Začněte tím, že rostliny prohlédnete a roztřídíte. Druhy, které potřebují chlad a klid (například citrusy, olivovník, některé fuchsie nebo pelargonie), dejte stranou od těch, které chtějí běžnou pokojovou teplotu. Zjistěte si u každé rostliny, jakou teplotu přes zimu snese, a podle toho hledejte místo. Světlo je druhé kritérium: i v zimě potřebuje většina rostlin co nejvíce denního světla, takže parapet na jižní straně je lepší než tmavý kout.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: přesazování do obrovského květináče (kořeny v mokré půdě hnijí), hnojení v zimě, kdy rostliny odpočívají, a umístění těsně nad radiátor. Když listy žloutnou zdola, obvykle jde o přemokření; když se kroutí a schnou na okrajích, spíš o suchý vzduch nebo nedostatek vody. Rostlinu kupuj postupně a každou novou karanténuj dva týdny stranou, aby se případní škůdci nerozšířili na ostatní.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy má zimní hnojení smysl a jak ho prové<br>
<br>
<br>
<br>
Hnojit v zimě má smysl jen u rostlin, které aktivně rostou nebo nasazují poupata. Univerzální hnojivo s vysokým obsahem dusíku je v tomto období nevhodné – podporuje tvorbu listů na úkor květů. Místo toho zvolte hnojivo s vyšším podílem fosforu a draslíku, které podporuje kvetení. Aplikujte ho v poloviční koncentraci oproti letnímu období a maximálně jednou za tři až čtyři týdny. Pokud rostlina neroste, hnojení vynechejte úplně. Nadbytek živin se projeví spálenými kořeny nebo bílým povlakem na substrátu.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním pravidlem je testovat vlhkost prstem, ne okem. Povrch může vypadat suchý, zatímco uvnitř je stále mokro. Zapíchněte prst do hloubky dvou až tří centimetrů; pokud je substrát na dotek chladný a lepkavý, se zálivkou počkejte. Pokud se rozpadá a je prašný, je čas zalít. Tento jednoduchý návyk zabrání většině problémů, které lidé připisují špatnému substrátu, a zároveň pomůže odhalit, zda směs skutečně odpovídá nárokům konkrétní rostliny.<br>
<br>
<br>
<br>
Zamiokulkas snese suchý vzduch i delší sucho. Zalévej, až když je substrát úplně proschlý, a nikdy nenechávej vodu v podmisce. Sansevieřa potřebuje hodně světla, ale zvládne i stín a týdny bez vody. Vadí jí hlavně přemokření. Epipremnum (scindapsus) roste rychle, snese rozptýlené světlo a při opomenutí jen povadne; po zálivce se vzpamatuje. Fíkus elastica chce stálé místo — každé přemisťování ho stresuje a shazuje listy.<br>
<br>
<br>
<br>
První pravidlo platí pro všechny: květináč musí mít odtokový otvor a přebytečná voda z podmisky se vylévá. Rostlina stojící ve vodě uhnívá od kořenů, i když listy ještě vypadají zdravě. Druhé pravidlo: zalévej méně, ale důkladně. Než vezmeš konvu, zkus prstem půdu dva centimetry pod povrchem. Pokud je vlhká, počkej. Většina začátečníků zalévá příliš často, ne příliš málo.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je hnojení podle kalendáře místo podle stavu rostliny. Další častou chybou je hnojení těsně po přesazení nebo po nákupu – čerstvý substrát bývá předhnojený a další dávka živin už jen škodí. Pozor také na rostliny umístěné blízko radiátoru: teplý a suchý vzduch zrychluje odpar vody, ale nezvyšuje množství světla, takže rostlina sice spotřebovává vodu, ale živiny nevyužije. Hnojte ráno, aby rostlina měla přes den čas roztok zpracovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Začátečník obvykle nezabije rostlinu nedostatkem péče, ale péčí nadbytečnou. Zalévání „pro jistotu" každý den, přesazování hned po nákupu a hnojení bez míry udělají víc škody než zapomenutá konva. Následující druhy jsou známé tím, že snesou pár chyb. Neznamená to, že přežijí všechno, ale odpustí víc než jiné.<br>
<br>
<br>
<br>
Chlorofytum je nenáročný, ale pozor: přemokřený substrát ho spolehlivě zničí. Pothos je vděčný i v horším světle, ovšem ve tmě ztrácí kresbu. Haworthie a aloe patří na slunné okno a zalévají se zřídka, v zimě minimálně. Aspidistra přežije i tmavší kout. Tradeskancie odpustí sucho i přehnanou zálivku, jen potřebuje občas zkrátit. Spathiphyllum dá jasně najevo žízeň svěšenými listy — to je výhoda, ne problém.