Začněte pozorováním pohybu. Zdravá ryba plave plynule, má vzpřímenou polohu těla a reaguje na okolí. Pokud se třepotá u hladiny, leží na dně s namáhavým dýcháním, nebo naopak neklidně poskakuje po nádrži, je to důvod k zamyšlení. Častým omylem je přisuzovat takové chování pouze stresu z převozu nebo nového prostředí. Někdy to tak skutečně je, ale pokud potíže trvají déle než dva dny, začněte hledat příčinu.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b6objects_signs003.jpg&dl=1" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Klíčem k úspěchu je správné zasazení a první týdny. Kupte si rostliny v květináčích nebo ve svazcích, důkladně je propláchněte od přepravního gelu a odstraňte poškozené listy. Při sázení do substrátu se vyhněte zahrabání kořenového krčku – stonek, ze kterého vyrůstají listy, musí zůstat nad povrchem. Pokud tak neučiníte, rostlina začne hnít a po pár dnech ji vytáhnete bez kořenů. Mezi jednotlivými rostlinami ponechte mezery alespoň dva centimetry, aby měly prostor k růstu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jakmile zaznamenáte některý z těchto příznaků, nejdřív změřte kvalitu vody. Často je to právě voda, která nemoc spustila. Otestujte obsah amoniaku, dusitanů a dusičnanů. Pokud jsou hodnoty špatné, proveďte částečnou výměnu vody – zhruba čtvrtinu objemu. Rybu, která vykazuje viditelné známky nemoci, je vhodné přemístit do karantény, abyste zabránili nákaze ostatních. Karanténní nádrž nemusí být velká, ale musí mít filtrování a provzdušňování.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Dekorace nemusí být z</span> drahých kamenných obchodů. Při toulkách přírodou můžete nasbírat kořeny, oblázky a písek, ale musíte je důkladně vyvařit a zbavit nečistot. Pozor na vápenité kameny, které zvyšují tvrdost vody – pro většinu tropických ryb nejsou vhodné. Test tvrdosti přitom zvládnete levným testovacím proužkem, který vydrží desítky měření. Kreativní přístup se vyplácí i u pozadí: černá folie z papírnictví nalepená zvenku na zadní sklo vypadá elegantně a stojí zlomek ceny komerčních dekorativních stěn.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častou chybou je nákup ryb hned po založení nádrže. Biologická rovnováha se ustavuje až za tři až šest týdnů, a pokud do ní zpočátku zasáhnete přemnožením živočichů, způsobíte si jen stres, zákal a uhynulé kusy. Místo abyste kupovali přípravky na úpravu vody, počkejte, až se voda sama vyčistí. Většinu problémů s „bílým zákalem" vyřeší obyčejné čekání a výměna třetiny vody každé dva týdny. Ušetříte za chemii, která je často dražší než samotný chov.<br>
<br>
<br>
<br>
Na které změny na těle se zaměřit? Vzhled ryby je druhým důležitým ukazatelem. Prohlédněte si ji zblízka, ideálně při vypnutém osvětlení, abyste ji zbytečně nevyděsili. Zkontrolujte ploutve – měly by být celistvé, bez trhlin a bělavých povlaků. Na těle si všímejte skvrn, vředů, nadmutého břicha nebo naopak propadlého hřbetu. Žábry by měly mít červenou barvu, ne bledou nebo fialovou. Typickou chybou je spoléhat na to, že si ryba „sedne" a sama se uzdraví. Většina nemocí se bez zásahu nevyřeší.<br>
<br>
<br>
<br>
Když ryba začne být nemocná, neřekne vám to přímo. První signály bývají jemné a snadno je přehlédnete. Čím dřív si jich všimnete, tím větší šanci máte rybu zachránit a hlavně ochránit ostatní v akváriu. Nejde o to být paranoidní, ale naučit se vnímat běžné chování a vzhled svých svěřenců.<br>
<br>
<br>
<br>
Nekupujte všechno najednou – rozplánujte si nákup na fáze Největší úspora přichází s trpělivostí. Místo jednorázového nákupu kompletní sestavy si rozdělte nákup do tří fází. V první fázi pořiďte pouze nádrž, osvětlení a topení. Druhá fáze zahrnuje substrát, kořeny, kameny a rostliny. Třetí fáze přidává filtr a techniku, kterou skutečně potřebujete – až když vidíte, kolik nečistot produkují vaše ryby a rostliny. Tento postup vám ukáže, že mnohé „nutné" doplňky lze nahradit levnější variantou nebo vyrobit vlastníma rukama. Například jednoduchý pískový filtr vyrobíte z plastové lahve a vaty, přičemž výkonově obstojí pro malé nádrže.<br>
<br>
<br>
<br>
Zanedbané dno poznáte také podle řas. Pokud se na povrchu substrátu začnou tvořit tmavě zelené nebo hnědé povlaky, které nejdou setřít, je to důsledek nadbytku živin uvolňovaných z rozkládajícího se sedimentu. Stejně tak si všímejte toho, jak rychle se kalí voda po každém čištění skla. Čím více organických látek se v substrátu nachází, tím dříve se voda po zásahu opět zakalí. V pokročilém stadiu začínají odumírat kořínky rostlin – rostlina přestává růst, žloutne a postupně chřadne, i když jsou hodnoty vody v normě.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetí chybou je přemrštěné dávkování tekutých přípravků, které slibují urychlení založení akvária. Mnoho lidí nalije do čerstvě napuštěné nádrže dvě nebo tři dávky bakterií, aby si „pojistili" start. Výsledek je ale opačný: přemnožené bakterie odumřou, protože nemají dostatek organického odpadu, a jejich zbytky vodu zakalí. Dodržujte vždy přesné dávkování podle pokynů výrobce. Většinou stačí jedna dávka na začátku, a to ještě ne celá. Bakterie potřebují čas a stabilní prostředí, ne příval živin.
