Typickou chybou je balení nábytku „na skládku", kdy se kusy pokládají na sebe bez oddělení. Druhým častým problémem je přetížení jednoho místa – pokud dáte těžký stůl na tenké nohy, můžete je zlomit už při nakládání. Vždy proto pod těžká místa podložte desku nebo pevný karton, který rozloží váhu na větší plochu. Před odjezdem zkontrolujte, zda nic nevisí přes okraj a zda se dveře nebo víko kufru bezpečně zavírají. Přesahující díl je nejen nebezpečný, ale také nelegální.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte deskou: položte ji na rovný povrch, ideálně na koberec nebo na starou deku. Očistěte ji od prachu a mastnoty suchým hadříkem, aby na ní neulpívaly nečistoty, které by mohly při balení vytvořit mikroškrábance. Na každý roh nalepte kousek měkké pěny nebo kartonu, který vytvoří nárazník. Poté desku obalte bublinkovou fólií, přičemž ji neomotávejte příliš pevně, ale tak, aby držela tvar. Fólii zajistěte lepicí páskou, ale vyhněte se jejímu kontaktu přímo se sklem – páska může zanechat lepkavý zbytek.<br>
<br>
<br>
<br>
Zajistěte nohy stolu, aby se nepoškodily a nepoškrábaly desku Nohy stolku mají často ostré hrany a jsou vyrobeny z materiálů, které se snadno poškrábou. Před balením každou nohu obalte vrstvou bublinkové fólie a navrch přidejte ještě jednu vrstvu kartonu, pokud jsou nohy rozebíratelné – zabráníte tím vzájemným nárazům při přepravě. Pokud nohy zůstávají připevněné k desce, obalte je jednotlivě a mezi nimi a deskou vytvořte další bariéru z pěny. Důležité je také zafixovat nohy k desce, aby se během manipulace neuvolnily. Použijte textilní pásy nebo provázek, ale nikdy ne kovové dráty, které by mohly poškodit povrch.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozkládací gauč je nadnábytek, který se špatně přenáší vcelku. Než sáhnete po nářadí, zkontrolujte, zda máte návod od výrobce – pokud ho nemáte, nevadí. Většina modelů má podobnou konstrukci. Nejprve odstraňte všechny polštáře, podsedáky a deky. Tyto části zabalte zvlášť, nejlépe do bavlněných povlaků nebo igelitu, aby se nezašpinily. Pak si připravte imbusové klíče, šroubovák a plastový sáček na drobné součástky. Nejčastější chybou je demontáž bez zdokumentování – vyfoťte si každý spoj, ať víte, jak vše vrátit zpět.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete s balením, rozhodněte, zda se nábytek vejde do auta či přívěsu vcelku, nebo ho bude nutné rozebrat. U skládacích židlí a stolů obvykle stačí složit konstrukci a zajistit pohyblivé části. U masivních lavic nebo rohových sedacích souprav je často jednodušší demontovat nohy, područky nebo opěráky. Předem si prohlédněte spoje – pokud jsou šrouby zrezlé, nastříkejte je před demontáží olejem. Nikdy nepoužívejte násilí, jinak riskujete prasknutí dřeva nebo plastu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je balení nohou a desky dohromady bez oddělení. Když nohy narazí na desku, sklo praskne i přes fólii. Vždy proto mezi deskou a nohami vytvořte alespoň 2centimetrovou mezeru z pěnové hmoty. Další častý nedostatek: nohy necháte volně pohyblivé v krabici, kde se třískají o sebe. Pokud nemáte originální krabici, použijte pevnou kartónovou krabici a vnitřek vyplňte kusy pěny nebo starými textiliemi. Každou nohu zabalte samostatně a vložte je do krabice odděleně od desky.<br>
<br>
<br>
<br>
Při balení dílů do stěhovacího vozu dodržujte zásadu, že nejtěžší kusy jdou dolů a nejkřehčí nahoru. Rám postavte na bok, nikdy ne na zadní nohy, které by se mohly pod tíhou zlomit. Mezi jednotlivé díly vždy vložte karton nebo molitan, aby o sebe nedřely. Pokud budete gauč skladovat delší dobu, nechávejte jej v suchém prostředí, jinak by látka mohla zplesnivět. Při zpětné montáži pak postupujte přesně obráceně a používejte své fotografie jako předlohu.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete, vysypte veškerý obsah včetně polic a zásuvek. Vyjměte také šuplíky, pokud je to možné, a oddělte dveře. U dveří si předem označte, ke kterým závěsům patří – nejlépe drobnou samolepkou s číslem na vnitřní straně. Stejně označte i police a bočnice, abyste při zpětné montáži nemuseli nic vyměřovat. Spojovací šrouby a excentry ukládejte do samostatných sáčků s popisem, ke kterému spoji náleží. Ztráta jediného šroubku umí zkomplikovat celou montáž.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je snaha vyjmout mechanismus násilím. Kovové části jsou přesně lícované a pokud je ohne, už je nikdy nenarovnáte tak, aby fungovaly. Druhý typický problém: lidé povolí šrouby, ale zapomenou na plastové krytky na nožičkách. Tyto krytky se obvykle sundají po jemném pootočení nebo zatlačení zespodu. Pokud nechtějí povolit, nepáčte je šroubovákem – raději je opatrně poklepejte kladivem přes dřevěný špalík, aby se uvolnily. Nikdy nepoužívejte plochý šroubovák tam, kde by mohl poškrábat lak nebo potah.
