Modrá obloha není samozřejmost a není to ani odraz moře, jak se někdy traduje. Je to důsledek toho, jak se sluneční světlo chová v atmosféře. Sluneční paprsek obsahuje všechny barvy dohromady, ale když prochází vzduchem, naráží na molekuly dusíku a kyslíku. Ty jsou mnohem menší než vlnová délka světla, a proto rozptylují krátké vlnové délky mnohem silněji než dlouhé. Modrá a fialová se rozptylují nejvíc, červená a oranžová nejméně. Fialovou lidské oko vnímá slabě, a tak se obloha jeví modrá.<br>
<br>
<br>
<br>
Plejtvák obrovský je ohrožený druh. Před komerčním lovem jich žilo kolem 350 000, dnes jich zbývá možná 10 000 až 25 000. Hlavní hrozby jsou srážky s loděmi, zamotání do rybářských sítí, podvodní hluk a změna klimatu, která posouvá populace krillu. Pokud chcete vidět největšího tvora planety, jeďte s operátorem, který dodržuje pravidla a část peněz dává na výzkum. Ať už vyrazíte na Island, do Kalifornie nebo do Mexika, počítejte s tím, že uvidíte možná jen výdech a hřbet. I to je ale zážitek, který se nedá s ničím srovnat.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktické rady: vezměte si dalekohled 7×50 nebo 10×42, čepici a nepromokavou bundu, i když je na pevnině horko. Na moři fouká a plejtvák se obvykle objevuje dál od lodi. Dodržujte zákonnou vzdálenost – obvykle 100 metrů, v některých zemích 200 metrů. Nikdy velrybu nedořeďte, neplavte jí přímo do cesty a nevydávejte ostré zvuky. Pokud loď zastaví a velryba se přiblíží sama, je to její volba – vy zůstaňte na místě.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší živočich, který kdy na Zemi žil, není dinosaurus ani slon. Je to plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), mořský savec z řádu kytovců. Dosahuje délky 24 až 30 metrů a hmotnosti 100 až 150 tun. Pro představu: jeho srdce váží kolem 180 kilogramů, jazyk přes dvě tuny a tepna má průměr, kterým proleze malé dítě. Když se rozhodnete plejtváka pozorovat, musíte vědět, kde a kdy ho hledat.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický důsledek: čím výše vystoupáte, tím tmavší modř uvidíte. Ve vysokých horách je obloha sytější, protože nad vámi je méně vzduchu a méně rozptylu. Naopak v hustém přízemním oparu nebo při smogu se modrá ztrácí do šeda, protože větší částice rozptylují všechny barvy stejně. Pokud fotografujete krajinu, polarizační filtr modrou oblohu zvýrazní, ale pozor – na širokoúhlé obloze může vytvořit nerovnoměrný přechod.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup: každý den ráno a večer si všimněte barvy a chování. Pokud se objeví tmavé skvrny, zkontrolujte teplotu, vlhkost a zda chameleon nepije. Když samec zčerná a syčí, nechte ho být. U samice sledujte, zda neklade vajíčka – změna barvy bývá prvním signálem. Nikdy nesahejte na chameleona, který je agresivní nebo vystrašený. Raději vypněte světlo a nechte ho uklidnit. Pokud se barva nemění i při jiných podnětech, může jít o nemoc a je nutná návštěva veterináře specializovaného na plazy.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je nutit se do vody hned po jídle jen proto, že „se to přece může". Může, ale pokud se vám udělá špatně, zkazí to celý den. Druhá častá chyba je opak: držet děti na břehu hodinu v rozpáleném slunci, i když jsou v pohodě a chtějí se koupat. Slunce a čekání bez pití jsou přitom větší riziko než svačina před plaváním. Dohlédněte na to, aby děti měly vodu k pití a nestály na přímém slunci.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou začátečníků je domněnka, že chameleon mění barvu podle podkladu. Ve skutečnosti k tomu dochází jen okrajově. Další chybou je ignorovat změny během dne. Chameleoni mají jiné zbarvení ráno, v poledne a večer. Pokud je váš chameleon přes den světlý a večer tmavý, je to normální. Naopak náhlé ztmavnutí uprostřed dne může znamenat problém. Sledujte proto barvu pravidelně a všímejte si odchylek od běžného stavu.<br>
<br>
<br>
<br>
Plejtvák obrovský obývá všechny oceány kromě Arktidy. Žije v chladných vodách, kde se živí krilem, drobnými korýši. Během léta se krmí v polárních oblastech, na zimu migruje k rovníku, kde se páří a rodí mláďata. Nejlepší šance ho spatřit je u pobřeží Kalifornie, Mexika, Islandu, Norska nebo na Špicberkách. Vždy ale platí: čím dřív vyrazíte na moře, tím větší šance. Ráno je moře klidnější a plejtváci se častěji vynořují.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak plejtváka najít a nespálit se Vyplatí se vybrat loď, která má zkušeného pozorovatele a hlásí pohyb velryb přes vysílačku. Typická chyba je vyplout v poledne v nejteplejším dni – hladina se třpytí a výdech velryby snadno přehlédnete. Další častá chyba: čekat, že plejtvák vyskočí celý nad hladinu jako delfín. To dělá jen výjimečně. Hledejte vysoký svislý vodní sloupec, který vzniká při výdechu. Je až devět metrů vysoký a ve studeném vzduchu se drží několik sekund. Pak se objeví hřbet a malá hřbetní ploutev, než se velryba ponoří na deset až dvacet minut.<img src="https://burst.shopifycdn.com/photos/slices-of-homemade-pizza-with-olives-on-a-green-plate.jpg?width=746&format=pjpg&exif=0&iptc=0" style="max-width:420px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">
