Nejčastější chybou bývá nepozornost při řezání u zásuvek a vypínačů. Přesně si vyznačte jejich polohu a ve zpětném rázu tapety vyřízněte otvor o pár milimetrů menší, než je krytka – po nasazení krytky žádná mezera nebude vidět. Také si pohlídejte vzor: pokud máte tapetu se vztahem mezi pásy, musíte ji stříhat s odstupem, který je na obalu. Jinak se vzor nepotká a výsledek bude působit rušivě. Až budete hotovi, projděte stěnu zblízka a pohledem ze strany zkontrolujte, zda se nikde nekrčí švy.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickým začátečnickým krokem je pokládat podložku přes celou místnost a u stěn ji nechat zasahovat až k okrajům. To je chyba – podložka má být ukončená zhruba 5 cm od stěny, aby podlaha měla prostor pro dilataci. Jinak se při změnách teploty podlaha zvedne a vytvoří se vlny. Stejně tak pozor na přesahy – pokud podložku necháte přesahovat přes sebe ve spoji, vznikne tam vyvýšený práh, který je slyšet při každém kroku. Spoje lepte kvalitní lepicí páskou tak, aby byly rovné a nebyly znát pod podlahou.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">U samolepicí fólie je postup</span> jiný: lepí se nasucho, ale musíte ji oddělávat po malých částech. Odlepte asi deset centimetrů podložky, přilepte horní okraj a postupně odkrývejte zbytek, přičemž fólii uhlazujete. Pokud se udělá bublina, nadzvedněte fólii zpět a znovu přitlačte. Po dokončení nechte tapetu alespoň 24 hodin zaschnout, než na ni pověsíte obrazy nebo nábytek. Během zasychání nevytápějte místnost na maximum – prudké proudění tepla může tapetu stáhnout a vytvořit viditelné spoje.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním tipem je pracovat s doplňky, které se snadno mění. Textil – závěsy, koberec, povlečení – a dekorace na zeď jsou levné a vytvoří atmosféru. Místo nástěnných samolepek s princeznami nebo autíčky, které se špatně odstraňují, použijte pruh látky nebo nástěnku, kam dítě může připínat obrázky a plakáty. Tím získáte pokoj, který roste s dítětem, aniž byste museli každé dva roky kupovat nové vybavení. Stačí měnit jen pár prvků a pokoj bude vypadat stále svěže.<br>
<br>
<br>
<br>
Výrazná tapeta dokáže proměnit místnost během jediného odpoledne, ale jen za předpokladu, že ji vyberete a nalepíte správně. Než sáhnete po prvním vzoru, který vás zaujme, zvažte dva základní typy: klasickou roletovou tapetu a samolepicí fólii. Každá má jiné nároky na podklad, jinou životnost a jinou náročnost při pokládce. Klasická role se lepí tapetovou pastou, vyžaduje přesné měření a práci s vodováhou, zatímco fólie se jen odlepí z podložky a přitlačí. Pro velkou plochu je ale fólie nevděčná – snadno se zmačká a bubliny se z ní odstraňují obtížně. Proto si před nákupem rozmyslete, kolik času chcete renovaci věnovat a jakou máte trpělivost s detaily.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním kritériem je materiál. Pěnové podložky z polyethylenu jsou levné a snadno se s nimi pracuje, ale jejich izolační vlastnosti časem klesají – pěna se slehne a přestane tlumit. Pokud chcete podlahu, která bude tichá i za pět let, sáhněte po korkové podložce. Korek má přirozenou pružnost a výborně pohlcuje kročejový hluk, ale vyžaduje dokonale rovný podklad. Při nerovnostech se může korek u lamel přelomit a podlaha začne vrzat. Alternativou je podložka z recyklované pryže – je těžší a stabilnější, ale hůře se řeže a klade. Pro běžný byt je korek nebo kombinovaný materiál s korkem rozumným kompromisem.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://a.rgbimg.com/cache1qSZw5/users/m/mz/mzacha/600/n7EY94E.jpg" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Druhým klíčovým parametrem je tloušťka. Čím silnější podložka, tím lepší pocit z chůze, ale pozor – tloušťka nad 5 mm už může vadit u plovoucích podlah s tenkou HDF deskou. Podlaha se pak příliš prohýbá, spoje se namáhají a po čase se začnou rozjíždět. Optimální je 2 až 3 mm pro laminát a do 5 mm pro vinyl. U vinylu se ale řiďte pokyny výrobce – některé typy vyžadují podložku s parozábranou, jiné bez ní. Pokud položíte vinyl na tlustou pěnu bez parozábrany, může se pod podlahou srážet vlhkost a objeví se plíseň, která je v bytě tichým, ale zdraví škodlivým společníkem.<br>
<br>
<br>
<br>
Tapety s výrazným vzorem nebo sytou barvou dokážou změnit charakter místnosti během jediného dne. Než se ale pustíte do výběru, zamyslete se nad tím, co má stěna v místnosti splňovat. Pokud chcete vytvořit dominantní prvek, sáhněte po vzoru, který ladí s podlahou a doplňky. Jestli je místnost menší, volte tapetu s jemným geometrickým motivem nebo vertikálními pruhy, které prostor opticky zvýší. Naopak do větších místností se hodí velké květinové nebo abstraktní vzory.<br>
<br>
<br>
<br>
První věc, kterou si ujasněte, je, co od podložky očekáváte. Pokud jde o zvukovou pohodu, hledejte materiály s vyšší objemovou hmotností a s deklarovaným útlumem kročejového hluku. Levnější pěnové fólie často slibují mnoho, ale ve skutečnosti se během pár měsíců stlačí a jejich izolační schopnost se výrazně sníží. Naopak kvalitní podložky z korku, konopí nebo speciálních pěn si udržují tloušťku i po letech.
