Praktické je mít kolem nádrže volný prostor aspoň dvacet centimetrů ze stran a shora. Bez něj neotevřete víko, neprotáhnete hadici při výměně vody a nebudete moct čistit sklo. Zároveň myslete na dosah elektrické zásuvky — kabely od filtru a osvětlení veďte tak, aby nevisely nad vodou a netvořily smyčku, do které stéká kondenzát. Zásuvku umístěte výš než hladinu a použijte proudový chránič.<br>
<br>
<br>
<br>
Jaké dno potřebují rostliny a jaké ry<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na druhy, které okusují ploutve nebo jsou příliš aktivní. Klidné a pomalé ryby v jedné nádrži s rychlými a hladovými často trpí stresem a onemocní. Stejně problematické je spojení ryb vyžadujících chladnější vodu s těmi, které potřebují teplo. Teplotní kompromis bývá pro obě skupiny špatný.<br>
<br>
<br>
<br>
Jaké typy filtrů existují a k čemu se hod<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Chlor a chloraminy poškozují</span> pletiva ještě předtím, než je stihnou rostliny zpracovat. Voda musí být před nalitím upravená přípravkem na vázání chloru, nebo alespoň odstátá v otevřené nádobě. Odstátí však neodstraní chloraminy, proto je bezpečnější varianta s kondicionérem. Pozor také na příliš studenou vodu z hadice po dlouhém stání v potrubí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější příčinou je teplota. Nová voda z kohoutku bývá o několik stupňů studenější než v akváriu, zvlášť v zimě. Rostliny s měkkými listy, jako jsou kryptokoryny nebo echinodory, na to reagují rozpadem starších listů během dvou až tří dnů. Vodu proto nechte odstát v nádobě v místnosti a před nalitím zkontrolujte teploměrem, že se od akvarijní neliší o víc než jeden až dva stupně. Pokud to nejde, nalévejte pomalu a v menším objemu.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyhněte se také úzké chodbě, kudy se neustále chodí. Každý otřes podlahy se přenáší do vody a ryby jsou ve stálém stresu. Dveře, které se prásknou, nebo pračka za zdí udělají víc škody než hlasitá hudba. Pokud nádrž stojí u průchozího místa, dejte pod ni tlumicí podložku a zvažte jiné umístění.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: akvárium patří na stabilní podlahu a na pevný, rovný podstavec, který unese hmotnost vody, písku i skla. Běžná nádrž o objemu kolem sta litrů váží s pískem a výbavou přes sto kilogramů, takže komoda z dřevotřísky to obvykle neunese. Podstavec vyrovnejte do vodováhy. Nerovnost i pár milimetrů znamená napětí ve skle a riziko prasknutí. Nepokládejte nádrž na vyhřívanou podlahu ani na koberec, který pod zátěží sedne.<br>
<br>
<br>
<br>
Přímé slunce, průvan a dveře: tři místa, která dělají problémy Nejčastější chybou je umístit akvárium proti oknu nebo na místo, kam dopadá přímé slunce. Voda se přehřívá, teplota rychle kolísá a světlo živí řasy. Stačí i hodina ostrého odpoledního světla denně a do měsíce máte zelenou stěnu. Stejně problematické je místo u radiátoru, u krbu nebo v průvanu od balkonových dveří. Průvan ochlazuje hladinu a způsobuje výkyvy, které ryby špatně snášejí.<br>
<br>
<br>
<br>
Umístění akvária rozhoduje o tom, jak bude nádrž vypadat, jak snadno se bude udržovat a jestli vydrží. Nejde přitom jen o to, kam se vejde. Špatně zvolené místo způsobuje řasy, kolísání teploty, vlhkost v bytě i problémy se zády při každé výměně vody. Než nádrž naplníte, projděte si místo podle několika konkrétních kritérií.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvlášť opatrně volte místo v panelovém bytě. Těžká nádrž patří ke nosné zdi, ne doprostřed místnosti ani na balkon, kde ji v zimě ohrozí mráz. Vlhkost z otevřené hladiny zvyšuje vlhkost v místnosti; v malém bytě bez větrání se to projeví plísní v rozích. Pokud nádrž nemá kryt, větrejte krátce a intenzivně, ne dlouho a slabě. A na závěr: nádrž neinstalujte na místo, kde ji budete muset za rok stěhovat. Každé přesuny znamenají vypuštění, odchyt ryb a restart biologické rovnováhy, který se táhne týdny.<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">
