Běžnou chybou je také mytí okna příliš mokrým hadrem, ze kterého voda stéká po parapetu. Stačí hadr vyždímat a vodu na parapet nestříkat přímo. Pokud se i přesto voda dostane do spáry, je potřeba ji okamžitě vysušit, ne nechat vsáknout. Dlouhodobé působení vlhkosti se projeví nabobtnalými hranami, které už nelze vrátit zpět. Včasné utěsnění a pravidelná kontrola spár zabrání tomu, aby se z malé netěsnosti stal vážný problém.<br>
<br>
<br>
<br>
U rohoží je situace jednodušší. Vyrábějí se v pevné šířce a směr vinutí je daný. Pokládají se tak, aby delší strana rohože kopírovala delší stranu místnosti. V úzké chodbě nebo koupelně to znamená orientovat rohož podélně s chodbou, ne napříč. Když rohož otočíte o 90 stupňů, zůstanou u stěn pruhy bez topení a vznikne pocit nedostatečného výkonu.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním vážným rizikem je stojatá voda. Dřevo je hygroskopické, přijímá vlhkost a bobtná. Když voda zůstane na povrchu déle než několik minut, pronikne spárami k jádru. Následkem je vydutí parket, černé skvrny a časem hniloba. Pokud máte malé děti, které se koupou samy, nebo často přetéká vana, je dřevěná podlaha v koupelně špatná volba. Stejně tak když v koupelně sušíte prádlo – vlhkost nemá kam unikat.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá častá chyba je nakupovat úložné systémy dřív, než víš, co budeš ukládat. Nejprve roztřiď věci na tři hromady: používám denně, používám výjimečně, nepoužívám vůbec. Třetí hromada opouští místnost okamžitě. U druhé hromady zvaž, jestli ji nezvládne nahradit něco jiného. Teprve pak vybírej boxy a police podle skutečných rozměrů. Většina lidí to dělá obráceně a výsledkem jsou prázdné přihrádky a plný stůl.<br>
<br>
<br>
<br>
Před samotným vysáváním koberec nejdřív protřepejte. Vezměte ho za okraj a několikrát nadzvedněte, případně ho vyklepejte přes tyč. Prach a písek se uvolní z hloubky vlasu a vysavač pak nemusí pracovat tak intenzivně. Pokud koberec není připevněný k podlaze, po vysátí ho nechte deset minut v klidu, vlákna se sama narovnají. Na závěrečný úklid použijte měkký kartáč nebo gumovou stěrku, která vlas pročeše bez namáhání.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Malá kuchyň a hromada</span> <span style="font-weight: 600;">nádobí na lince</span>. Každý večer to samé: není kam odložit hrnek, natož hrnec. Řešením není větší dřez ani nová kuchyňská linka, ale změna toho, jak nádobí myjete a hlavně jak ho sušíte. Trik spočívá v tom, že místo jedné velké hromady vytvoříte dvě menší věže, které se vejdou i na úzký pult.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Co rozhoduje o tom, zda dřevo</span> vydrží Rozhodující není jen druh dřeva, ale především provedení a údržba. Exotická tvrdá dřeva jako teak nebo merbau jsou odolnější, ale ani ona nevydrží věčné mokro. Klíčová je povrchová úprava: lak nebo tvrdý vosk vytváří film, který vodu odpuzuje, dokud není poškrábaný. Jakmile se objeví škrábanec, voda proniká dovnitř. Proto je nutné povrch obnovovat dřív, než se objeví opotřebení. U olejovaných podlah je potřeba olejovat častěji, u lakovaných stačí přelakovat, ale vždy po důkladném vysušení.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy je tedy dřevěná podlaha v koupelně příliš velké riziko? Když koupelnu používá více lidí denně, když nemá okno nebo účinné odsávání, když se v ní suší prádlo a když nejste ochotni po každém použití podlahu otírat. V těchto případech je lepší zvolit keramiku, vinyl nebo kamennou dlažbu. Dřevo patří do koupelny jen tam, kde je sucho, kde se o něj někdo stará a kde si uvědomujete, že každá kapka navíc zkracuje jeho životnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud už dřevěnou podlahu v koupelně máte, dodržujte několik pravidel. Po každém koupání setřete vodu stěrkou nebo hadrem, nenechte mokré ručníky ležet na podlaze. Větrejte intenzivně, ale krátce – dlouhé větrání v zimě podlahu vysušuje a způsobuje praskliny. Nepoužívejte mokrý mop, stačí vlhký hadr a prostředek na dřevo. Dvakrát ročně zkontrolujte spáry a tmel, případné praskliny hned opravte. Pokud se objeví vydutí nebo zápach, je to signál, že vlhkost už pronikla hluboko a oprava bude drahá.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým rizikem je spára mezi podlahou a zdí nebo vanou. Pokud tam není pružný tmel, voda steče pod podlahu a tam zůstane. Typická chyba je silikon, který časem ztvrdne a odlepí se. Lepší je trvale pružný tmel určený do vlhka. Další častá chyba: podlaha položená přímo na beton bez hydroizolace. Beton nasává vlhkost a dřevo ji táhne zezdola. Řešením je kvalitní izolační fólie a podložka, která zároveň tlumí kroky.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo v koupelně vypadá elegantně a příjemně na dotek, dokud se neobjeví první problém. Koupelna je pro dřevo extrémní prostředí: střídá se zde vlhko a sucho, voda stříká na podlahu, teplota kolísá. Pokud zvažujete dřevěnou podlahu do koupelny, musíte nejprve zjistit, jaké máte větrání, jak často se koupelna používá a zda jste ochotni se o podlahu pravidelně starat. Bez těchto odpovědí je jakékoli rozhodnutí jen hazard.
