Když jsem před lety nastěhovala do garsonky o třiceti metrech čtverečních, první noc jsem strávila na matraci položené přímo na zemi. Probudila jsem se s křečí v zádech a ranní rosou na zátylku. Tehdy mi došlo, že bydlení v malém prostoru není jen o tom, nacpat dovnitř postel a stůl. Je to o tom, aby každý centimetr dýchal a sloužil. Apartment interior design začíná u základů, a tím základem není barva stěn, ale otázka, kde budete spát. A kde necháte přes noc návštěvu. Zkuste si představit, že máte na večeři přátele z Brna a oni u vás chtějí zůstat do rána. Bez funkčního nábytku je to uto<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Už jsem zažila situaci, kdy známí koupili luxusní sedačku a pak se divili, že se k ní nedá postavit konferenční stolek bez toho, aby si o něj člověk neotloukl kolena. Tam právě nastupuje kouzlo samostatných křesel. Dáte je k sobě, když sledujete film, nebo je oddělíte na opačné strany místnosti, když máte hosty. A co teprve, když přijede na víkend švagrová s rodinou? Tady přichází ke slovu pohovka, která v křesle vlastně ani není. Mám na mysli model s rozkládacím mechanismem, který má složený 80 cm široký a rozložený vytvoří pohodlné lůžko s foam mattress o tloušťce 14 centimetrů na kvalitním slatted frame. To není žádný provizorní gauč, ale regulérní postel pro dospělého člověka. Navíc takové křeslo zabere méně místa než rozkládací sedačka a nechá vám v pokoji vzduch. Na noc jen odsunete konferák k oknu a ráno dáte vše zp<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední rada se týká mechanismu. Pokud plánujete v křesle i spát, vyhněte se systémům, které vytvářejí pod sedákem prázdný prostor a vy pak ležíte na síti, která se prohýbá. Hledejte click-clack mechanismus, který jedním pohybem sklopí opěrák a zároveň zvedne přední hranu sedáku, takže vznikne rovná plocha. Tento systém je tichý, rychlý a nevyžaduje odklízení polštářů. U nás doma máme dvě taková křesla, a když přijedou rodiče, stačí deset vteřin a je z nich manželská postel. Jen pozor na to, že rozložené křeslo zabírá víc místa do délky, takže před ním musí být aspoň metr volného prostoru. To je jediná věc, kterou je nutné promyslet dopředu, abyste pak ráno nenaráželi nohama do stolu. Jinak je to spolehlivý parťák do každé garso<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Změnili jsme také způsob, jakým nakupujeme. Než koupím nový kus, ptám se: bude mít víc než jednu funkci? Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu používat konferenční stolek jako jídelní stůl a zároveň box na časopisy, vysmála bych se mu. Dneska je to realita. V kuchyni máme jednu skříňku, která se otevře a je z ní psací stůl. V obýváku stojí jedna polička, na které je gramofon, pár knih a miska na klíče. Nic víc. Právě tenhle vzdušný prostor dělá minimalistický interiérový design použitelným pro skutečný život. Není estetický na úkor pohodlí. Je pohodlný, protože je jednoduc<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Narážím na to, že lidé podceňují výběr čalounění. Textilní potah se sice hezky nosí, ale v bytě s dětmi nebo kočkou je to recept na katastrofu. Proto vám doporučím kouknout po modelech s velvet upholstery. Sametové křeslo nepůsobí těžkopádně, naopak dodá místnosti lesk a hloubku. A hlavně se z něj dá setřít skoro všechno – od rozlité kávy po drobky od sušenek. Stačí vlhký hadřík a je hotovo. Pokud přemýšlíte nad tím, že byste do obýváku dali dvě křesla a žádnou sedačku, nebojte se. Zkuste si na ně sednout v prodejně a chvíli v nich posedět. Každé křeslo má jiný sklon opěráku a hloubku sedu. Někdo rád sedí tvrdě a vzpřímeně, jiný se chce zapadnout do polštářů. A tady platí, že living room armchairs byste měli zkoušet stejně pečlivě jako pos<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním krokem bylo zbavit se věcí, které jsme nepoužili rok. Textilie, které jen seděly v krabici, šly do sbírky. Elektronika, která měla cenu jen v our heads, putovala do bazaru. Výsledek? Každé ráno otevřu skříň a vidím jen to, co opravdu nosím. Každý večer uklidím pracovní desku a během minuty je z kanceláře obývák. Když přijde návštěva, neomlouvám se za nepořádek. Není zač. A když někdo zaspí a potřebuje rychle uklidit rozkládací pohovku, mechanismus cvakne a za deset vteřin je sedačka zpátky. To je ta pravá odměna za promyšlený výb<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Co se týče spaní pro hosty, máme ještě jednu vychytávku. Pod postelí s úložným prostorem se vejde tenká skládací matrace na cvičení. Když přijedou dva kamarádi, jeden spí na rozkládací pohovce a druhý na této podložce. Je to hrubší řešení, ale na pár nocí funguje. Důležité je, že všechno uložíme do těch samých šuplíků. Žádné bordel v obýváku. Kdybychom měli pro hosty samostatnou místnost, zabralo by to plochu, kterou denně využíváme na cvičení nebo pracovní stůl. Minimalismus je o tom, že si přiznáte, že hosté jsou výjimka, ne pravidlo. A proto jim nepatří trvalé mí
