Pokud teprve vybíráte kamna, zaměřte se na výkon, který odpovídá vaší skutečné potřebě. Orientačně platí, že na dobře izolovanou místnost o dvaceti metrech čtverečních vám postačí výkon kolem čtyř až pěti kilowattů. U starších, hůře izolovaných domů počítejte s vyšší hodnotou, ale vždy raději volte nižší výkon s možností regulace. Pamatujte, že výkon kamen není totéž co rychlost vytápění – kamna s nižším výkonem sice zahřejí místnost pomaleji, ale zato stabilněji a s menší spotřebou dřeva.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším častým problémem je používání kamen s výkonem, který odpovídá špičkovým mrazům, ale běžnou zimu zvládáte s polovičním výkonem. Většina majitelů pak řeší situaci tím, že nechá kamna „vyhasnout" a znovu zapálí. To je ale z hlediska účinnosti nejhorší možnost – každé zatápění znamená velké tepelné ztráty a delší dobu, než se místnost prohřeje. Mnohem lepší je udržovat stálý žár: když už kamna běží, přikládejte pravidelně menší dávky paliva a nenechte oheň úplně vyhasnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Pátý bod se týká obsluhy během topení. Nemá cenu přikládat, dokud není předchozí dávka prohořená na žhavé uhlíky. Pokud hodíte poleno do plamene, který jen dohořívá, teplota klesne a hoření se přeruší. Přikládejte menší dávky častěji – ideálně tak, aby plamen hořel stabilně po celou dobu. A když už přikládáte, otevřete dvířka pomalu, abyste nevytvořili tlakový ráz, který vytáhne kouř do místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Při samotném přikládání mějte na paměti, že dřevo nesmí být naskládáno příliš natěsno. Mezi kusy musí zůstat mezery pro proudění vzduchu a pro únik těkavých plynů. Pokud dřevo natlačíte do sebe, plyny nemají kudy unikat, hoření se udusí a pyrolýza se přesune do fáze doutnání. To vede k nízké účinnosti a tvorbě sazí. Ideální je dávat dřevo tak, aby mezi jednotlivými kusy byla mezera alespoň tři centimetry.<br>
<br>
<br>
<br>
Šestý krok: využijte akumulaci. Kamna nejsou jen zdroj tepla, ale i tepelná hmota. Pokud máte možnost, obložte zadní a boční stěny šamotovými deskami, které se zahřejí a pak sálají teplo dlouho po vyhasnutí. Nebo topíte-li v kachlových kamnech, naučte se protopit je naplno večer, aby přes noc sálala. V běžných kamnech to znamená nehasit plamen příliš brzy – naopak nechte dohořet do žhavých uhlíků, pak zavřete klapky a teplo se bude uvolňovat postupně.<br>
<br>
<br>
<br>
V běžných kamnech nebo krbových vložkách pyrolýza probíhá automaticky, ale jen za předpokladu, že zajistíte dostatečný přísun vzduchu do správných míst. Primární vzduch (přiváděný pod rošt) udržuje hoření tuhé fáze, sekundární vzduch (přiváděný nad plamen) spaluje těkavé plyny. Pokud máte jen primární přívod a ten je otevřený naplno, dřevo hoří rychle, plamen je žlutý a kouř tmavý – to je známka nedokonalé pyrolýzy. Plýtváte palivem a do komína odchází spousta energie i škodlivin.<br>
<br>
<br>
<br>
Četnost přikládání ovlivňuje i způsob obsluhy. Častou chybou je přikládat vždy, když plameny začnou klesat, ale ještě je v topeništi dost žhavých uhlíků. V tu chvíli stačí přiložit a pootevřít přívod vzduchu – nová dávka se chytí rychle a bez ztráty tepla. Pokud čekáte, až uhlíky zčervenají na popel, přikládáte na studený základ, což vede k pomalejšímu hoření a kratšímu intervalu. Správný interval poznáte tak, že po přiložení a rozhoření plamene klesne teplota v místnosti maximálně o dva stupně – to je signál, že dřevo hoří efektivně a teplo se neplýtvá.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je používání příliš vlhkého dřeva. Voda obsažená ve dřevě spotřebovává velkou část energie na odpaření, teplota v topeništi klesá pod 300 °C a pyrolýza se prakticky zastaví. Místo toho se tvoří dehet, který se usazuje na stěnách komína a snižuje jeho průchodnost. Vždy proto používejte dřevo s vlhkostí pod 20 %, skladované alespoň dva roky na suchém vzdušném místě. Pokud si nejste jistí, použijte vlhkoměr – rozdíl poznáte i podle hmotnosti a zvuku při poklepání.<br>
<br>
<br>
<br>
Začneme u základu, který většina lidí podceňuje: palivo. Suché dřevo s vlhkostí pod 20 procent hoří s vysokou účinností a produkuje minimum dehtu. Pokud topíte čerstvě nařezaným dřevem, část energie se spotřebuje na odpaření vody, a vy místo tepla dostanete páru. Měřte vlhkost pomocí vlhkoměru, nebo si kupte dřevo naštípané a proschlé minimálně dva roky. Skladujte ho na vzdušném místě, nikdy ne přímo u kamen – tam se vlhkost kondenzuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Nastavte přívod vzduchu podle fáze hoření Druhý krok se týká vzduchu. Při roztápění otevřete přívod naplno, aby se plamen rychle rozhořel. Jakmile dřevo hoří stabilně, omezte vzduch na minimum – tím zpomalíte hoření a zvýšíte výměnu tepla. Častá chyba je nechat klapku otevřenou celou dobu. Tím sice vidíte krásný plamen, ale teplo uniká komínem rychleji, než se stihne předat do místnosti. Ideální je naučit se regulovat podle barvy plamene – žlutý plamen s modrými špičkami znamená dobré spalování, červený a kouřový signalizuje nedostatek kyslíku.<img src="https://i.ytimg.com/vi/x6ROJqahxSw/hq720.jpg" alt="Dokončení interiéru a kolik to celkově stalo?" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">
