Vůně je druhý silný ukazatel. Čerstvé dřevo voní ostře, někdy až kyselě, protože uvolňuje třísloviny a pryskyřice. Suché dřevo má neutrální, téměř žádný zápach. Pokud ucítíte intenzivní dřevitou vůni, s největší pravděpodobností je dřevo ještě čerstvé. Nezapomeňte, že i tvrdé dřevo, jako je buk nebo dub, voní po pokácení docela výrazně. Teprve po dvou až třech letech skladování se vůně vytratí a zůstane jen jemný, čistý tón.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na údržbu. Popel z topeniště odstraňte až po úplném vychladnutí, ideálně do nehořlavé nádoby. Táhlo komína nebo výduch kontrolujte pravidelně, minimálně jednou za sezónu. Zanesený komín nejenže snižuje tah, ale může způsobit i požár. Stejně tak pravidelně čistěte sklo, ale ne agresivními chemikáliemi, stačí voda s octem a měkký hadřík.<br>
<br>
<br>
<br>
Co konkrétně udělat, když zaznamenáte první příznaky Nejdřív zkontrolujte, zda máte v komíně takzvanou vymetací dvířka, a pokud ano, otevřete je. Podívejte se dovnitř pomocí baterky a zjistěte, jak silná je vrstva sazí. Pokud saze sahají po první spáru cihel, je čas na mechanické čištění kartáčem. Pokud je vrstva ještě tenká, ale už začíná být lesklá a tvrdá, jedná se o kreozot, který se běžným kartáčem neodstraní. V takovém případě je nutné použít chemický odstraňovač nebo vyhledat odborníka. V žádném případě nepodceňujte kontrolu komínové hlavice – pokud je ucpaná listím nebo ptačím hnízdem, přestane komín fungovat během pár hodin.<br>
<br>
<br>
<br>
Při čištění se zaměřte nejen na samotnou trubku, ale i na kouřovod, tedy potrubí spojující kotel s komínem. Častou chybou je čistit jen komín od střechy a zapomenout na vodorovné části, kde se saze usazují nejvíce. Používejte kartáč s tuhými štětinami a postupujte vždy od shora dolů, aby saze nepadaly do kotle. Po vyčištění zkontrolujte, zda jsou všechny spáry v komíně těsné – pokud najdete praskliny nebo vypadané cihly, neotálejte s opravou, protože by mohlo dojít k požáru.<br>
<br>
<br>
<br>
Každý, kdo topí dřevem, uhlím nebo peletami, by měl vědět, že komín není jen obyčejná trubka. Je to tepelný a tahový systém, který odvádí spaliny a přivádí čerstvý vzduch do kotle. Pokud se o něj nestaráte, poznáte to dříve nebo později na vlastní kůži – nejdřív na hořících očích a vlhkém zdivu, potom na tom, že se kotel přehřívá nebo že se do místnosti vrací kouř. Prvním signálem, že je čas na kontrolu, je právě slabý tah a viditelný sazový povlak na vnitřní straně dvířek.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Nejdůležitější je umět</span> rozpoznat moment, kdy už nejde o běžnou údržbu, ale o bezpečnostní riziko. Pokud si všimnete, že plamen v kamnech hoří žlutě a kouř jde do místnosti, pokud z komína padají saze nebo se na střeše objevují tmavé skvrny, je nejvyšší čas jednat. Stejně tak varovným signálem je nepříjemný zápach spáleniny, který se drží v domě i po vyhasnutí ohně, nebo zvuky podobné praskání, které přicházejí z komínového tělesa. Toto všechno může znamenat, že se v komíně usadila vrstva kreozotu – hořlavé látky, která se tvoří při spalování vlhkého dřeva.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Dbejte na správné množství</span> vzduchu. Primární přívod vzduchu reguluje hoření, sekundární pak čistotu skla. Pokud je přívod vzduchu příliš uzavřený, dochází k nedokonalému spalování a usazování sazí. Naopak příliš otevřený vzduch zbytečně odvádí teplo do komína. Ideální je sledovat plamen – stabilní, světlý a modrý plamen značí optimální spalování. Při každém přiložení nechte dvířka na krátkou dobu pootevřená, aby se rozhořelo rychleji.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokládka podložky a nejčastější chyby Samotná pokládka začíná přípravou podlahy. Podložka musí ležet na stabilní, vodorovné ploše, jinak se může prohnout a prasknout. Pokud je podlaha dřevěná, podložku položte na dlaždice nebo na vrstvu sádrokartonu typu A1. Vyhněte se pokládání podložky přímo na koberec, byť na krátkou dobu. Mezi podložkou a stěnou nechte mezeru minimálně 5 centimetrů, aby mohl proudit vzduch. Spáry mezi jednotlivými díly podložky musí být těsné, jinak se pod ní může dostat žhavý popel.<br>
<br>
<br>
<br>
Jednou z nejčastějších chyb je podložka, která je sice nehořlavá, ale je příliš tenká. Pokud je plechová deska tenčí než 2 milimetry, může se prohnout a přenášet teplo na podlahu. Další chybou je pokládání podložky až po instalaci kamen. Při manipulaci s kamny můžete podložku poškrábat nebo prasknout, a teprve poté zjistit, že už nesplňuje svoji funkci. Správný postup je položit podložku na předem připravené místo a teprve potom na ni kamna postavit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejjednodušší test je poklep. Suché dřevo vydává zřetelný, jasný a téměř kovový zvuk, podobný ťukání na tvrdý plast. Čerstvě nařezané dřevo zní naopak tlumeně, až dutě. Poklepejte dvěma poleny o sebe nebo na ně udeřte kloubem. Pokud zvuk rezonuje a rychle doznívá, je to dobrá zpráva. Tupý zvuk znamená, že v buňkách dřeva je stále voda. Tento test je nejspolehlivější u štípaných polen, která mají odhalené vnitřní vrstvy.
