Certifikát od nezávislé laboratoře je nutnost, ne výhoda. Zpráva by měla obsahovat všechna čtyři kritéria a měření, ne jen stručné označení. Porovnávejte certifikát s tím, co vidíte na vlastní oči – pokud se popis rozchází s dojmem, důvěřujte očím a ptejte se. Další častá chyba je ignorovat fluorescenci: silná fluorescence může u některých kamenů způsobit mléčný nádech, u jiných je neškodná, ale vždy je lepší ji znát předem.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://live.staticflickr.com/7408/11695739855_ddcae94605.jpg" alt="Rekonstrukce bytu 018" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Nakonec větrejte. Žádná soda ani ocet nenahradí otevřené okno na pár minut po vaření. Pachy z vaření se usazují na textiliích, záclonách a závěsech, takže jednou za čas je propláchněte nebo vyvětrejte venku. Ocet do vody na praní přidejte jen malé množství, jinak může poškodit vlákna. Když zápach přetrvává i po vyčištění odpadu a digestoře, hledejte zdroj jinde – často je to sifon, těsnění u dřezu nebo zapomenutý zbytek potravin.<br>
<br>
<br>
<br>
Měkká hrana není totéž co bezpečná hra<br>
<br>
<br>
<br>
Digestoř řešte filtrem. Kovový filtr namočte na půl hodiny do horké vody s hrnkem octa a dvěma lžícemi sody, potom opláchněte a osušte. Uhlíkový filtr se nečistí, ten se mění. Samotné tělo digestoře otřete hadříkem navlhčeným v octovém roztoku v poměru jedna ku jedné s vodou. Častá chyba je nechat filtr mokrý – vlhkost v digestoři páchne a podporuje plísně.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se ptát u barvy, čistoty a výbrusu U barvy je potřeba posuzovat kámen v neutrálním světle a proti bílému pozadí. Barevný nádech, který na fotce nebo v prodejně pod teplým světlem zmizí, se může v denním světle projevit. U bílého zlata a platiny bývá rozdíl viditelnější než u žlutého zlata, kde teplý odstín kovu část nádechu potlačí. Čistota se hodnotí pod lupou a důležité je, kde se vady nacházejí – drobné vady při okraji bývají méně patrné než stejně velká vada přímo pod tabulkou.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplá barva a nízký jas rozhodují víc než počet di<br>
<br>
<br>
<br>
Výbrus je parametr, který ovlivňuje, jak kámen svítí, a přitom se u něj nejčastěji šetří. Příliš mělký nebo naopak hluboký výbrus propouští světlo spodem a kámen působí mdlý, i když má dobré ostatní parametry. Při prohlídce je vhodné otáčet kámen proti světlu a sledovat, zda se odráží rovnoměrně a neprosvítá skrz. Pokud prodejce neumí doložit parametry výbrusu, je to signál k opatrnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr diamantu k zásnubnímu prstenu stojí na dvou rovinách: na objektivních parametrech kamene a na tom, jak bude vypadat v konkrétním zasazení. Nejprve je užitečné vědět, že cena diamantu není dána jen karátovou hmotností. Dva kameny stejné velikosti mohou mít velmi odlišnou kvalitu a v hotovém prstenu budou vypadat úplně jinak. Rozhoduje kombinace čtyř základních kritérií – hmotnost, barva, čistota a výbrus – a teprve jejich vyvážení dává smysl.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec je potřeba kámen vidět v samotném zasazení. Obruba chrání hrany, ale také mění, kolik světla se ke kameni dostane. Zeptejte se, zda je možné kámen osadit a teprve potom posoudit celek, a ověřte si podmínky výměny a vrácení. Prsten se nosí každý den, takže je rozumné zkontrolovat i pevnost uchycení a to, zda kámen nijak nepřesahuje hranu obruby, kde by se mohl snadno zachytit o oděv.<br>
<br>
<br>
<br>
Karátová hmotnost se týká hmotnosti, ne průměru kamene. Vyšší karát automaticky neznamená, že kámen bude působit větší nebo zajímavější. U prstenů s nižším profilem a užším páskem často stačí menší kámen, který díky dobrému výbrusu odráží více světla a na prstě se jeví živěji. První typická chyba je kupovat kámen podle čísla karátů bez ohledu na to, jak bude vypadat v obrubě.<br>
<br>
<br>
<br>
Počet a šířka lamel určují, jak rovnoměrně se váha rozloží. Více užších lamel znamená jemnější podepření a menší tlakové špičky. Rozpětí mezi nosníky by nemělo být příliš velké – čím delší je nepodepřený úsek lamely, tím víc se prohýbá. U latexových a pěnových matrací potřebujete rošt spíš pevnější a rovnoměrný, u pružinových matrací naopak pružnější podklad, který nechá pružiny pracovat. Paměťová pěna sedí na pevném roštu s dostatkem lamel; na řídkém roštu se do ní otisknou mezery a spáč to cítí.
