Co vlastně uvidíš bez jakéhokoli vybaven<br>
<br>
<br>
<br>
První krok k pochopení je uvědomit si, že gravitace není jednosměrná. Uran neobíhá kolem Slunce v prázdném prostoru. Pokud za ním existuje další hmota, přitahuje ho a mění jeho dráhu. Francouz Urbain Le Verrier se rozhodl předpokládat, že za Uranem je neznámá planeta, a spočítat, kde přesně musí být, aby pozorované odchylky odpovídaly.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se setmí a vyjdete mimo dosah pouličních lamp, lidské oko toho zvládne překvapivě mnoho. Nemusíte mít dalekohled ani žádné vybavení. Stačí jen tma, trocha trpělivosti a vědět, kam se dívat. Na jasné obloze bez měsíce rozeznáte pouhým okem kolem dvou až tří tisíc hvězd, Mléčnou dráhu, několik galaxií a planet. Podmínkou je, že vaše oči nebudou rušit žádné přímé zdroje světla.<br>
<br>
<br>
<br>
Po převozu autem nebo delší cestě pěšky je dobré kolimaci zkontrolovat vždy, i když se předtím zdála být v pořádku. U větších průměrů nad 250 mm se vyplatí pořídit si laserový kolimátor, který proces zrychlí, ale i s ním platí, že je třeba ověřit výsledek na skutečné hvězdě. Pokud se nedaří obraz srovnat ani po pečlivém seřízení, může být problém v mechanice – ohnutý tubus, vadné ložisko výtahu nebo prasklé zrcátko. V takovém případě nemá smysl pokračovat a je lepší dalekohled svěřit servisu.<br>
<br>
<br>
<br>
Objev Neptunu je případ, kdy astronomie přestala být pouze vědou pozorovatelů a stala se i disciplínou počtářů. Do poloviny 19. století znali astronomové sedm planet od Merkuru po Uran. Uran však obíhal Slunce jinak, než předpovídaly Newtonovy zákony. Odchylky byly malé, ale systematické. Někdo je musel vysvětlit.<br>
<br>
<br>
<br>
Když víte, jakou hvězdu chcete najít, použijte vyhledávací pole. Napište buď její jméno, nebo katalogové označení. Aplikace pak zobrazí šipku, která ukazuje směrem k objektu, a údaj o vzdálenosti ve stupních. Pomalu otáčejte telefonem tak, aby se šipka srovnala se středem displeje. Pokud šipka mizí, znamená to, že hvězda je pod horizontem nebo za budovou. V takovém případě změňte stanoviště nebo počkejte, až se objekt dostane výš nad obzor.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve se vyplatí vybrat místo mimo město a mimo přímé zdroje světla. I malá lampa na dvoře dokáže přes mrazivý vzduch vytvořit opar, který ostrost sníží. Oblečení řešte jako při delším pobytu venku: více vrstev, čepice, rukavice a nepromokavá podrážka. Podceňování chladu je nejčastější chyba — po půl hodině se třes rukou projeví i v obraze dalekohledu.<br>
<br>
<br>
<br>
Potom přejděte k primárnímu zrcátku. Nasměrujte dalekohled na jasnou hvězdu, použijte okulár s krátkým ohniskem nebo Barlowovu čočku a rozostřete obraz tak, aby byl vidět velký kroužek se středovým bodem. Tři kolimační šroubky na zadní straně zrcadla otáčejte po malých krocích a střídavě – nikdy nedotahujte jeden šroub na doraz. Postupně posouvejte středový bod do středu kroužku. Když je hotovo, jemně dotáhněte kontramatky, aby se seřízení při převozu nerozjelo.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak se z poruchy dráhy stane souřadnice Postup, který Le Verrier použil, je použitelný i dnes. Nejprve se vezmou dlouhodobá pozorování polohy planety a odečte se od nich vliv známých těles. Zbyde malý zbytek, takzvaná rezidua. Pokud rezidua rostou a nelze je vysvětlit chybou měření, hledá se chybějící hmota. Potom se modelují různé polohy a hmotnosti hypotetického tělesa a hledá se kombinace, která rezidua potlačí.<br>
<br>
<br>
<br>
Kolimace dalekohledu není činnost, kterou byste měli dělat po každém pozorování. U refraktorů se většinou seřizuje jen zřídka, u reflektorů (Newton) se ale optika rozladí snadno – stačí prudší otřes při převozu, výměna okuláru nebo i změna teploty. Poznáte to podle toho, že hvězdy už nejsou ostré body, ale mají tvar kometky, chloupku nebo dvojitého kroužku. Rozostření na obou stranách ohniska pak prozradí víc: ideální je symetrický soustředný obrazec, ne posunutý střed.<br>
<br>
<br>
<br>
Postup, který funguje a nekončí u prvního šroubku Začněte u sekundárního zrcátka. Podívejte se do výtahu bez okuláru – měli byste vidět celé primární zrcátko a v něm odraz vlastního oka. Pokud není zrcátko ve středu, povolte středový šroubek držáku a třemi bočními šroubky posouvejte držák tak, aby bylo primární zrcátko soustředné s tubusem výtahu. Neutahujte šroubky silou, stačí lehké dotažení. Už při této fázi si všimněte, zda není zrcátko zašlé – špinavý povrch dělá mlhavý obraz a kolimace pak nemá smysl.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete cokoli otáčet, zkontrolujte, zda problém není jinde. Často stačí špatně dotažený okulár v výtahu, orosená optika nebo seeing, kdy vzduch nad zemí kmitá a hvězdy se třesou. Kolimaci dělejte jen za klidné noci, ideálně když dalekohled vytemperujete alespoň půl hodiny. Malý Newton do průměru 150 mm zvládnete zkolimovat i ve dne na vzdáleném předmětu, ale přesnější je noční hvězdná kolimace.
