Základní pravidlo zní: postel patří tam, kde je strop nejvyšší, a to i za cenu, že zbytek místnosti zůstane nízký. Pokud je v podkroví hřebenový trám nebo vikýř, soustřeďte lože pod něj. Nad matrací potřebujete alespoň tolik místa, abyste si při probuzení sedli a neuhodili se do hlavy. Rozhodující ale není jen výška nad matrací. Počítejte i s tím, že se budete otáčet, vstávat a natahovat se pro věci na nočním stolku. Proto je lepší nechat podél postele alespoň úzký pruh volné podlahy, kde můžete stát nebo klečet.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Rozhodující je, jak matrace</span> drží tlak. Levnější kusy mají jednu komoru – když si lehnete, vzduch se přesune pod těžší část těla a jinde se matrace vyfoukne. Lepší modely mají komory oddělené nebo vertikální výztuhy, které tlak rozloží. Před nafouknutím zkontrolujte, zda jsou všechny ventily uzavřené a těsní. I malý únik vzduchu znamená, že se ráno probudíte na zemi. Po nafouknutí nechte matraci hodinu odpočívat a pak zkontrolujte tlak – pokud povolí, něco uniká.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Matrace je druhá věc, kterou</span> nelze odbytnout. Pro občasné spaní stačí tenčí matrace s vyšší nosností, pro častější spaní investujte do kvalitnější pěny nebo pružin. Typická chyba je nechat na rozkládacím lůžku trvale ležet pracovní pomůcky. Prach, kabely a hrnky na matraci jsou rychlá cesta k jejímu zničení. Řešení je jednoduché: úložný prostor přímo v konstrukci, kam se vše uklidí před rozložením.<br>
<br>
<br>
<br>
Základ je poloha těla ve spánku. Páteř má být v jedné linii, bez prohlubně v bedrech a bez vybočení hlavy. Když si lehnete na bok, rameno a pánev se nesmí bořit do matrace tak, že by se páteř prohnula do oblouku. Na zádech zase bedra nesmí zůstat ve vzduchu. Pomůže jednoduchý test: lehněte si na matraci, zavřete oči a nechte tělo, ať se uvolní. Pokud se do pár minut začne ozývat tlak na jednom místě, matrace tam chybí podpora.<br>
<br>
<br>
<br>
Před sestavením si připravte podlahu. U úzké mezery se každá nerovnost projeví jako viklání. Pod nohy dejte filcové podložky nebo nastavitelné klínky a vyzkoušejte, jestli se stolek dotýká všech čtyřmi body. Pokud se vejde jen tak tak, zvažte stolek na kolečkách. Kolečka ale musejí být nízká a s brzdou, jinak vám stolek odjíždí při každém pohybu. U kratších mezer je praktičtější pevná deska ukotvená do zdi, která se sklápí dolů. Ta nezabírá místo, když ji nepoužíváte, a nevyžaduje prostor pro nohy po stranách.<br>
<br>
<br>
<br>
Seřízení je důležitější než výk<br>
<br>
<br>
<br>
Bolest zad po probuzení často nesouvisí s tím, co jste dělali předchozí den, ale s tím, na čem jste spali. Matrace, která je příliš měkká, příliš tvrdá nebo už unavená, nedrží páteř v přirozené poloze. Svaly pak musí pracovat celou noc, aby tělo stabilizovaly. Ráno se to projeví ztuhlostí, tlakem v bedrech nebo brněním mezi lopatkami. Prvním krokem není kupovat novou matraci, ale zjistit, co přesně na té současné nefunguje.<br>
<br>
<br>
<br>
Polohu při spánku podpořte jednoduše. Při spaní na zádech dejte podkolenní polštář, který mírně pokrčí nohy a uvolní bederní svaly. Na boku vložte polštář mezi kolena, aby se pánev nekroutila. Na břiše se bolestem zad vyhnete jen těžko, protože hlava je po celou noc otočená na stranu. Pokud na břiše spát musíte, podložte si břicho tenkým polštářem a snižte tak prohnutí beder. Tyto úpravy často přinesou větší úlevu než výměna matrace.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se zaměřit, než začnete hledat jinou Než matraci vyměníte, zkontrolujte její stáří a stav. Po sedmi až deseti letech se pěny a pružiny unaví, i když na pohled vypadají dobře. Prohlédněte si povrch, jestli nemá viditelné proleželiny. Položte na matraci dlouhé pravítko nebo prkno a hledejte mezery mezi ním a povrchem. Prohlubeň větší než dva centimetry znamená, že matrace už nedrží. Také zkontrolujte rošt. Pružný rošt bez středové výztuhy sám povolí a matrace se prohne, i když je kvalitní.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/I_tfUOsEC34/hq720.jpg" alt="-40 % na veškerý nábytek na míru" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Další častá chyba je špatná kombinace tvrdosti a váhy. Tvrdá matrace není automaticky lepší. Příliš tvrdý povrch tlačí na ramena a kyčle, tělo se snaží najít úlevu a kroutí se. Měkká matrace zase nechá pánev klesnout a bedra se prohnou. Rozhoduje poměr váhy a plochy, na kterou se tlak rozkládá. Pokud vážíte méně, potřebujete měkčí zóny v ramenou a pánvi. Pokud více, oceníte pevnější jádro, které se nepropadá.<br>
<br>
<br>
<br>
Když už matraci vybíráte, zkoušejte ji vleže, ne vsedě. Na prodejně si lehněte na pět až deset minut do polohy, ve které obvykle usínáte. Všímejte si, jestli se tělo uvolní, nebo musíte neustále měnit polohu. Neberte jako směrodatné doporučení podle výšky nebo váhy bez vyzkoušení. Stejně důležité je prodyšné složení a možnost matraci vrátit, pokud po pár nocích zjistíte, že nevyhovuje. Bolest zad není trest, ale signál, že něco v sestavě lůžka nesedí.
