou vyhřívané, ověřte, že fungují. Vyhřívání trysek je v zimě velký pomocník, protože zabraňuje namrzání kapaliny přímo na skle. U starších vozů, které vyhřívání nemají, můžete použít speciální krytky na trysky, které se nasazují na noc – zabrání zamrznutí zbytků kapaliny v trysce.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud už jedete s podhuštěnými pneumatikami a plným nákladem, můžete si všimnout, že auto hůře drží stopu, při brzdění táhne ke straně nebo že se ozývá hučení. V takovém případě je nejlepší ihned zastavit na bezpečném místě, tlak změřit a dohustit na doporučenou hodnotu. V nouzi můžete použít kompresor, ale pozor – kompresor u benzinové pumpy mívá nepřesný manometr, takže po něm raději tlak znovu ověřte vlastním měřičem. Pokud nemáte možnost dohuštění, omezte rychlost a vyhněte se dálnici, dokud se situace nevyřeší.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Nejčastější chyba: letní</span> kapalina a zanedbané lišty Začnete tím, co je nejviditelnější – samotnými steráči. Po letní sezóně na nich zůstává vrstva mastnoty, prachu a zbytků hmyzu, která snižuje jejich přilnavost ke sklu. Pokud lišty nevyčistíte, budou v zimě „rozmazávat" vodu a zanechávat šmouhy. Ideální je lišty otřít hadříkem namočeným v odmašťovacím prostředku, a poté je ošetřit silikonovým přípravkem, který prodlouží jejich životnost. Pozor ale na to, abyste nepoužili přípravek, který zanechává mastný film na skle – ten by v zimě způsoboval mlžení a zhoršoval viditelnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak tedy postupovat? V první řadě si zjistěte doporučené hodnoty tlaku pro plné zatížení, které najdete v návodu k obsluze vozidla nebo na nálepce umístěné obvykle na dveřích řidiče či víčku palivové nádrže. Tyto hodnoty jsou vždy vyšší než pro jízdu s prázdným autem. Před naložením auta tlak nahustěte, a to nejlépe za studena, tedy po odstavení vozidla na delší dobu. Pokud je vůz už naložen, tlak se při jízdě zvýší teplem – měření pak není přesné. Po nahuštění zkontrolujte, zda jsou ventily v pořádku a nasazené krytky, které chrání před nečistotami.<br>
<br>
<br>
<br>
Údržba je oblastí, kde elektromobil dlouhodobě vyhrává. Spalovací motor vyžaduje pravidelné výměny oleje, filtrů, svíček a často i rozvodů. Elektromotor má výrazně méně pohyblivých součástí, takže odpadají tyto pravidelné položky. Přesto nelze počítat s nulovými náklady – elektromobil má jiné slabiny, zejména baterii. Ta sice běžně vydrží stovky tisíc kilometrů, ale při její degradaci nebo poškození je oprava finančně náročná. Pozor na to, jak je baterie chráněna zárukou a jaké podmínky musíte splnit pro její uplatnění.<br>
<br>
<br>
<br>
Bezpečnostní prvky nejsou luxus, ale základ výbavy, který se projeví až v kritickém momentě. Nebuďte líní je poznat a správně používat. Pamatujte, že žádný systém nenahradí ohleduplnou jízdu a předvídavost. Moderní auto umí být skvělým ochráncem, ale jen když s ním spolupracujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší nebezpečí podhuštění při plné zátěži spočívá v přehřívání. Když je pneumatika měkčí, více se deformuje, a tím se zahřívá. Při dálniční rychlosti a plném nákladu může teplota uvnitř pneumatiky stoupnout natolik, že dojde k oddělení běhounu nebo dokonce k prasknutí. Následky jsou nepředvídatelné – od ztráty kontroly nad vozidlem až po převrácení. Řidič přitom nemusí mít žádné varování, protože podhuštění se neprojevuje vibracemi ani hlukem, dokud není příliš pozdě. Proto je zásadní tlak nejen zkontrolovat, ale i přizpůsobit konkrétnímu zatížení.
