Potah, který přežije i polštářovou válku U potahu platí, že hladká tkanina s vysokou odolností proti oděru je lepší než cokoli, co se jen hezky leskne. Sledujte údaj o oděru (čím vyšší číslo, tím lépe) a zda je tkanina tkaná, ne lepená. Pro klukovský pokoj se osvědčují hrubší, hustě tkané materiály, které tolik nekloužou a lépe snášejí otěr od bot a hraček. Semiš a imitace kůže vypadají dobře první týden, ale škrábance a mastné skvrny od rukou jsou na nich vidět okamžitě. Odnímatelné a pratelné potahy jsou praktické, ale jen pokud jdou skutečně sundat bez boje — u levných modelů se často po prvním praní srazí a už nesedí.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">U mechaniky se vyplatí</span> podívat se na to, jak se ovládá. Rozkládání tahem za sedák je rychlé, ale u levnějších kusů se časem vyvlíkne látka a páka ohne. Mechanismu na principu knihy zase vadí, když na něj někdo sedne uprostřed přehýbání. Vždycky si pohovku v prodejně zkus rozložit a složit alespoň třikrát za sebou a všímej si, jestli jde vše lehce a bez vrzání. Pokud to jde ztuha už v obchodě, doma to lepší nebude.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Typická chyba je uzavřít</span> ovoce do igelitového sáčku a dát ho do lednice. Bez přístupu vzduchu se uvnitř rychle hromadí vlhkost a etylen, takže plody měknou a plesniví. Pokud už sáček použijete, propíchněte ho na několika místech nebo ho nechte pootevřený. Ještě lepší je papírová taška nebo miska s volným přístupem vzduchu. V lednici oddělte ovoce od zeleniny, protože některá zelenina (například rajčata nebo papriky) je na etylen velmi citlivá a začne se kazit. Přihrádka na ovoce na dně lednice je vhodná jen pro ovoce, které už je zralé a které brzy sníte.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se ptát u výplně a potahu Výplň sedáku rozhoduje o tom, jestli se pohovka po měsíci nepropadne. Pěna s vyšší hustotou drží tvar déle, ale je tvrdší; měkké pěny jsou příjemné první týden a pak se v místě, kde sedáváš, vytlačí důlek. U levných skládacích pohovkek se často kombinuje pěna s vrstvou vatelínu, což je kompromis. Potah hledej odnímatelný a pratelný, ideálně se zipem. Studentský pokoj znamená kávu, pivo, chipsy a občas někoho, kdo přijde rovnou z deště — pratelný potah ti ušetří hodně stresu.<br>
<br>
<br>
<br>
Potah volněte podle provozu, ne podle vzhledu. Světlé látky vypadají dobře na fotce, ale v pokoji, kde se jí, pije a maluje, vydrží jen snímatelné a pratelné povlaky. Praktické jsou potahy se zipem, které se dají vyprat při běžné teplotě, a látky s hustou vazbou, u kterých se neuvolňují nitky. U koženky počítejte s tím, že v létě lepí a v zimě je studená; pro celoroční sezení je vhodnější textilie s příměsí syntetického vlákna.<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je kupovat pohovku podle fotky a potom zjistit, že se do pokoje nevejde do schodů nebo do výtahu. Rozloženou ji totiž nesložíš tak snadno jako stoličku. Změř si před nákupem šířku dveří, chodby a výtahu a porovnej to s rozměry balení. Další chyba je ignorovat hmotnost — skládací pohovka s kovovým rámem může vážit i přes čtyřicet kilogramů a stěhovat ji po schodech každý semestr je otrava. Pokud se často stěhuješ, hledej lehčí konstrukci, i za cenu menší bytelnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je podcenit strukturu tkaniny. Volné vazby s dlouhými vlákny se snadno zachytí o zip, sponu nebo dráp a vytáhnou se z nich nitě. U pohovky, kde se budou odkládat tašky a přebalovat děti, sáhněte po hutnější, hustěji tkané látce. Stejně tak pozor na velmi světlé odstíny v kombinaci s tmavými džíny — modré zabarvení se z některých materiálů prakticky nedostane. Pokud chcete světlou pohovku, ověřte, že látka má skutečně prokazatelnou stálost barvy.<br>
<br>
<br>
<br>
Soda je lepší na lednici, dřez, odpad a textilie. Otevřenou krabičku sody postavte do lednice nebo do spíže a po dvou až třech měsících ji vyměňte — stará soda už nic neváže. Do odpadu nasypte dvě lžíce sody, zalijte hrnkem horké vody a nechte působit přes noc. Na textilie, které nasákly kuchyňský pach, přidejte půl hrnku sody do pracího cyklu. U dřezu a obkladů z nerezové oceli soda nevadí, ale na hliníku může zanechat tmavé skvrny.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte rámem. Méně kvalitní pohovky mají rámy z tenkých dřevotřískových desek nebo z aglomerovaného materiálu, který při skákání praská v rozích. Hledejte masivní dřevo, nejlépe buk nebo břízu, a spoje na kolíky nebo šrouby s kovovými úhelníky. Kovový rám je také dobrá volba, ale pozor na tenkostěnné profily — ty se při nárazu ohýbají a vrzají. Zkuste si pohovku v prodejně doslova „rozchodit": zatlačte na opěradlo, zvedněte jeden roh, posaďte se na kraj. Vrzání a kroucení rámu je signál, že uvnitř není dost materiálu.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.sar-stavby.cz/pics/interiery/interiery0041.jpg" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Typická chyba je kupovat pohovku s hlubokým sedákem a měkkým molitanem. Kluk si na ni nesedne, ale rozběhne se a „přistane" — a měkká pěna se po pár měsících proleží do tvaru jámy. Pěna by měla mít vyšší hustotu a sedák by měl být spíš pevnější. Rozkládací pohovka je lákavá, ale mechanika je nejčastější místo poruchy. Pokud ji nepotřebujete denně, zvažte pevnou pohovku s úložným prostorem, který má jednoduchý, masivní mechanismus.
