Častou chybou je spoléhat se pouze na sekundární vzduch, který je určen pro dohořívání spalin. Primární vzduch má svou nezastupitelnou roli při rozhořívání. Pokud byste ho úplně zavřeli hned po přiložení, dřevo se začne pouze doutnat a vytvářet kouř, který se neusadí v topeništi, ale projde do komína. Vždy ho tedy kombinujte: primární vzduch používáte pro rozhoření a pro regulaci intenzity hoření, sekundární pro čistotu spalin. Vzájemný poměr závisí na konstrukci kamen a na vlhkosti dřeva, takže se vyplatí experimentovat a pozorovat výsledek.<br>
<br>
<br>
<br>
Každý, kdo topí dřevem, zná situaci, kdy se v kamnech nebo krbové vložce netvoří plný plamen, ale jen doutnání a kouř. Často za tím není špatné palivo, ale nesprávně nastavený primární vzduch. Tento přívod vzduchu slouží k podpoře hoření přímo u dřeva a jeho regulace rozhoduje o tom, zda palivo shoří čistě, nebo zda vznikají dehtové usazeniny a nadměrné emise. Pokud se naučíte ovládat tuto klapku, získáte nejen více tepla, ale také méně popela a čistší sklo.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelná údržba komína není jen otázkou prevence, ale i bezpečnosti. Usazené saze a dehet mohou způsobit požár, otravu oxidem uhelnatým nebo špatný tah. Pokud si chcete čištění vyzkoušet sami, musíte nejprve zhodnotit, zda to lze provést bezpečně. Vlastní čištění se doporučuje pouze v případě, že máte rovný komín bez velkých překážek a přístup k jeho ústí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor si dejte také na to, co do kamen vkládáte. Spalování papíru s potiskem, lakovaného dřeva nebo plastů vede k tvorbě agresivních látek, které rošt rychleji opotřebovávají a zároveň zanášejí spalovací prostor. Nezapomínejte ani na správnou vlhkost paliva – dřevo by mělo mít vlhkost do dvaceti procent. Vlhké dřevo nejenže hůře hoří, ale také vytváří více dehtu, který se lepí na rošt a snižuje jeho životnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Co sledovat při odlupování kůry Když kůru odlupujete, všímejte si tří hlavních věcí: barvy, struktury a zápachu. Suché dřevo pod kůrou je matné, s jemně drsným povrchem, který není mastný ani kluzký. Čerstvé dřevo má naopak hladký, často lehce lepkavý povrch. Zápach také napoví – suché dřevo voní dřevem, zatímco čerstvé dřevo má výraznou, často ostrou vůni pryskyřice nebo tříslovin. Užitečný je i test nehtem: na suchém dřevě nehet nezanechá otisk, zatímco na vlhkém dřevě se vytvoří mělká rýha. Tento test je rychlý a nezničí dřevo, pokud použijete jen mírný tlak.<br>
<br>
<br>
<br>
Za bezpečné považujte čištění pouze tehdy, pokud máte dostatečnou fyzickou kondici a jistotu při manipulaci s lanem a kartáčem. Pokud má komín více zvlnění, ostré ohyby nebo je přístup k němu komplikovaný, neváhejte zavolat kominíka. Správně provedené čištění trvá obvykle hodinu, ale odborník má prostředky, jak odstranit i pevné krusty, které si sami neporadíte.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Jak poznáte, že je vzduchu</span> příliš mnoho nebo málo Ideální nastavení poznáte podle plamene. Správně hořící dřevo má plamen světlý, zlatožlutý až bílý, bez výrazného kouře. Pokud plamen šlehá příliš divoce a vydává hučivý zvuk, je vzduchu nadbytek. V takovém případě se teplo doslova vyfukuje komínem a účinnost klesá. Naopak tmavý, líný plamen s dlouhými sazemi na skle signalizuje nedostatek vzduchu. V tu chvíli se tvoří dehet a oxid uhelnatý, což je nejen plýtvání palivem, ale i zdravotní riziko. Naučte se vnímat tyto dva stavy a hledejte střední polohu, kde plamen hoří klidně, ale sytě.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte, že je výkon špatně zvolený? Pokud přikládáte každých 40 minut a polena mizí rychlostí blesku, kamna jsou buď příliš výkonná, nebo topíte nevhodným dřevem. Předimenzovaná kamna nutí k tomu, abyste přívod vzduchu téměř zavřeli. Tím ale klesne teplota spalování, dřevo nedokonale shoří a vzniká kyselina octová a dehet. Ten se usazuje na stěnách topeniště i v komíně. Správně dimenzovaná kamna udrží žár 6–8 hodin na jednu dávku polen. Pokud to tak není, zkuste nejprve upravit způsob topení, než měnit kamna.<br>
<br>
<br>
<br>
Čištění a údržba roštu, na kterou se zapomíná Samotné vyhrabání popela ale nestačí. Rošt je třeba pravidelně čistit i od dehtu a sazí, které se na něm usazují při spalování vlhkého dřeva nebo při nedostatečném přísunu vzduchu. Ideální je rošt vytřít suchým hadrem, případně ocelovým kartáčem. Pokud jsou usazeniny opravdu silné, vyjměte rošt z kamen (pokud je vyjímatelný), namočte ho do teplé vody s jemným čisticím prostředkem a mechanicky ho dočistěte. Dbejte na to, aby byl rošt před vrácením do kamen zcela suchý.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je spoléhat se jen na to, že se kůra sama odlupuje. Mnoho dřeva, které leží na hromadě, ztrácí kůru postupně, ale samotná kůra může opadávat i z čerstvých kmenů, pokud byly skladovány na slunci. Rozhodující tedy není, že kůra odpadává, ale jak vypadá odkryté dřevo. Kůra samotná může být zvenku suchá a popraskaná, ale pod ní se stále drží vlhkost. Proto vždy kontrolujte až odhalené dřevo, ne pouze vnější vzhled kulatiny. Dalším vodítkem je, že suchá kůra se často odděluje po větších plochách, zatímco vlhká kůra se trhá na malé kousky a pevně drží.
