<span style="font-weight: bold;">Mezi nejčastější chyby</span> patří používání lidských zubních kartáčků s tvrdými štětinami, které mohou poškodit sklovinu. Další chybou je čištění jen předních zubů, protože zánět nejčastěji vzniká na stoličkách a třenových zubech vzadu. Mnoho chovatelů také podceňuje roli krmení — mokré krmivo se na zubech zachycuje ve větší míře než suché granule. To ale neznamená, že byste měli přejít na výhradně suché krmivo, spíš kombinujte a po mokrém jídle dopřejte zvířeti žvýkací pamlsek, který pomůže mechanicky odstranit povlak.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení fénem je pro mnoho psů stresující, proto ho používejte pouze v případě, že je pes zvyklý nebo máte trpělivost ho postupně adaptovat. Začněte fénem na nízký výkon a studený vzduch, držte ho ve vzdálenosti alespoň 30 cm a nikdy nemiřte přímo na obličej. Pokud pes projevuje známky stresu, raději ho nechte přirozeně uschnout v teplé místnosti bez průvanu. Krátkosrstá plemena uschnou rychle, ale dlouhosrstá potřebují důkladné vysušení, aby se předešlo vzniku plísní a zápachu. Po koupeli psa nikdy nepouštějte ven, dokud není úplně suchý, zejména v chladném počasí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte ani na hygienu. Pelíšek perte minimálně jednou za dva týdny, při alergiích i častěji. Po každém praní důkladně vysušte, aby se v náplni netvořily plísně. Pokud pes trpí na klouby, vyplatí se investovat do ortopedické pěny, ale obyčejný textilní pelíšek s dostatečnou tloušťkou může splnit svůj účel. Sledujte, kde pes spí nejraději – když se mu pelíšek nelíbí, přestane ho používat a vy zjistíte, že jste koupili špatně. Správný výběr poznáte podle toho, že pes sám vyhledá pelíšek a spí v něm celou noc.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je snaha ustřihnout dráp „na jeden zátah". To vede k riziku, že říznete do živé části a pes začne krvácet. Pokud k tomu dojde, nepropadejte panice. Okamžitě na krvácející místo přitlačte vatový tampon se zástavovým práškem nebo škrobem a držte tlak alespoň dvě minuty. Nikdy nepoužívejte obyčejnou vodu – ta krvácení neřeší. Menší krvácení se zastaví samo, ale větší může vyžadovat návštěvu veterináře. Proto je vždy lepší stříhat častěji a méně, než se snažit o dokonalý střih za každou cenu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na dehydrataci. Štěně, které nežere, často také méně pije. Zkontrolujte, zda má vždy čerstvou vodu. Pokud voda zůstává beze změny déle než půl dne, přidejte do ní trochu vývaru bez soli nebo kuřecího výpeku. Můžete také nabídnout vlhké krmivo, které obsahuje vodu. Vážnějším varovným signálem je zvracení, průjem nebo apatie, kdy štěně nereaguje na zavolání ani na hračku. To už není otázka „až se mu zachce", to je důvod k okamžitému kontaktu s veterinářem. Nečekejte na další den – stav se může rychle zhoršit.<br>
<br>
<br>
<br>
Koupání psa se zdá jako jednoduchá činnost, ale ve skutečnosti skrývá několik pastí, které mohou zkazit zážitek vám i vašemu mazlíčkovi. Nejdůležitější je připravit vše předem, abyste nemuseli psa nechávat samotného ve vaně, zatímco sháníte šampon nebo ručník. Ideální je umístit na dno vany protiskluzovou podložku, protože kluzký povrch způsobuje u psů nejistotu a může vést k panice. Vodu pusťte až poté, co je pes v prostoru, a vždy ji napouštějte do vany bez psa, abyste ho nevystavili hluku a stříkající vodě.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Jak správně oplachovat a</b> sušit Oplachování je nejčastěji podceňovaným krokem. Zbytky šamponu způsobují svědění a lupy, proto věnujte důkladnému opláchnutí alespoň dvakrát tolik času než mytí samotné. Oplachujte čistou vodou, dokud voda z psa neteče zcela bez pěny. U dlouhosrstých plemen použijte prsty nebo hřeben k rozrušení srsti, aby se šampon dostal až ke kůži a také se z ní důkladně smyl. Po opláchnutí psa jemně vyždímejte přejetím rukou po srsti a poté ho zabalte do velkého savého ručníku. Vyhněte se tření, které zamotává srst a dráždí pokožku – místo toho ručníkem přitlačujte a nasávejte vodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak zvládnout stříhání u psa, který se bojí Většina psů nemá stříhání drápků rádo. Reagují na manipulaci s tlapkou nebo na zvuk kleští. Začněte proto postupně: psa si nejprve zvykejte na doteky tlapek, a to i v klidu, když odpočívá. Poté mu dávejte pamlsek pokaždé, když nechá tlapku v klidu. Při samotném stříhání pracujte v krátkých krocích. Pokud pes začne být nervózní, přestaňte a pokračujte až za chvíli. Nikdy psa při stříhání netrestejte – tím si jen vypěstujete fobii.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je nechat přepravku objevit až ve chvíli, kdy se chystáte k veterináři. Kočka si pak spojí přepravku s nepříjemným zážitkem a příště bude mít ještě větší strach. Další častou chybou je použití přepravky jako trestu nebo její umístění do hlučného prostředí. Kočka potřebuje klid a předvídatelnost. Pokud máte více pater, umístěte přepravku na každé z nich, aby si na ni zvykla všude. A pokud kočka přepravku ignoruje, zkuste změnit strategii – třeba přidat feromonový sprej nebo deku s vůní, která jí připomene bezpečí.
