Zatímco u psů bývá zubní kámen nejdřív vidět na špičácích a stoličkách, u koček se často skrývá pod dásněmi, kde ho snadno přehlédnete. Kočky také mnohem častěji trpí na zánět dásní z virových příčin, takže samotné škrábání zubů nepomůže. Projevuje se to jinak: pes vám dá najevo bolest při kousání hračky, kočka zase začne žvýkat jen na jedné straně tlamy nebo polyká granule celé.<br>
<br>
<br>
<br>
Separační úzkost se neprojevuje jen vytím nebo škrábáním na dveře. Mnoho psů trpí tiše – třeba tím, že celou dobu vaší nepřítomnosti odmítají pít, nebo se třesou v koutě. Klíčové je odlišit běžnou nudu od skutečné úzkosti. Pokud pes ničí pouze věci, které voní po vás (polštář, deka), a nechává ostatní předměty nedotčené, jde nejspíš o úzkost, ne o neposlušnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležité je také sledovat tělesnou kondici. Žebra by měla být hmatatelná pod tenkou vrstvou tuku, ale ne vidět na první pohled. Pas by měl být při pohledu shora znatelný. Pokud štěně přibírá příliš rychle, snižte porce o deset procent a zvyšte pohyb. Naopak, pokud je příliš hubené, přidejte jednu až dvě lžíce krmiva navíc. Pravidelné vážení každé dva týdny vám dá přesný obrázek o tom, jak se vyvíjí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější je nikdy nevyvolávat zvracení bez výslovného pokynu veterináře. U některých látek, jako jsou žíraviny (kyseliny, louhy) nebo ropné produkty, by zvracení způsobilo poleptání jícnu a dýchacích cest. Naopak u jiných jedů (např. čokoláda nebo léky) je zvracení v prvních dvou hodinách žádoucí. Pokud vám veterinář řekne, abyste zvracení vyvolali, použijte pouze 3% peroxid vodíku v dávce 1 ml na kilogram váhy psa – to je jediný bezpečný způsob, nesolte vodu ani nedávejte olej.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak postupovat, když pes pozře jed: praktická první pomoc Dejte psovi aktivní uhlí, pokud je to doporučeno. Aktivní uhlí váže jed v trávicím traktu a zabraňuje jeho vstřebání do krve. Dávka se odvíjí od hmotnosti psa a obvykle se pohybuje kolem 1 g na kilogram váhy. Uhlí smíchejte s trochou vody a podávejte stříkačkou bez jehly do koutku tlamy. Pozor: uhlí nepodávejte, pokud pes zvrací nebo má podezření na ucpání střev – mohlo by to zhoršit stav.<br>
<br>
<br>
<br>
Co rozhoduje o tom, kdy kočku odčervit U dospělých koček je klíčové, zda chodí ven, nebo žijí výhradně v bytě. Venkovní kočky přicházejí do kontaktu s hlodavci, ptáky a půdou, kde se larvy parazitů běžně vyskytují. Proto potřebují odčervení minimálně čtyřikrát ročně, ideálně v pravidelných intervalech každé tři měsíce. U koček žijících pouze v bytě postačí dvě až tři dávky ročně, pokud nemají přístup k syrovému masu nebo nechodí na balkon, kam by mohly zavítat infikované myši.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burf.co/about.php" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Typickou chybou je nechat štěněti neomezený přístup k jídlu. Mladí psi mají přirozeně velký apetit a nepřestanou jíst, i když už jsou sytí. Překrmování u rychle rostoucích plemen může vést k přetížení kloubů a k problémům s kostrou. Proto vždy odměřujte denní dávku podle hmotnosti štěněte, kterou uvádí výrobce na obalu, a rozdělte ji do jednotlivých porcí. Pokud si nejste jistí, poraďte se s veterinářem, který vám doporučí konkrétní množství na základě kondice štěněte.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak vypadá správné čištění a co při něm nedělat Kartáček musí být měkký, nejlépe dětský nebo speciální prstový, a pasta výhradně určená pro zvířata — lidská obsahuje fluorid a pění, což zvířeti způsobí dávivý reflex. Začněte nanečisto: nechte zvíře kousat konec kartáčku, pak mu jemně nadzvedněte pysky a krouživými pohyby čistěte vnější plochy zubů. Vnitřní stranu většinou nechte na profesionálním čištění, protože jazyk ji částečně samočistí.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je trestání psa po návratu, když najdete rozkousaný nábytek. Pes si ale nespojí trest s vaší nepřítomností, ale s vaším příchodem. Výsledkem je ještě větší stres a zmatek. Místo trestu se zaměřte na prevenci – omezte psovi přístup do místností, kde škodí, a poskytněte mu dostatek zaměstnání. Kvalitní žvýkací hračka naplněná pamlsky, kterou dostane jen při vašem odchodu, dokáže přesměrovat jeho pozornost a vytvořit pozitivní asociaci s osamělostí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud se úzkost nelepší ani po šesti týdnech pravidelného tréninku, zvažte konzultaci s veterinářem nebo behavioristou. Někdy je na vině i skrytý zdravotní problém, jako je bolest nebo hormonální nerovnováha, která úzkost zesiluje. V krajním případě může lékař doporučit krátkodobou medikaci, která psovi pomůže překonat nejtěžší fázi, ale vždy v kombinaci s tréninkem. Nechte si ale poradit od odborníka – samoléčba a podávání lidských léků psovi je nebezpečné a neúčinné.
