Ne vždy je možné postel přemístit. Pak je nutné pracovat s tím, co je k dispozici. Prvním krokem je oddělit hlavu postele od okenní desky alespoň nízkým čelem nebo polštářem, který vytvoří vzduchovou bariéru. Druhým krokem je vrstvení textilu: těžší závěs přes den, lehká roleta na noc. Třetím je pravidelná kontrola těsnění oken – netěsnící okno je zdrojem průvanu i hluku a výměna těsnění je levnější než nová postel. Pomůže i orientace postele tak, aby na vás ráno nesvítilo přímo slunce; pokud to nejde, použijte budík bez displeje a nechte se probouzet přirozeně, ale ne světlem z ulice.<br>
<br>
<br>
<br>
Dbejte na to, aby lože mělo pevnou oporu i ve středu. U rozkládacích systémů se často podceňuje středová noha nebo příčka. Bez ní se postel po pár měsících prohne a skřípe. Stejně tak kontrolujte, zda se dají potahy sundat a vyprat. Hosté ocení čisté ložní prádlo, ale vy oceníte, když ho zvládnete vyměnit za pět minut.<br>
<br>
<br>
<br>
Bolesti zad po ránu často nevznikají v páteři, ale v tom, na čem spíte. Matrace, která byla pohodlná v obchodě při pětiminutovém ležení, může po osmi hodinách spánku dělat pravý opak. Nejde přitom o to najít „nejlepší" matraci na trhu, ale takovou, která udrží páteř v přirozené linii, ať spíte na boku, nebo na zádech.<br>
<br>
<br>
<br>
Ideální je police ve výšce očí až pasu. Tam povlečení vidíte, dosáhnete na něj bez předklonu a nestrkáte ho do míst, kde ho přehlédnete. Horní police nad hlavou je lákavá, ale špatně se z ní něco vytahuje a snadno se při tom shodí jiná sada. Spodní police u podlahy zase znamená prach a vlhkost. Pokud máte jen jednu hlubokou polici, rozdělte ji svislými přepážkami nebo stočenými ruličkami ručníků, které fungují jako levná zarážka. Povlečení pak stojí vzpřímeně a neklouže dozadu.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: rozkládací taburet není univerzální řešení. Je to kompromis mezi úložným prostorem a sezením. Pokud potřebujete hlavně místo na sezení, sáhněte po pevné stoličce. Pokud potřebujete hlavně úložiště, pořiďte bednu s víkem. Rozkládací taburet dává smysl jen tam, kde skutečně využijete obě funkce a máte na ně prostor i v rozloženém stavu.<br>
<br>
<br>
<br>
Během převozu se vyhněte přímému kontaktu se špinavou podlahou nebo mokrou trávou. Obal, který matraci chrání, sundejte až doma. Pokud se matrace zašpinila, očistěte skvrnu hadříkem a jemným mýdlem, ne silným čisticím prostředkem. Vlhký povrch pak nechte uschnout při pokojové teplotě. Fén ani topení nepoužívejte, mohly by poškodit pěnu i lepidla.<br>
<br>
<br>
<br>
Větrání je potřeba i později. Matrace patří do místnosti, kde se pravidelně větrá, ne do vlhké komory. Jednou za měsíc ji proto na pár hodin postavte na hranu a nechte prodychnout. Pokud ji necháváte přes den na posteli, alespoň ji odhrňte a sundejte kryt. Vlhko je největší nepřítel výplně i potahu. Když se v místnosti sráží voda na oknech, matrace bude vlhnout také.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Po převozu zkontrolujte potah</span> a švy. Natržený potah se dá opravit, ale prasklou pěnu už ne. Když se matrace po 48 hodinách stále nevrací do roviny, může jít o trvalé poškození. V takovém případě ji reklamujte hned, ne po měsíci. Dobře převezená matrace vydrží roky, špatně složená se může zničit během jedné cesty.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Při přenášení po schodech</span> držte matraci svisle ať už na krátké, nebo dlouhé hraně. Dva lidé by měli stát proti sobě a držet ji za protilehlé strany, ne za rohy. Jeden člověk ji zbytečně ohne a může ji protrhnout. U těžkých matrací je lepší použít popruhy a přenášet ji po dvou, ne táhnout po zemi. Pokud se matrace musí vejít do auta, podložte ji dekou a zajistěte, aby se neposunula. Volně ložená matrace v kufru je nebezpečná při brzdění.<br>
<br>
<br>
<br>
Při vlastní výrobě je nejdůležitější tloušťka materiálu. Na sedák i na bočnice použijte desku alespoň osmnáct milimetrů, jinak se do ní kloub neudrží a časem se vytrhne. Kloub umístěte co nejblíž okraji, ale ne na samý kraj, jinak při rozkládání praskne. Vyhněte se levným kovovým pantům bez jištění proti rozevření. Taburet, který se samovolně složí, když na něj sednete, je nebezpečnější než žádný.<br>
<br>
<br>
<br>
Převoz matrace není jen otázka síly. Rozhoduje délka trasy, typ matrace a to, zda ji veze auto, nebo ji někdo nese ručně. Nejčastější chyba je začít matraci ohýbat hned u dveří. Paměťová pěna i latex se po dlouhém ohnutí vracejí pomalu a mohou zůstat zdeformované. Před cestou si proto změřte průchod dveřmi, výšku výtahu a šířku zavazadlového prostoru. Pokud se matrace vejde jen o pár centimetrů, raději ji nechte v ochranném obalu a veďte ji naplocho, ne přeloženou napůl.<br>
<br>
<br>
<br>
Co udělat hned po doručení Po přinesení matraci položte na suché, dobře větrané místo a nechte ji v klidu. Trvá obvykle několik hodin, než se vrátí do původního tvaru. U pěnových matrací se doporučuje 24 hodin, u pružinových stačí kratší doba. Během této doby ji nezatěžujte a neoblékejte. Pokud byla matrace srolovaná delší dobu, může mít na povrchu drobné prohlubně. Ty zmizí, když ji necháte volně ležet. Nikdy ji nestavějte na bok ani na hranu, mohla by se trvale zdeformovat.
