Když se před plaváním najíš, čekat hodinu nemusíš

Pro každodenní život platí několik jednoduchých zásad. Pište si věci na jedno místo, ať už papírový zápisník nebo aplikaci, a vždy stejným způsobem. Vytvořte si pevné pořadí kroků u rutinních činností – klíče, peněženka, telefon. Udělejte si z opakování hru: třikrát denně si krátce zkuste vybavit, co jste se dnes naučili. A hlavně dopřejte mozku pohyb a spánek. Fyzická aktivita zvyšuje prokrvení mozku a spánek konsoliduje vzpomínky. Bez toho vám žádná technika nepomůže. Co se týče doplňků, podzimnímu období dominuje vitamin D. Většina lidí ho od října do března získá ze slunce jen minimum, proto se vyplatí nechat si hladinu změřit u praktického lékaře a dávku nastavit podle výsledku. Slepé užívání vysokých dávek může ublížit. Podobně je to s vitaminem C — citrusy a šípky stačí, megadávky v tabletách tělo většinou vyloučí močí. Zinek berte jen krátkodobě při prvních příznacích, ne celou zimu. Když se před plaváním najíš, čekat hodinu nemusíš. Přesto se tato rada traduje desítky let a mnozí ji berou jako zákon. Ve skutečnosti nemá oporu v žádném fyziologickém principu. Žaludek pracuje nezávisle na tom, zda jsi ve vodě, nebo na souši. Křeče, které údajně hrozí, nemají s plaváním po jídle nic společného. Pokud nějaké přijdou, jde o důsledek únavy, dehydratace nebo přepětí svalů, ne o nedostatečně strávený oběd. Pozor také na to, že některé plodiny potřebují vyšší vlhkost, jiné naopak sucho. Mrkev a celer ocení vlhké prostředí, cibule a česnek potřebují suché a vzdušné. Pokud je dáte dohromady, cibule začne klíčit a mrkev zplesniví. Proto používejte oddělené přihrádky nebo sáčky s perforací. Nikdy nepoužívejte zcela uzavřené nádoby, protože bez přístupu vzduchu se rychle tvoří hniloba. Odkud se tedy mýtus vzal? Částečně z reklamních kampaní z poloviny dvacátého století, které se snažily zabránit tomu, aby lidé plavali hned po vydatném jídle a následně se topili. Částečně z logiky: krev se po jídle soustředí do trávicího traktu, a tak je méně kyslíku pro svaly. Tento přesun je ale fyziologicky malý a při rekreačním plavání nemá praktický dopad. Tělo zvládne trávit a plavat zároveň, pokud nejde o extrémní výkon. Než cokoli uložíte, roztřiďte plodiny podle toho, jak ethylen produkují a jak jsou na něj citlivé. Mezi silné producenty patří jablka, hrušky, banány, avokádo a rajčata. Naopak citlivé jsou listová zelenina, brokolice, okurky, mrkev nebo meloun. Tyto dvě skupiny nikdy nedávejte do stejné zásuvky. Pokud to uděláte, citlivé kusy rychle ztratí pevnost a chuť. <img src="https://i.ytimg.com/vi/NJcMQeogbkY/hqdefault.jpg" alt="JAK VYŘEŠIT SPANÍ V MALÉM BYTĚ?" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Strava v tomto období potřebuje teplo, kysané mléčné výrobky a dostatek zinku. Zařaď kysané zelí, kefír, čočku, dýňová semínka a vaječné žloutky. Zinek se hůře vstřebává z rostlinných zdrojů, proto kombinuj semínka s kysanými mléčnými výrobky nebo s masem. Typická chyba je spoléhat na citrusy jako jediný zdroj vitaminu C. Paprika, černý rybíz, brokolice nebo šípkový čaj obsahují vitaminu C více a nezatěžují žaludek citrusovými kyselinami. Vitamin D doplňuj od října do března, protože slunce je slabé a kůže ho přes oděv nevytvoří dostatek. Běžná denní dávka pro dospělého se pohybuje kolem 1000 až 2000 IU, ale při zdravotních potížích se poraď s lékařem. Ryby nemají plíce a přesto potřebují kyslík. Řeší to žábrami, které fungují jako výměník plynů ve vodě. Voda vstupuje ústy, protéká přes žaberní oblouky a filamenty, kde se z ní kyslík dostává do krve. Krev teče opačným směrem než voda, což je princip protiproudu a umožňuje vytáhnout z vody i poslední zbytky kyslíku. Bez tohoto mechanismu by ryba v teplé stojaté vodě rychle uhynula. Na talíři se na podzim vyplatí vrátit k tomu, co bylo běžné u našich babiček: kysané zelí, kvašená zelenina, jogurt s živými kulturami. Fermentované potraviny dodávají střevnímu mikrobiomu různorodost a ten se podílí na obranyschopnosti víc, než si lidé připouštějí. Stačí dvě až tři lžíce kysaného zelí denně, ne celá sklenice naráz. Častou chybou je sníst fermentovanou zeleninu vařenou — teplem se živé kultury zničí. Skladování ovoce a zeleniny v jedné přepravce je častá chyba, která urychluje kažení. Ovoce totiž uvolňuje plyn ethylen, jenž zrychluje zrání. Zelenina na tento plyn reaguje citlivě a může žloutnout, měknout nebo hnít. Pokud je dáte k sobě, vydrží podstatně kratší dobu. Proto je oddělte, i když vám to zpočátku připadá nepraktické. Co skutečně rozhoduje o tom, jestli ti bude po jídle špatně Rozhoduje množství a složení jídla, intenzita plavání a tvoje individuální citlivost. Těžké smažené jídlo s velkým podílem tuku se tráví pomaleji a může ti být nepříjemně, když do vody skočíš hned. Lehká svačina – banán, jogurt, kousek pečiva – obvykle problém nezpůsobí. Pokud plaveš jen tak pro radost, klidně můžeš do vody deset minut po jídle. Pokud trénuješ na čas nebo plaveš dlouhé vzdálenosti, dej si raději pauzu dvacet až třicet minut, ne kvůli křečím, ale kvůli komfortu.

Войдите, чтобы оставлять комментарии