Prvních sedm až deset dnů nechte oddělené rostliny v rozptýleném světle bez přímého slunce a zalévejte střídmě. Substrát udržujte vlhký, ne mokrý. Hnojení vynechejte alespoň čtyři týdny, dokud se neobjeví nový přírůstek. Pokud listy po několika dnech vadnou, přikryjte rostlinu průhledným sáčkem na pár dní, ale denně větrejte, aby se neobjevila plíseň. Úspěch poznáte podle nového listu — od té chvíle můžete přejít na běžnou péči, kterou jste měli u mateřské rostliny.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Velikost květináče se často řeší až ve chvíli, kdy rostlina začne strádat. Řada pěstitelů udělá stejnou chybu: koupí o dvě až tři čísla větší nádobu s myšlenkou, že rostlina bude mít „prostor". Kořeny ale neumějí využít neomezený objem substrátu. Ve velkém květináči zůstává většina zeminy trvale vlhká, protože ji kořeny nestačí prostorově prostoupit a voda se z ní odpařuje jen z povrchu. Výsledkem je dusivé prostředí bez vzduchu, ve kterém snadno vzniká hniloba.<br>
<br>
<br>
<br>
Základ je společný pro všechny: květináč s odtokovým otvorem, substrát, který v hloubce neplesniví, a zalévání podle stavu půdy, ne podle kalendáře. Před každou zálivkou strčte prst dva centimetry do země. Když je tam vlhko, počkejte. Většina začátečníků zalévá příliš často a málo vydatně; lepší je méně častá, ale důkladná zálivka, po níž přebytek z misky vylijete.<br>
<br>
<br>
<br>
Dbejte také na překážky, které světlo pohlcují. Závěsy, žaluzie, markýzy, ale i samotná síťka na okně ubírají podstatnou část světla. Špinavá okna snižují intenzitu světla i o desítky procent. Rostlina postavená metr od okna dostane výrazně méně světla než ta přímo na parapetu, i když se to na první pohled nezdá. Pokud potřebujete rostlinu posunout hlouběji do místnosti, počítejte s tím, že každý metr navíc znamená výrazný pokles.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Čtvrté pravidlo vychází z</span> typu kořenového systému. Rostliny s hlubokými kořeny, například některé palmy nebo fíkusy, potřebují spíš vyšší nádobu. Druhy s plošnými kořeny, jako jsou sukulenty nebo mnohé trvalky, ocení širší a nižší květináč. Páté pravidlo: materiál ovlivňuje vlhkost. Hliněný květináč propouští vlhkost stěnami a substrát v něm rychleji prosychá, plastový ji drží déle. Stejná velikost tak může znamenat úplně jiný režim zálivky.<br>
<br>
<br>
<br>
Zálivka a substrát rozhodují víc než hnoji<br>
<br>
<br>
<br>
Se zálivkou je to obráceně, než většina lidí čeká.Časté malé dávky vody udržují jen horní vrstvu zeminy mokrou, zatímco spodní část kořenů zůstává suchá. Zalévejte méně často, ale důkladně, dokud voda neproteče dnem. Přebytek z misky po dvaceti minutách vylijte. Mezi dvěma zálivkami nechte substrát na povrchu oschnout. V zimě, kdy rostlina odpočívá, zálivku výrazně omezte a přestante hnojit úplně.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním pravidlem je poměr, ne absolutní rozměr. Při přesazování volte nádobu jen o dva až čtyři centimetry větší v průměru, než byla ta předchozí. Menší skok znamená, že kořeny nový substrát rychle prorostou a vlhkost se bude spotřebovávat rovnoměrně. Pokud rostlina rostla v květináči o průměru patnáct centimetrů, dvanáctilitrová nádoba není pomoc, ale past.<br>
<br>
<br>
<br>
Slabé světlo se během dne neprojeví okamžitě. Rostlina reaguje postupně a většina signálů se objeví až po několika dnech či týdnech. Prvním vodítkem je směr růstu: nové výhony se vytahují do délky, internodia (vzdálenosti mezi listy) se prodlužují a stonek zůstává tenký. Listy jsou menší, bledší a nové listy mají menší plochu než ty starší. Pokud se tyto znaky objevují i v době, kdy je venku jasno, je pravděpodobné, že se k rostlině dostane málo světla.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezi typické chyby patří přesazování do velké nádoby bez kontroly kořenů, zalévání podle kalendáře místo podle hmotnosti květináče a zapomenutá miska s vodou. Po přesazení rostlinu nezalévejte vydatně několik dní, ale sledujte, jak substrát vysychá. Pokud po týdnu zůstává pod povrchem mokrý, je nádoba pravděpodobně příliš velká a je lepší rostlinu vrátit do menší. Květináč má být nástroj, který drží vlhkost v rovnováze, ne zásobník, ze kterého rostlina nedokáže vodu odebrat.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejjednodušší měření je orientační a zvládne ho každý. Postavte rostlinu na místo, kde ji chcete mít, a během jasného poledne položte na zem nebo na parapet list bílého papíru. Rukou přejíždějte nad papírem a sledujte, jak ostrý stín vytváříte. Ostrý, tmavý stín znamená přímé světlo. Rozmazaný, světle šedý stín bez výrazných okrajů znamená, že je světlo rozptýlené a slabé. Pokud stín téměř nevzniká, je na místě příliš málo světla i pro nenáročné rostliny.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na typické omyly. Zalévání nestačí nahradit nedostatek světla – rostlina v tmavém koutě spotřebuje méně vody a přemokření jí uškodí víc než samotný stín. Další chybou je přihnojování: hnojivo nezvýší schopnost fotosyntézy, pokud chybí světlo. Nepomůže ani časté otáčení rostliny, které sice zajistí rovnoměrný růst, ale světlo nenahradí. Pokud se slabé světlo potvrdí, přesuňte rostlinu blíž k oknu, odstraňte závěsy nebo použijte doplňkové osvětlení vhodné pro rostliny a svěřte se raději méně náročným druhům.
