Nejprve si připravte potřebné nástroje a materiál. Kromě nových šamotových desek budete potřebovat šamotovou maltu, případně lepidlo odolné vysokým teplotám, dále kovovou špachtli, vodováhu, kladívko a dláto na odstranění starých desek. Vždy kupujte desky stejné tloušťky a rozměrů jako ty původní, jinak může dojít k nerovnostem. Před samotnou výměnou nechte kamna zcela vychladnout a vyjměte veškerý popel. Očistěte spalovací prostor od sazí a prachu – nejlépe vysavačem s jemným nástavcem. Vyfotografujte si staré desky a jejich uspořádání, pomůže vám to při skládání nových.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezi nejčastější chyby patří použití obyčejného stavebního lepidla, které neodolá vysokým teplotám a začne se drolit. Stejně problematické je přehnané zatížení desek při pokládání – nedopusťte, aby na ně působila vlastní váha a tlak od jiných prvků. Další chybou je nedostatečná příprava podkladu: zbytky staré malty nebo prachu snižují přilnavost. Mnoho lidí také zapomíná na to, že šamotové desky jsou křehké při manipulaci – snadno prasknou, pokud s nimi boucháte o tvrdou podložku. Vždy je pokládejte na měkkou podložku a při montáži držte za hranu, nikdy ne za střed.<br>
<br>
<br>
<br>
Ideální vlhkost pro spalování se pohybuje pod dvaceti procenty. Čerstvě pokácený strom má vlhkost kolem padesáti procent. Takové dřevo špatně hoří, kouří a zanáší spalinové cesty. Koupíte-li dřevo v létě, počítejte s tím, že potřebuje minimálně rok až dva přirozeného sušení na vzdušném místě. Pokud nemáte možnost sušit déle, kupujte dřevo štípané na menší kusy, které schnou rychleji. Měřit vlhkost můžete jednoduše vlhkoměrem, ale existuje i praktická zkouška: suché dřevo při poklepu zvoní, zatímco vlhké vydává tlumený zvuk.<br>
<br>
<br>
<br>
Po dokončení montáže před prvním zatopením zkontrolujte, zda nejsou někde viditelné mezery nebo vyčnívající okraje. Pokud ano, upravte je brusným papírem na šamot, který seženete v hobby obchodech. Poté proveďte zkušební zatopení – nejdříve menším množstvím paliva, aby se teplota zvyšovala postupně. Vytápění na plný výkon hned po výměně může způsobit prudké rozpínání a prasknutí nových desek. Dodržujte pokyny výrobce kamen, týkající se maximálního výkonu a doporučeného paliva. Správně provedená výměna vám zajistí bezpečný a efektivní provoz topeniště bez rizika přehřívání okolních konstrukcí. Pokud si nejste jisti svými schopnostmi, je vždy rozumnější zavolat odborníka – tento typ práce vyžaduje zkušenosti a přesnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak vznikají praskliny a co znamenají Praskliny na čele polena vznikají při vysychání dřeva. Voda se odpařuje z povrchu rychleji než zevnitř, takže vnější vrstvy se smršťují a vnitřní zůstávají roztažené. Tím vzniká napětí, které se uvolňuje prasklinami. Čím hlubší a širší praskliny, tím je dřevo sušší. Ale pozor – neplatí to absolutně. U některých dřevin, jako je dub nebo buk, se praskliny tvoří více než u smrku nebo borovice. Pokud má poleno jen jednu tenkou prasklinku po délce, může být ještě vlhké. Naopak pokud jsou praskliny viditelné na čele a sahají až do středu, je to dobrá známka.<br>
<br>
<br>
<br>
Než se pustíte do výběru palivového dřeva, zapomeňte na obecné poučky o tom, že tvrdé dřevo je prostě lepší. Buk, dub nebo habr mají vysokou výhřevnost, ale jen za předpokladu, že je správně vysušené a skladované. Nejčastější chybou je kupovat dřevo čerstvě nařezané a hned ho pálit. V takovém případě místo tepla získáte především vlhkost, dehet v komíně a polovinu energie, která by mohla vytápět dům. Rozhodující není druh dřeva, ale jeho vlhkost.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je spoléhat se pouze na praskliny u kůry. Pokud je dřevo skladováno pod střechou, kůra může vypadat suchá, ale uvnitř je stále vlhká. Proto vždy kontrolujte čelo polena – to je místo, kde se projeví skutečný stav. Dalším trikem je podívat se na barvu dřeva. Suché dřevo má světlejší, našedlý odstín, zatímco mokré je sytější a tmavší. Pokud máte možnost, odloupněte kousek kůry – pod suchou kůrou by mělo být dřevo čisté bez tmavých skvrn, které naznačují hnilobu nebo nadměrnou vlhkost.<br>
<br>
<br>
<br>
Dbejte také na pravidelnou údržbu kamen a komína. Tvrdé dřevo vytváří více popela a sazí, zejména pokud spálíte pár vlhkých kusů. Kontrolujte stav spalinové cesty alespoň jednou ročně, a to před topnou sezónou. Pokud zaznamenáte dehtové usazeniny, je to signál, že dřevo není dostatečně suché nebo že vzduchové klapky nejsou správně nastavené. Správné spalování poznáte podle čirého kouře – slabý zápach a bílý kouř znamená, že plýtváte dřevem a topíte špatně.<br>
<br>
<br>
<br>
Při kontrole se zaměřte na šířku a hloubku prasklin. Ideální je, když jsou široké alespoň 3–5 milimetrů a sahají od středu polena k okraji. Takové praskliny signalizují, že dřevo prošlo hlavní fází vysychání a jeho vlhkost se pohybuje kolem 20 procent. Pokud jsou praskliny jen povrchové a jemné, dřevo pravděpodobně ještě obsahuje vodu. V praxi si vezměte poleno do ruky a zaklepejte na něj – suché dřevo vydává jasný, zvonivý zvuk, zatímco mokré zní tlumeně a dutě. Tento test kombinovaný s prasklinami vám dá spolehlivější obrázek.
