Během stěhování je klíčové vyhnout se prudkým nárazům. Nábytek přemisťujte vždy ve vzpřímené poloze, nikdy ho nepokládejte na bok nebo na záda. U starších kusů s uvolněnými spoji to může vést k prasknutí nebo úplnému rozpadu. Pro transport použijte speciální přepravní deky nebo silnou lepenku, která absorbuje nárazy. Pokud najdete místo, kde je dřevo odřené nebo prasklé, ošetřete ho včelím voskem nebo speciálním olejem na staré dřevo – to stabilizuje vlhkost a zabrání dalšímu šíření trhlin.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Závěrem se vyplatí</span> zvážit, zda skříň skutečně potřebujete vynést do patra, nebo zda existuje alternativa – třeba koupě skříně, která se dá rozložit na menší díly. Pokud už skříň máte, investice do profesionální pomoci se vždy vyplatí, protože riziko poškození nábytku i zdraví je příliš vysoké. Pamatujte, že nejlevnější řešení není vždy nejlevnější, pokud do výsledku započítáte případné opravy a komplikace.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou domácích kutilů je snaha ušetřit za pomoc a vynášet skříň ve dvou lidech, i když je viditelně nad jejich síly. To vede nejen k poškození skříně, ale i k úrazům – namožení zad, přiskřípnutí prstů nebo pádu ze schodů. Vždy platí, že raději pozvete o jednoho pomocníka víc, než abyste později řešili opravu nebo návštěvu lékaře. Pokud jde o cenu, ta se odvíjí hlavně od počtu schodů, hmotnosti skříně a nutnosti jejího rozebrání. Čím víc práce si uděláte sami (např. sundáte dvířka), tím nižší bude výsledná částka za odbornou službu.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozebrání korpusu: odstraňte zadní stěnu a spojovací šrouby Když jsou dvířka pryč, obraťte skříň tak, abyste měli přístup k zadní stěně. Ta je často připevněná tenkými hřebíčky nebo sponkami – vypáčte je plochým šroubovákem a stěnu opatrně odstraňte. Tím se korpus uvolní, ale ještě ho nerozebírejte. Nyní hledejte spojovací šrouby, které drží bočnice, horní a spodní desku pohromadě. U rohových skříněk bývají spoje skryté pod plastovými krytkami nebo ve vrtaných otvorech. Pokud narazíte na excentrické spoje, povolte je imbusovým klíčem nebo křížovým šroubovákem podle tvaru hlavy. Nikdy nepoužívejte nadměrnou sílu – pokud spoj nejde povolit, zkontrolujte, zda neobsahuje pojistku proti samovolnému uvolnění.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Než začnete cokoli</span> stěhovat, projděte si trasu a odstraňte všechny překážky: rohožky, květináče, koberce. Ujistěte se, že máte dostatek místa na odpočinek, protože těžký nábytek se nedá jen tak položit uprostřed chodby – zablokujete tím průchod a riskujete pád. Pokud máte možnost, využijte pomoc alespoň tří lidí: jeden řídí pohyb, dva nesou. Tím se výrazně sníží riziko zaseknutí a poškození. A nakonec – nikdy neexperimentujte s nábytkem, který je příliš těžký na to, abyste ho udrželi. Raději si přizvěte profesionály, než abyste riskovali zranění nebo zničení věcí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba: měříte jen šířku, ale zapomínáte na úhlopříčku Většina lidí změří šířku nábytku a šířku dveří a podle toho usoudí, že to projde. Jenže u rozměrných kusů, jako jsou skříně nebo čela postelí, rozhoduje úhlopříčka. Pokud nábytek nemůžete prostrčit rovně, musíte ho naklonit – a tím se jeho efektivní šířka zvětšuje. Vždy proto počítejte s nejdelší úhlopříčkou nábytku (od horního zadního rohu k dolnímu přednímu) a porovnejte ji s výškou a šířkou dveří. Pokud je úhlopříčka větší, nábytek neprojde ani po natočení.<br>
<br>
<br>
<br>
Při stěhování nebo uskladnění komody většina lidí udělá stejnou chybu: nechá šuplíky uvnitř a celý kus jen obalí folií. Výsledek? Vysunuté šuplíky se při manipulaci samovolně otevírají, narážejí do rámů a zanechávají na čelech rýhy. Navíc se celá konstrukce stává nestabilní – těžiště se posouvá a hrozí, že komoda při zvedání praskne v rozích. Přitom stačí dvacet minut práce a riziko poškození klesne na minimum.<br>
<br>
<br>
<br>
Při schodech je klíčové, abyste nábytek nesli ve správném úhlu. Nejlepší je, když jeden člověk jde nahoře a druhý dole, přičemž nábytek držíte vodorovně, ale s mírným sklonem – tím se vyhnete zaseknutí o strop nebo o hrany schodů. Pokud je schodiště úzké, sundejte nejdřív všechny dveře z pantů, a to nejen ty na chodbě, ale i ty na samotném nábytku. U skříní sejměte police a zásuvky – nejen že se tím sníží váha, ale také se zmenší hloubka kusu.<br>
<br>
<br>
<br>
Při rozebírání korpusu postupujte od horní části dolů. U rohových skříní bývá nejnáročnější uvolnit zadní rohový sloupek, který je často spojený s dvěma kolmými stěnami. V takovém případě je vhodné skříň položit na bok, abyste měli lepší přístup k šroubům zespodu. Než oddělíte jednotlivé desky, označte si je lepicí páskou s čísly nebo písmeny – ušetříte si čas při zpětné montáži. Zároveň si šrouby z každého spoje vložte do samostatného sáčku a popište ho, aby bylo jasné, kam patří.
