S přibývajícími zkušenostmi jsem začala řešit i otázku prostoru. V malém bytě, kde má každý centimetr cenu zlata, potřebujete nábytek, který umí víc než jen stát. Narazila jsem na model s click-clack mechanism, který se během vteřiny promění v lehátko. Byla to úleva, když jsem zjistila, že jsem ochotná obětovat jeden designový kousek za možnost natáhnout si nohy. Problémem zůstávalo spaní pro hosty. Věděla jsem, že klasická rozkládací pohovka by zabrala příliš místa, ale křeslo s touto funkcí se vešlo do rohu, aniž by rušilo proporce místnosti. Když přijela má sestra s batoletem, stačilo pár pohybů a měla jsem připravené nouzové lůžko. Tyto living room armchairs s integrovaným mechanismem mě přesvědčily, že malý prostor neznamená automaticky nepohod<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Samozřejmě, že design hraje roli, ale barva a materiál musí odrážet realitu. Moje první volba padla na světlé plátno, které po třech měsících vypadalo jako by prošlo bitvou. Skvrny od kávy a otisky prstů byly nepřehlédnutelné. Pak jsem zvolila velvet upholstery v tmavě modrém odstínu. Sametový povrch vypadá luxusně a přitom je překvapivě odolný. Navíc se na něm chlupy od kočky ztrácejí v textuře a vysátí je otázka minut. To je pro mě zásadní, protože moje čtyřnohá společnice považuje křeslo za své královské lehátko. Když se na něj posadí, vypadá jako královna a já mám klid, že neušpiní čalounění. Kombinace tmavého sametu a masivního rámu vytvořila dojem, který ladí s mojí knihovnou i pohov<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Vybírejte ale s rozmyslem. Nemyslete jen na barvu, která ladí s kobercem. Podívejte se na hloubku sedu. Klasické pohovky mají sedák kolem padesáti centimetrů, což je paráda na sezení, ale na spaní byste se v noci budili s pokrčenýma nohama. Hledejte hloubku alespoň šedesát dva centimetry, ideálně sedmdesát. A pak je tu výška od země – pokud chcete pod sedačku snadno zametat, potřebujete alespoň dvanáct centimetrů nožiček. Ale pozor, nízký profil působí luxusněji, takže to je věčný kompromis. Já zvolila kompromis v podobě deseticentimetrových nerezových noh a tmavě modrého sametu. Výsledek? Místnost působí vzdušně, a přitom máte pocit, že jste v malém butikovém hotelu. Přesně tuhle atmosféru jsem chtěla, aby moje glamour interior design vystihovala – neokázalou, ale zřetel<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Pojďme k praktickému střetu snů s realitou: slatted frame neboli laťkový rošt. Mnoho lidí ho považuje za nutné zlo u postelí, ale v kombinaci s pohovkou je to klíčový prvek. Klasický rošt z pružných lamel se přizpůsobí tvaru těla a zároveň větral matraci. U pohovky, která se denně přestavuje na postel, to platí dvojnásob. Spodní část click-clack nebo pull-out mechanismu často trpí na vlhkost a plísně, pokud není odvětrávaná. Laťkový rošt tohle riziko snižuje. Vybírejte takový, kde jsou lamely od sebe vzdálené maximálně 5 centimetrů. Pokud jsou mezery větší, matrace se začne prohýbat a ztrácí svou oporu. A když už jsme u matrací, nezapomeňte na foam mattress s paměťovou pěnou. Ta sice není levná, ale v kombinaci s roštem poskytne tělu podporu, kterou běžná molitanová výplň nikdy ne<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Když jsme zařizovali pokoj pro našeho syna, narazili jsme na zeď. Doslova. Místnost měla necelých dvanáct metrů a my potřebovali vejít psací stůl, skříň, postel pro něj i nouzové spaní pro babičku. První pokus o klasickou sestavu selhal. Postel se skříňkou vypadala roztomile, ale zabrala tolik místa, že by si dítě neškrtlo. Pak mi došlo, že klíč není v tom cpát do pokoje co nejvíc nábytku, ale v chytrém výběru kusů, které pracují za vás. A právě tady začíná skutečné kids room design dobrodružst<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Když jsem pak začala hledat dál, narazila jsem na takzvaný pull-out sofa – tedy sedačku, která se nevysouvá dopředu jako klasická pohovka, ale vytahuje se dopředu a zároveň nahoru. Zní to složitě, ale výsledek je luxusní. Žádné propadání do mezery mezi sedákem a opěradlem. Žádná diagonála, co vás v noci posouvá na zem. Prostě rovná spací plocha o šířce 140 centimetrů, což je víc než manželská postel v mnoha starších panelákových bytech. A protože jsem si dala záležet na potahu z 350 gramového sametu v barvě šampaňského, nikdo z návštěv na první pohled nepoznal, že půlka obýváku se za pár vteřin promění v ložnici. Právě naopak. Každý se ptal, kde jsem ten úžasný kus nábytku sehnala. Moje odpověď zněla jednoduše: je to investice do kl<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Když už mluvíme o spaní pro hosty, zapomeňte na nafukovací matrace, které ve skříni zabírají místo a ráno vás bolí záda. Mnohem lepší je investovat do kvalitního sofa bed s ocelovým rámem a pořádnou pěnovou matrací. Právě složená matrace uvnitř pohovky může mít klidně šestnáct centimetrů výšky a díky lamela podložce se neprolehne. Hledejte sedací soupravu, kde je matrace uložená pod sedákem a vytahuje se směrem dopředu. Tento typ zvaný pull-out sofa dnes dělá většina českých výrobců a za pár tisíc získáte mezipatro, které přes den vypadá jako normální poho
