Než začnete vybírat motiv, zaměřte se na velikost a tvar místnosti. Velké a výrazné vzory opticky zmenšují prostor, proto se hodí spíše do prostorných obývacích pokojů nebo chodeb. Jemná textura, jako je písek, listí nebo abstraktní přechody, naopak místnost zvětší a dodá jí vzdušnost. Pokud máte stěnu s nábytkem, vyberte motiv, který s ním bude ladit, ne s ním soupeřit. U malých místností se vyhněte tmavým a sytým barvám – rychle unaví a místnost jakoby zmenšují.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední fází jsou dveře, lišty a malby. Do té doby by měly být hotové veškeré mokré procesy, aby se vlhkost nevsákla do nových povrchů. Nejprve namontujte zárubně, pak dveře, a teprve potom malujte stěny a stropy. Použijte kvalitní barvy, které jsou omyvatelné – v paneláku se stěny snadno zašpiní. Na závěr osaďte vypínače, zásuvky a další drobnosti. Tento postup vám ušetří čas i nervy, protože nebudete muset nic předělávat.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr se zaměřte na detaily, které dělají prostor osobním. Zbavte se dekorací, které nemají funkci – prach na policích, suvenýry z dovolené, které vám už nic neříkají. Nechte na poličce tři věci: knihu, kterou čtete, malou rostlinu a svíčku. Rostliny jsou levné, ale oživí vzduch. Vyberte nenáročné druhy, jako je tchýnin jazyk nebo zelenec. Svíčku volte s přírodní vůní (levandule, heřmánek), ne syntetickou, která může dráždit. Tento krok nezanedbávejte – právě tyto prvky dělají z ložnice útočiště, ne jen místo na spaní.<br>
<br>
<br>
<br>
Při výběru materiálů se vyhněte příliš těžkým obkladům na zeď. Panelové domy mají omezenou nosnost stěn, a pokud zvolíte masivní kámen nebo silný keramický obklad, může dojít k přetížení konstrukce. Stejně tak si dejte pozor na velkoformátové dlaždice, které vyžadují speciální lepidla a přesné spárování. Vždy se poraďte s projektantem nebo statikem, pokud si nejste jistí, zda stěna unese váhu obkladu. Důležité je také zvolit správný typ lepidla – pro vlhké prostředí je nutné použít flexibilní lepidlo, které snese drobné pohyby podkladu, ke kterým v panelových domech dochází.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní je také řešení izolace proti vlhkosti. Povrch stěn a podlahy v koupelně je vystaven trvalé zátěži, a proto musí být vodotěsná izolace provedena dokonale. V panelových domech se často setkáte s nerovnými podklady, které je nutné vyrovnat a napenetrovat. Nezapomeňte, že izolace musí být vyvedena alespoň do výšky budoucího obkladu, a to i za vanou nebo sprchovým koutem. Častou chybou je aplikace izolace pouze na zem, zatímco stěny zůstanou bez ochrany, což vede k pozdějšímu vzniku plísní a degradaci konstrukce.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si dejte pozor na osvětlení a na měřítko. Příliš malé obrazy na velké prázdné zdi se ztratí; pokud máte jen malé kousky, seskupte je blíž k sobě, aby působily jako jeden celek. A pokud na stěně plánujete více řad, nerovnejte obrazy do půdorysu podle vnějších hran – raději je vyrovnejte podle středové osy, aby kompozice působila vzdušněji. Jakmile jednou zavěsíte první kousek, zbytek půjde sám.<br>
<br>
<br>
<br>
Než vyrazíte na nákup, zkuste si kompozici naplánovat na zemi. Rozložte si všechny kousky na podlahu před zeď a hrajte si s jejich rozmístěním, dokud vás výsledek neuspokojí. Až budete spokojení, vyfoťte si to mobilem – to vám pomůže udržet představu i při přesunu na stěnu. U starších rámů zkontrolujte zadní stranu: mnohé mají háčky, které nedrží rovně, a proto se obraz po čase nakloní. Připevněte na zadní stranu dva háčky místo jednoho, nebo použijte oboustrannou lepicí pásku určenou přímo pro obrazy.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se rozhodnete, že si byt či dům zrekonstruujete sami a stihnete to jen o víkendech, čeká vás úkol, který bez důkladné přípravy skončí rozpracovaným chaosem. Největší chyba, kterou víkendoví kutilové dělají, je spoléhat na to, že se vše stihne „nějak samo". Rekonstrukce má totiž přísnou logiku: pořadí prací nejde libovolně přehazovat, jinak si pod sebou podřezáváte pomyslnou větev.<br>
<br>
<br>
<br>
Nábytek nechte být, pokud není funkčně rozbitý. Místo nákupu nové postele nebo skříně upravte to, co máte. Vyměňte úchytky u nočních stolků a skříní – to je změna za pár korun, ale vizuálně to posune celý pokoj. Pokud máte starou komodu, natřete ji křídovou barvou bez broušení (jen očistěte). Důležité je nechat barvu zaschnout a případně přetřít voskem. Častá chyba: natřít komodu jen jednou vrstvou, pak jsou vidět fleky. Počítejte s tím, že budete potřebovat dva nátěry.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je lepení na čerstvě vymalovanou stěnu bez dodržení technologické pauzy. Barva musí být zcela suchá a spojená s podkladem, jinak tapeta může stáhnout barvu i se sádrou. Stejně tak se vyvarujte lepení na vlhkých místech, jako jsou koupelny bez odvětrávání – fototapeta není voděodolná a začne se brzy kroutit. Nakonec nezapomeňte na správné ořezání okrajů ostrým nožem a pravítkem, a to ještě před zaschnutím, abyste dosáhli čistých hran.
