Největší chybou bývá zatopit v kamnech ihned po nanesení barvy. Vytvrzovací proces vyžaduje postupné zvyšování teploty. První zatopení proveďte až po úplném zaschnutí, a to pouze malým množstvím dřeva, aby se povrch ohřál maximálně na 100 °C. Poté nechte kamna zcela vychladnout a opakujte zatopení s vyšší teplotou. Tento cyklus opakujte třikrát až čtyřikrát, než kamna začnete používat na plný výkon. Pokud tento postup přeskočíte, barva sice na povrchu zůstane, ale při prvním silném žáru se vytvoří bubliny a odloupne se.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelná údržba skla je pátým krokem k tomu, aby saze nezatvrdly. Ideální je sklo otřít po každém třetím až čtvrtém topení, když je vlažné. Použijte vlhký hadřík a zcela zaschlé povlaky odstraňte jemnou pastou ze sody a trochy vody – vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, které by poškodily keramický povrch. Nikdy nečistěte studené sklo agresivním škrábáním, ať už kovovým nebo plastovým nástrojem. Po vyčištění protřete sklo suchým hadříkem, aby na něm nezůstaly šmouhy.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je kvalita dřeva. Vlhké dřevo hoří při nižší teplotě, více kouří a produkuje dehet, který se lepí na sklo. Vždy používejte dřevo s vlhkostí pod 20 %, ideálně tvrdé dřevo jako buk, dub nebo habr, které bylo vysychané alespoň dva roky. Skladujte ho na suchém, větraném místě a do kamen vkládejte jen suché kusy. Vlhké poleno poznáte podle syčení a pomalého vznícení – takovému dřevu se vyhněte.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je používání nevhodného paliva. Mokré dřevo, dřevotříska nebo natřené dřevo produkují nadměrné množství dehtu, který se usazuje na stěnách kamen i v komíně. Tento dehet je vysoce hořlavý a při vyšší teplotě může vzplanout. Vždy topte pouze suchým dřevem s vlhkostí do 20 %, nebo jiným palivem, pro které jsou kamna určená. Pravidelně také kontrolujte stav spalinových ventilátorů a čidel, pokud je jimi topeniště vybaveno – zanesené čidlo může zbytečně vypnout provoz nebo naopak nezareaguje na překročení teploty.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Často se zapomíná na</span> kvalitu tahu v komíně. Slabý tah znamená nedokonalé odvádění spalin a jejich víření uvnitř kamen, což vede k usazování nečistot na skle. Pravidelně kontrolujte, zda není komín ucpaný, a nechte ho vymetat alespoň jednou ročně. Pokud máte nová kamna, zkontrolujte průměr komínové vložky – nedostatečný průměr způsobí špatné hoření. Při přikládání navíc nechte dvířka otevřená jen na krátkou dobu – příliš dlouhé otevření ochladí sklo a přivede do kamen přebytečný vzduch, což podpoří tvorbu sazí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelná údržba kamen není jen otázkou estetiky, ale především bezpečnosti a životnosti celého topeniště. Zanedbaný popel, dehet a saze dokážou během pár sezón snížit účinnost topení o desítky procent a v extrémních případech způsobit i požár. Nejde přitom o nic složitého – stačí dodržovat několik základních pravidel a věnovat kamnům pár minut po každém topení.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetím krokem je správné nastavení přívodu vzduchu. Při hoření by měl vzduch proudit tak, aby docházelo k úplnému spalování – tomu pomáhá tzv. sekundární přívod, který přivádí vzduch ke sklu a vytváří ochrannou vzduchovou clonu. Pročtěte si návod ke svým kamnům a zjistěte, kde se nachází. Po přiložení nechte kamna běžet na plný výkon alespoň 15–20 minut, dokud se sklo nezahřeje na teplotu přes 300 °C. Teprve poté stáhněte přívod na minimum. Tím zabráníte kondenzaci vlhkosti a tvorbě černého povlaku.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na přehřívání: sálavé teplo působí intenzivně na blízké osoby, ale vzduch zůstává relativně chladný. Proto se může stát, že u kamen máte horko, zatímco u protější stěny je příjemně. To není porucha, ale princip. Pokud chcete vyrovnat teplotu v místnosti, krátce větrejte, ale nenechávejte okno dokořán – jinak sálání rychle ztratí účinek, protože ohřáté předměty se ochladí rychleji než vzduch.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Základem je pravidelné</span> odstraňování popela a škváry. Nikdy ale nevysypávejte popel do plastového odpadkového koše nebo papírové tašky. Žhavé uhlíky dokážou doutnat i několik hodin a snadno zapálí okolní materiál. Ideální je kovová nádoba s víkem, umístěná mimo hořlaviny. Popel nechávejte vychladnout alespoň 24 hodin, než ho zlikvidujete. U kamen s roštem kontrolujte, zda není zanesený popelem – snižuje to přívod vzduchu a prodlužuje dobu hoření.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je skladování dřeva v těsné blízkosti zdi bez mezery pro vzduch, nebo dokonce v igelitových pytlích, které zadržují vlhkost. Dřevo potřebuje proudění vzduchu ze všech stran; proto ho ukládejte na proklad, ne přímo na zem, a chraňte ho pouze shora, aby se k němu nedostal děšť nebo vlhkost z půdy. Ideální je otevřený přístřešek s bočními mezerami, kde může vítr volně procházet. Pokud dřevo skladujete v uzavřené kůlně bez větrání, i po dvou letech může být vlhkost vyšší než 20 %.
