Postup výměny, který kořeny nezničí Rostlinu zalijte den předem, aby šla snadněji vyjmout. Květináč obraťte dnem vzhůru, přidržte hrudu dlaní a poklepejte po obvodu. Nikdy netahejte za stonek, snadno se odlomí. Uvolněnou hrudu opatrně proberte prsty a odstraňte starou zeminu zhruba z jedné třetiny objemu, hlavně z okolí kořenového krčku. Shnilé nebo černé kořeny odstřihněte čistými nůžkami, zdravé nechte.<br>
<br>
<br>
<br>
Šesté pravidlo: sledujte rostlinu, ne kalendář. Přehnojená rostlina má zaschlé špičky listů, bílý povlak na substrátu nebo na okraji květináče, případně zpomaluje růst a shazuje poupata. Nedostatek se projeví blednutím starších listů a slabým přírůstkem. Oba stavy vypadají podobně, proto před další dávkou zkontrolujte povrch substrátu a kořeny. Sedmým pravidlem je přizpůsobit dávku druhu — kaktusy a sukulenty potřebují zlomek toho co fíkovník nebo kapradina.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: přesazení do příliš velkého květináče, kde zůstává mokrá zemina a kořeny hnijí; zasypání krčku, které vede k uhnívání stonku; a hnojení hned po přesazení, kdy jsou kořeny poraněné a spálí je to. První dva až tři týdny nechte rostlinu v mírném stínu a bez hnojiva. Přesazujte nejlépe na jaře, kdy rostlina obnovuje růst a snáší zásah nejlépe.<br>
<br>
<br>
<br>
Divoká monstera šplhá po kmenech, a proto musí mít oporu. Bez ní roste do strany a listy se zmenšují. Zasuň do květináče dřevěnou tyč nebo molitanový sloupek a stonky k němu přivaž měkkým provázkem volně, ne za řapíky. Vzdušné kořeny nech volně viset nebo je veď k opoře, neodřezávej je. Pomáhají rostlině přijímat vlhkost a živiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby vznikají z dobré snahy. První je umístění pokojovky nad topení kvůli světlu z okna – rostlina dostane teplo, ale suchý vzduch jí spálí okraje listů. Druhá je větrání v zimě s otevřeným oknem přímo na rostliny; i krátký průvan pod 10 °C může poškodit citlivé druhy. Třetí je zalévání studenou vodou v chladné místnosti – kořeny přestanou přijímat vodu a substrát zůstane mokrý příliš dlouho. Vodu nechte před zalitím ohřát na pokojovou teplotu<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Nejčastější chyby:</span> přesazování do obrovského květináče (kořeny v mokré půdě hnijí), hnojení v zimě, kdy rostliny odpočívají, a umístění těsně nad radiátor. Když listy žloutnou zdola, obvykle jde o přemokření; když se kroutí a schnou na okrajích, spíš o suchý vzduch nebo nedostatek vody. Rostlinu kupuj postupně a každou novou karanténuj dva týdny stranou, aby se případní škůdci nerozšířili na ostatní.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív rozlište spálení od jiných problémů. Popálené listy mají skvrny rovnoměrně rozložené na místech, kam dopadalo přímé světlo, nejčastěji na horní straně a na okrajích. Půda přitom bývá vlhká, protože rostlina byla přesazená nebo vydatně zalitá. Pokud jsou listy měkké a průsvitné už od stonku, jde spíš o přelití nebo hnilobu kořenů. Spálení poznáte podle toho, že suché skvrny drží tvar a nešíří se dál po zaschnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Chlorofytum je nenáročný,</span> ale pozor: přemokřený substrát ho spolehlivě zničí. Pothos je vděčný i v horším světle, ovšem ve tmě ztrácí kresbu. Haworthie a aloe patří na slunné okno a zalévají se zřídka, v zimě minimálně. Aspidistra přežije i tmavší kout. Tradeskancie odpustí sucho i přehnanou zálivku, jen potřebuje občas zkrátit. Spathiphyllum dá jasně najevo žízeň svěšenými listy — to je výhoda, ne problém.<br>
<br>
<br>
<br>
První pravidlo platí pro všechny: květináč musí mít odtokový otvor a přebytečná voda z podmisky se vylévá. Rostlina stojící ve vodě uhnívá od kořenů, i když listy ještě vypadají zdravě. Druhé pravidlo: zalévej méně, ale důkladně. Než vezmeš konvu, zkus prstem půdu dva centimetry pod povrchem. Pokud je vlhká, počkej. Většina začátečníků zalévá příliš často, ne příliš málo.<br>
<br>
<br>
<br>
Začátečník obvykle nezabije rostlinu nedostatkem péče, ale péčí nadbytečnou. Zalévání „pro jistotu" každý den, přesazování hned po nákupu a hnojení bez míry udělají víc škody než zapomenutá konva. Následující druhy jsou známé tím, že snesou pár chyb. Neznamená to, že přežijí všechno, ale odpustí víc než jiné.<br>
<br>
<br>
<br>
Zamiokulkas snese suchý vzduch i delší sucho. Zalévej, až když je substrát úplně proschlý, a nikdy nenechávej vodu v podmisce. Sansevieřa potřebuje hodně světla, ale zvládne i stín a týdny bez vody. Vadí jí hlavně přemokření. Epipremnum (scindapsus) roste rychle, snese rozptýlené světlo a při opomenutí jen povadne; po zálivce se vzpamatuje. Fíkus elastica chce stálé místo — každé přemisťování ho stresuje a shazuje listy.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým vodítkem je povrch a spodní otvor. Bílý povlak, zelený nálet nebo zatuchlý zápach po kyselosti ukazují na přemnožené řasy a plísně. Pokud z drenážního otvoru vyčuhují kořeny, rostlina už dávno květináč přerostla. Třetím signálem je zpomalený růst: nové listy jsou menší, bledší a starší žloutnou, i když světlo i zálivka odpovídají nárokům druhu.
