Staré sklenice od okurek, plechovky od rajčat nebo třeba kartonové krabice od bot – to vše často končí v popelnici, přitom z nich lze během jediného odpoledne vytvořit originální doplňky, které dodají interiéru osobitý ráz. Recyklované dekorace mají navíc jednu velkou výhodu: nikde jinde je nekoupíte, protože každý kus je díky použitému materiálu jedinečný. Než se ale pustíte do práce, mějte na paměti, že ne každý materiál je vhodný pro každý typ dekorace.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete, vypněte jistič příslušného okruhu a ověřte bezkontaktní zkoušečkou, že v kabeláži není napětí. Připravte si potřebný materiál: svorkovnice, kabel o vhodném průřezu (obvykle 1,5 mm²), krabičku pro připojení a samozřejmě senzorové světlo. Pokud je vypínač umístěn tak, že k němu nemáte snadný přístup, budete potřebovat také ochrannou krabici pro vedení kabelu. Důležité je si uvědomit, že senzorové světlo má obvykle tři vodiče: fázi, nulák a ochranný vodič.<br>
<br>
<br>
<br>
Častým problémem je záměna fáze a nuláku při připojování – vždy si označte vodiče před demontáží starého světla. Další chybou je připojení senzoru na výstup vypínače, který je určen pro žárovku, ale bez ohledu na spínání – pak senzor reaguje, ale světlo se nerozsvítí, protože obvod je přerušený vypínačem. Pokud chcete, aby senzor fungoval i při vypnutém vypínači, musíte ho připojit před vypínač na fázi, která je stále pod napětím, a vypínač pak spíná pouze přívod k senzoru.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete shánět první obrazy, zastavte se u podkladu. Nejčastější chybou bývá kombinace všeho, co zrovna najdete: malé rámečky vedle velkých plakátů, různé barvy dřeva a nesourodé pasparty. Výsledek pak působí spíš jako sklad než jako galerie. Základem je jednotící prvek – ať už to bude stejná barva rámů, jednotný styl tisků, nebo opakující se formát. Vyberte si jednu linku, ať už jde o černé rámečky, přírodní dřevo, nebo minimalistické bílé lišty.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud máte málo peněz, ale spoustu zdí, začněte s jednou výraznou stěnou. Vyberte si třeba místo nad pohovkou, komodou nebo v předsíni. Vyhněte se slepému věšení do středu zdi – obraz by měl být v úrovni očí, ideálně s dolní hranou asi deset centimetrů nad nábytkem. Pokud kombinujete více kusů, nechte mezi nimi rozestupy čtyři až šest centimetrů, aby kompozice působila kompaktně. Méně je někdy více: tři větší obrazy udělají větší dojem než deset drobných.<br>
<br>
<br>
<br>
Častým problémem je vyváženost barev a motivů. Nebojte se mixovat černobílé fotografie s barevnými, ale držte se maximálně dvou až tří barevných tónů v rámci celé kompozice. Pokud máte rámečky z druhé ruky a nesedí vám jejich barvy, natřete je jednou vrstvou akrylové barvy – to je nejlevnější způsob, jak sjednotit rozdílné kousky. U starších rámů s odřenými hranami stačí lehké přebroušení a nový nátěr.<br>
<br>
<br>
<br>
Rekonstrukce kuchyně často vypadá jako nekonečný seznam úkolů, kde se mísí kreativní práce s technickými nároky. Než sáhnete po nářadí, udělejte si čestný soupis svých dovedností a času. Některé kroky zvládne i šikovný laik, jiné bez profesionála skončí zbytečnými škodami. Klíčové je oddělit činnosti, které vyžadují jen trpělivost, od těch, kde chyba stojí tisíce.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si rozkreslete půdorys místnosti a určete, kde budou světla, kde vypínače a kde budete mít napájecí bod. Nezapomeňte na to, že každé bodové světlo potřebuje svůj přívodní kabel a že vodiče musí být uloženy v chráničce nebo alespoň v elektroinstalační liště, pokud to vyžaduje charakter stavby. Pro běžné bodovky se používají kabely o průřezu 1,5 mm², ale pokud plánujete větší počet svítidel na jednom okruhu, ověřte si zatížení jističe a případně rozdělte okruhy.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním pravidlem je důkladná příprava. Sklenice a lahve vždy odmastěte v horké vodě se saponátem a nechte je pořádně vyschnout. Pokud na nich zůstanou etikety, namočte je na hodinu do vody s octem – papír pak sleze bez námahy a nezůstanou po něm lepivé stopy. U plechovek zase dejte pozor na ostré hrany, které vznikají při otevírání. Stačí je začistit jemným pilníkem nebo oblepit textilní páskou, která zároveň poslouží jako dekorativní prvek. Typickou chybou bývá použití rezavého nebo poškozeného materiálu, který pak působí neupraveně.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejjednodušší varianta je připojit senzorové světlo na stejný obvod jako stávající vypínač, ale tak, aby vypínač ovládal pouze jednu část. Můžete využít dva vypínače – jeden pro původní svítidlo a druhý pro senzorové. Pokud to stávající kabeláž neumožňuje, využijte takzvaný dvoucestný režim: vypínač přepnete do polohy, kdy je senzor aktivní, nebo ho vypnete. Pro toto zapojení budete potřebovat pětivodičový kabel mezi vypínačem a senzorem, což je někdy komplikované.
