Typické chyby vznikají z dobré snahy. První je umístění pokojovky nad topení kvůli světlu z okna – rostlina dostane teplo, ale suchý vzduch jí spálí okraje listů. Druhá je větrání v zimě s otevřeným oknem přímo na rostliny; i krátký průvan pod 10 °C může poškodit citlivé druhy. Třetí je zalévání studenou vodou v chladné místnosti – kořeny přestanou přijímat vodu a substrát zůstane mokrý příliš dlouho. Vodu nechte před zalitím ohřát na pokojovou teplotu<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Začněte tím, že si rostlinu prohlédnete proti světlu. Na rubu listů a v paždí listů se drží prach nejvíc a zároveň tam bývají skrytí škůdci. Odstraňte nejprve suchý prach jemným štětcem nebo měkkou tkaninou, ideálně směrem od řapíku ke špičce. Tím zabráníte rozmazání prachu do mokré šmouhy, která se pak špatně dočisťuje a může ucpat průduchy ještě víc.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy má zimní hnojení smysl a jak ho prové<br>
<br>
<br>
<br>
Hniloba kořenů se na první pohled plete s nedostatkem vody nebo s přeschnutím. Rozdíl je ale zásadní: uhnilý kořen je měkký, tmavý a zapáchá, kdežto kořen poškozený suchem je suchý a křehký. Při přesazování proto nejdřív kořeny prohmatejte a přivoňte k nim. Pokud se rozpadají v prstech a substrát páchne po hnilobě, rostlina bojuje s přemokřením, ne se suchem. Prvním krokem záchrany je rostlinu vyjmout z květináče a zbavit ji veškeré zeminy, jinak se problém vrátí.<br>
<br>
<br>
<br>
Kořeny důkladně propláchněte vlažnou vodou, aby byly vidět. Potom vezměte ostré nůžky nebo nůž, dezinfikujte je lihem a odstraňujte všechno, co je měkké, černé nebo zapáchá. Stříhejte do zdravého pletiva, dokud řez není světlý a pevný. Měkké části nekompostujte, ale vyhoďte do směsného odpadu. Po každém řezu nástroj znovu otřete lihem, abyste nemoc nepřenášeli z jednoho kořene na druhý.<br>
<br>
<br>
<br>
Průběh sledujte dva až tři týdny. Nové bílé kořeny nebo svěží přírůstky znamenají, že se rostlina chytila. Pokud se objeví plíseň na povrchu substrátu, jde většinou o nedostatek vzduchu, ne o samotnou hnilobu — pomůže prokypření a omezení zálivky. Když se ale stonek u báze začne měnit na tmavý a měkký, záchrana už nemá smysl a rostlinu je lepší vyhodit, aby se infekce nepřenesla na ostatní. Prevence je pak jednoduchá: zalévejte méně často, ale vydatně, a mezi zálivkami nechte substrát proschnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení, substrát a květináč rozhodují o dalším průběhu Ořezané kořeny nechte na vzduchu při pokojové teplotě zaschnout několik hodin, u silnějších rostlin klidně do druhého dne. Rána se tak zatáhne a snižuje se riziko, že se hniloba vrátí. Mezitím připravte nový květináč s dostatkem odtokových otvorů a vzdušný substrát — směs rašeliny, perlitu a hrubého písku funguje spolehlivě. Starý květináč důkladně vymyjte a vydezinfikujte, nebo ho rovnou vyřaďte. Rostlinu sázejte tak, aby kořenový krček zůstal nad úrovní substrátu, ne pod ním.<br>
<br>
<br>
<br>
Po přesazení nezalévejte naplno. První dny nechte substrát jen mírně vlhký a rostlinu umístěte do stínu, bez přímého slunce. Zalévejte až ve chvíli, kdy je vrchní vrstva substrátu suchá na dotek. Typická chyba je zalít rostlinu „na jistotu", protože vypadá zvadle — jenže zvadlé listy po přesazení neznamenají žízeň, ale šok. Další častou chybou je ponechat rostlinu v původní nádobě s vodou na dně nebo v obalu bez děr, kde se voda drží a hniloba se vrací během několika dní.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Většina pokojovek neumírá</span> na nedostatek světla, ale na těžký, přemokřený a udusaný substrát. Když kořeny nemají vzduch, začnou uhnívat a listy žloutnou, i když zaléváte střídmě. Hotový substrát ze supermarketu často obsahuje hodně rašeliny, která drží vodu jako houba a po pár měsících se slehne. Smíchat si vlastní směs z běžně dostupných surovin není věda. Potřebujete tři až čtyři složky a hlavně vědět, proč je tam dáváte.<br>
<br>
<br>
<br>
Padlí je houbové onemocnění, které se na pokojových rostlinách projeví jako jemný bílý až šedavý moučný povlak. Nejčastěji se objevuje na spodní i horní straně listů, na stoncích a někdy i na poupatech. Zpočátku vypadá jako poprašek mouky nebo pudru, později listy žloutnou, kroutí se a opadávají. Typickým signálem je, že povlak lze zprvu setřít prstem, ale pod ním už bývá napadená tkáň. Na rozdíl od vodního kamene nebo prachu se padlí šíří nerovnoměrně a rychle přibývá.<br>
<br>
<br>
<br>
Poměr složek rozhoduje víc než značka surovin Pro většinu běžných pokojovek se držte poměru zhruba tři díly pěstebního substrátu, jeden díl perlitu a jeden díl kůry. Pro sukulenty a kaktusy uberte substrát a přidejte hrubý písek nebo drobný štěrk — klidně polovina směsi má být minerální drenáž. Pro rostliny, které potřebují stále vlhko, naopak podíl kůry snižte a přidejte trochu rašeliníku. Vždy míchejte nasucho v kbelíku, dokud směs není stejnoměrná. Když hrudky kůry zůstanou na dně, kořeny narazí na suché kapsy a rostlina bude nerovnoměrně přijímat vodu.
